Dnes je čtvrtek 25. dubna 2024., Svátek má Marek
Počasí dnes 10°C Polojasno

Kvůli Babišově střetu zájmů neproplatí ministerstvo pro místní rozvoj 43 milionů na dotacích

Kvůli Babišově střetu zájmů neproplatí ministerstvo pro místní rozvoj 43 milionů na dotacích
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) společnostem z koncernu Agrofert neproplatí či bude případně vymáhat zpět evropské dotace za více než 43 milionů korun. Důvodem je střet zájmů expremiéra a kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO). Příjemci dotací podle ministerstva v projektech v letech 2017 až 2020 ve výběrových řízeních vybrali firmy v rozporu se zákonem. MMR to uvedlo v tiskové zprávě, kterou má ČTK k dispozici. První na případ upozornil server iROZHLAS.cz.

Neproplacení nebo zpětné vymáhání se týká celkem devíti příjemců evropských prostředků z programu IROP a 20 veřejných zakázek. Patří mezi ně především střední zemědělské školy, nejčastěji ze Středočeského kraje. Zakázky se týkaly nákupů zemědělské techniky či dopravních a osobních automobilů.

„Musíme postupovat podle zákona. Agrofert nemůže být zvýhodněn na úkor jiných podnikatelů, kteří dodržují předpisy. Andreje Babiše jsem mnohokrát varoval, že musí vyřešit svůj střet zájmů a nemůže si brát občany jako své rukojmí,“ uvedl pro iROZHLAS.cz ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). 

Ministerstvo uvádí, že má povinnost finanční prostředky neproplatit a ty již proplacené vymáhat s ohledem na postoj auditního orgánu ministerstva financí, finálního závěru auditu Evropské komise ke střetu zájmů a všech dostupných expertních stanovisek. „Žadatelé jsou v této věci spíše oběťmi, jelikož je zástupci tehdejší vlády ujišťovali, že střet zájmů neexistuje. Navíc společnosti z koncernu Agrofert nepravdivě uváděly, že Andrej Babiš není jejich skutečným majitelem,“ dodal Bartoš.

Babiš od počátku jakýkoliv střet zájmů odmítá. Také Agrofert, který expremiér vložil do svěřenských fondů, tvrdí, že podniká v souladu se zákony a v případě střetu zájmů to platí také.

Ve Středočeském kraji jde o dotace celkem za 27 milionů korun. Primárně šlo o nákupy traktorů a jiné zemědělské techniky pro střední školy a školní statky. MMR uvádí, že ve výběrových řízeních zvítězily firmy z koncernu Agrofert, a to v době, kdy byl Babiš premiérem. „Jsem opravdu rozezlena, protože v některých případech firmy do soutěže předložily čestná prohlášení o střetu zájmů, tedy spíše o jejich ‚nestřetu‘ zájmů. S péčí řádného hospodáře musíme využít opravných prostředků. Traktory a další technika jsou nezbytné pro fungování školních statků, kde jsou desítky krav, hektary polností a vše slouží pro výuku žáků. Takže neplatnost smluv může mít zásadní důsledky,“ řekla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková ((STAN).

V Olomouckém kraji jde o sedm projektů, podle iROZHLASu za zhruba 11,7 milionu korun. Především jde o zemědělskou techniku, nákup traktorů a různých zemědělských strojů. Olomoucký hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN) dnes ČTK sdělil, že nevidí jakékoliv provinění na straně Olomouckého kraje a jeho střední školy, které se dotace týkala. „Plně chápu postoj ministerstva a jeho snahu o zabránění finančních ztrát z důvodu možného neproplacení dotace ze strany Evropské komise. Je na pováženou, jak mohla tato situace dojít tak daleko, když byl střet zájmů Andreje Babiše od počátku zřejmý. Budeme teď muset část své kapacity věnovat řešením tohoto problému“ uvedl Suchánek. Při řešení problému chce olomoucké hejtmanství spolupracovat se Středočeským krajem a MMR.

Kvůli střetu zájmů tehdejšího premiéra Babiše se v Česku na začátku roku 2019 uskutečnil audit vedený kontrolory z Evropské komise. Podle nich Babiš byl během svého vládního angažmá ve střetu a porušoval českou i evropskou unijní legislativu, a řada dotací tak byla Agrofertu vyplacena neoprávněně.

Podle tuzemského zákona ke střetu zájmů není možné poskytnout dotaci, ale také veřejnou zakázku firmě, v níž drží alespoň čtvrtinový podíl veřejný funkcionář, uvedl iROZHLAS. Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že zákon o střetu zájmů zakazuje, aby společnosti ovládané členem vlády získávaly veřejné zakázky.

Zdroje: