Útoky povstaleckých Húsíů donutily mnoho námořních dopravců, aby se začali Rudému moři vyhýbat a posílali svá plavidla kolem jižního cípu Afriky. To je nejen delší, ale zejména dražší. Maloobchodní prodejci se obávají, že jim začnou docházet zásoby, které po určitou dobu nebude čím nahradit, když je náklad ještě na lodi. Některé továrny už také pozastavily práci kvůli nedostatku potřebných dílů.

Analytici se domnívají, že pokud útoky v Rudém moři rychle neustanou, nedostatek zboží začne znovu tlačit vzhůru inflaci. Evropa si jí přitom v posledních dvou letech kvůli dopadům pandemie covidu-19 a pak války na Ukrajině užila víc než dost. V některých zemích byla inflace dokonce nejvyšší zhruba za 40 let.

Ekonomové ze společnosti Allianz Trade vypočítali, že zdvojnásobení nákladů na přepravu trvající déle než tři měsíce by mohlo zvýšit míru inflace v eurozóně o tři čtvrtě procentního bodu a snížit růst ekonomiky téměř o jeden procentní bod. Vzhledem k tomu, že ekonomika eurozóny už je oslabena, může se podle nich letos velmi snadno ocitnout v recesi.

Inflace v eurozóně se před koncem loňského roku začala opět zvyšovat a v prosinci se dostala na 2,9 procenta. V době vrcholu, což bylo v tomto cyklu v říjnu 2022, se dostala až na 10,6 procenta. To byl rekord za dobu existence eurozóny.

Před zhoršením vývoje přitom varuje také organizace Sea-Intelligence, která působí jako poradce pro námořní firmy. Ta podle serveru televize CNBC uvedla, že útoky v Rudém moři už představují pro námořní dopravu zásadnější problém, než jakým byla počáteční fáze koronavirová pandemie. Větší dopad na dodavatelské řetězce měl v posledních letech jen incident v Suezském průplavu, kde v roce 2021 uvázla velká kontejnerová loď Ever Given, a zhruba na týden tak průplav zablokovala.

Znovu se tak objevuje problém nedostatku kontejnerů. Tím, jak jsou lodě nuceny obeplouvat Afriku, mnoho kontejnerů je delší dobu nedostupných pro přepravu dalšího zboží. Další lodě pak musejí čekat, až se vrátí kontejnery, které zůstaly na cestě delší dobu, než se původně plánovalo.

WSJ upozorňuje, že Evropa se za poslední tři roky potýká už s druhým vážným problémem ve svém sousedství - tím prvním je válka na Ukrajině a její dopady na okolí. Naproti tomu Spojené státy jen všechno sledují zpovzdálí, nehledě na to, že z krize v energetickém sektoru, která Evropu tvrdě zasáhla, Amerika vyšla silnější. Zvýšila těžbu plynu, který teď ve zkapalněné formě vyváží do Evropy. Potíže v Rudém moři a Suezském průplavu se také Spojených států dotýkají mnohem méně než Evropy.

Některé firmy už přiznaly, že útoky v Rudém moři je zasáhly, zejména některé automobilky. Ale například šéf švédského nábytkářského řetězce IKEA Jesper Brodin upozornil, že firmy se po pandemii a narušení dodavatelských řetězců v posledních letech zotavily a vytvořily si dostatečné skladové zásoby. Současné problémy se tedy podle něj zákazníků řetězce zatím netýkají. Jen omezený dopad na dostupnost zboží registruje řetězec Pepco, ten ale varoval, že pokud se situace rychle nevyřeší, mohou být pak dopady horší.

Šíitští Húsiové tvrdí, že útočí na lodě, které mají něco společného s Izraelem. V nynějším konfliktu mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás tak chtějí podpořit Palestince. Válka v Pásmu Gazy je odvetou Izraele za teroristický útok Hamásu ze 7. října, při němž palestinští radikálové zabili na 1200 lidí.

Americké údery proti jemenským povstalcům budou pokračovat, řekl Biden

Spojené státy budou pokračovat v úderech na pozice Íránem podporovaných šíitských povstalců v Jemenu, kteří ohrožují lodní dopravu v Rudém moři, řekl americký prezident Joe Biden, který současně připustil, že americko-britské bombardování zatím povstalcům nezabránilo, aby dále útočili na obchodní lodě v oblasti. Americká armáda mezitím oznámila, že ve čtvrtek uskutečnila další údery proti dvěma raketám Húsíů připraveným k odpalu.

„Když se ptáte, zda (údery) fungují, zda Húsíe zastavily, ne. Zda budou pokračovat, ano,“ řekl Biden novinářům při odjezdu z Bílého domu.

Také mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby novinářům řekl, že útoky proti Húsíům „budou pokračovat tak dlouho, jak bude třeba“, aniž by o nich Bílý dům pokaždé informoval předem. Čtvrteční údery byly podle něj podobné těm ze středeční noci, když zlikvidovaly rakety připravené k odpálení do jižní části Rudého moře.

Americká armáda v noci na čtvrtek už počtvrté během týdne zaútočila na pozice povstalců, střely odpálené z amerických lodí a ponorek v Rudém moři zasáhly 14 raket Húsíů, jež velitelství vyhodnotilo jako bezprostřední hrozbu. Ve čtvrtek odpoledne pak uskutečnila dodatečné údery. „Síly amerického Centrálního velitelství udeřily na dvě húsíjské protilodní střely, které byly namířené do jižní oblasti Rudého moře a připravené k odpalu,“ uvedlo regionální velitelství americké armády (CENTCOM) na síti X.

U.S. CENTCOM Destroys Houthi Terrorists' Anti-Ship Missiles

As part of ongoing multi-national efforts to protect freedom of navigation and prevent attacks on maritime vessels in the Red Sea, on Jan. 18 U.S. Central Command forces conducted strikes on two Houthi anti-ship… pic.twitter.com/bvrSaDN6Wl

— U.S. Central Command (@CENTCOM) January 18, 2024

Bílý dům ve středu oznámil, že Spojené státy znovu zařadí jemenské povstalce na seznam globálních teroristických skupin. Smyslem sankcí souvisejících s tímto krokem je odstřihnout takové skupiny od zdrojů financování.

Húsijští povstalci ovládají velkou část západního Jemenu včetně většiny jemenského pobřeží Rudého moře a od listopadu útočí na komerční plavidla na této klíčové námořní obchodní trase včetně Adenského zálivu. Tvrdí, že útoky jsou reakcí na válku Izraele v Pásmu Gazy a na podporu, kterou některé země poskytují izraelské vládě. Povstalci prohlašují, že navzdory americko-britským odvetným úderům hodlají ve svých akcích pokračovat. Na seznam „legitimních“ cílů tak nyní zařadili i americká a britská plavidla. Naposledy ve středu zasáhli americkou nákladní loď Genco Picardy, incident se obešel bez zranění.

Britská agentura pro námořní bezpečnost Ambrey ve čtvrtek oznámila, že nákladní loď amerického majitele plující pod vlajkou Marshallových ostrovů ohlásila, že přibližně 87 mil (157 kilometrů) jihovýchodně od jemenského přístavu Mukallá se k ní přiblížily čtyři bezpilotní letouny a kroužily nad ní. Loď podle Ambrey nebyla zasažena a pokračuje v plavbě.

„Nikdy jsme neřekli, že Húsíové okamžitě přestanou,“ uvedla mluvčí amerického ministerstva obrany Sabrina Singhová na tiskové konferenci na dotaz, proč americké údery Húsíe dosud zjevně neodradily od dalších útoků. Od zahájení odvetných úderů před necelým týdnem však podle ní povstalci podnikají útoky v menším rozsahu.

Napjatá situace v oblasti Rudého moře a Jemenu vyvolává otázky, zda válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy už nepřerostla v širší konflikt na Blízkém východě.

Singová nicméně uvedla, že Spojené státy nevedou válku proti Húsíům. „Neusilujeme o válku, nemyslíme, že bychom byli ve válce s Húsíi. Húsíové jsou ti, kdo neustále posílají protilodní střely na nevinné námořníky,“ řekla mluvčí Pentagonu s tím, že Spojené státy spolu s partnery jednají výlučně v sebeobraně proti vojenským kapacitám Húsíů.