Kterak 'otec vlasti' vrátil lidem mateřský jazyk

MAGAZÍN - Magazín autor: art

Je to stejné, jako kdyby se v Česku mluvilo německy a naše mateřština - byť státní jazyk - by se používala minimálně. Nějak podobně to vypadalo v Bělorusku. Vypadá to ale, že běloruštině se blýská na lepší časy. Tamní prezident Alexandr Lukašenko sází svou předvolební kampaň na vlasteneckou nótu. Do karet mu hraje to, že ukrajinská krize zafungovala v sousední zemi jako katalyzátor a připomněla Bělorusům jejich vlastní kulturu a jazyk. 

Věčný prezident Běloruska Alexandr Lukašenko se pomalu připravuje na své znovuzvolení

Věčný prezident Běloruska Alexandr Lukašenko se pomalu připravuje na své znovuzvolení,zdroj: Profimedia.cz

V minské galerii Y se každé pondělí konají kurzy běloruského jazyka. V rozlehlém sále nestačí místo, studenti se tlačí.

"Ze setrvačnosti si myslíme, že když jsme Bělorusové, tak běloruština je mateřština. Ale dávno jí nemluvíme. Musíme se přestat obelhávat a bělorusky se znovu naučit!" říká vedoucí kurzů Hleb Labadzenka, který se jinak věnuje opětovnému vydávání knih běloruských autorů očištěných od zásahů sovětské cenzury. Bezplatných kurzů se účastní okolo 800 lidí.

V letech 1991 až 1994 se běloruský jazyk učil ve školkách, školách, univerzitách a v podnicích, vydávaly se v něm knihy a časopisy. Ale v květnu 1995 se na návrh Alexandra Lukašenka konalo referendum a ruština získala stejné postavení jako běloruština, která se stala jazykem opozice, inteligence a venkova.

Podle sčítání lidu z roku 2009 v zemi s 9,6 miliony obyvatel žije 83,7 procenta Bělorusů a 8,3 procenta Rusů. Ale jen 60,8 procenta Bělorusů považuje běloruský jazyk za mateřský. To ale neznamená, že jím hovoří. Tak činí jen 23,4 procenta. Včetně těch, kteří mluví směsicí běloruštiny a ruštiny.

Za důvod úpadku běloruštiny pokládá předseda Společnosti běloruského jazyka Aleh Trusav chybějící podporu státu a režimu a ruské působení.

"Události na Ukrajině se staly katalyzátorem vlastenectví," míní bývalý student Nikita Brovka, vyhozený ze školy po zatčení na mítinku k výročí rozehnání protestů proti falšování prezidentských voleb. Nyní obléká obyvatele Minsku do triček a mikin s lidovou výšivkou, která podle aktivistů představuje opak svatojiřských stužek, symbolů ruského vlastenectví.

"Nemá smysl hovořit o masách, ty koukají na ruskou televizi. Ale stále více lidí se ptá, proč se v našich školách učí v ruštině," říká.

Poptávka po všem národním začala vznikat už po prezidentských volbách v roce 2010 a po rozehnání protestů v Minsku. Největší rozkvět nastal po demonstracích a změně režimu v Kyjevě a anexi Krymu.

"Zapomeňte, že Bělorusko je div ne Rusko! Bělorusko je suverénní a nezávislý stát!" odvětil Lukašenko na výzvy ke sjednocení s Ruskem.

"Hovořit bělorusky je stanovisko a čin, protože v Minsku není snadné se bělorusky naučit," říká další účastník projektu Zmicer Afanasenka.

Podle ministerstva školství se ve školním roce 2014-2015 vyučovalo v běloruštině v 1547 školách, převážně na venkově. V Minku bylo takových škol 11, ruskojazyčných 229. Celkem se v ruštině vyučovalo v 1523 školách. Ačkoliv je běloruských škol více, v běloruštině se učilo jen 15,5 procenta žáků, z toho 2,1 procenta v Minsku.

"Pamatuji si z dětství, že po pádu sovětského režimu všechny předměty a učebnice byly v běloruštině. Stihl jsem toto období v první třídě. Ale zvolili Lukašenka a od druhé třídy se vyučovalo v ruštině," vzpomíná Afanasenka.

"Lukašenko uspořádal referendum, vrátil sovětskou vlajku a znak, oficiálně zavedl dvojjazyčnost. Ta ale v praxi neexistovala a běloruštinu to zabilo," tvrdí Brovka.

"Školy, které formálně vyučují v běloruštině, bývají velice chudá venkovská zařízení, kde ještě nevyměnili učebnice, ale učitelé přednášejí v ruštině. Sama jsem se v takové škole učila do čtvrté třídy," tvrdí překladatelka Valerija Chotinová.

Běloruská univerzita v Bělorusku není, v běloruštině se studenti učí jen o literatuře. Ministerstvo školství uvažuje ještě o dějinách a zeměpise. Učit tyto předměty v běloruštině navrhl ministr školství, podle kterého není správné hovořit o dějinách Běloruska v jiném jazyce.

Opoziční aktivista Andrej Dmitrijev si nemyslí, že letošní prezidentské volby, které se konají 11. října, se budou nějak lišit od předchozích, akorát jen nikdo nepůjde protestovat jako před pěti lety.

"Lidi si teď nevybírají mezi špatným a dobrým hospodařením, ale mezi hroznou ekonomikou a válkou. Na tomto pozadí vzniká skupina proti Lukašenkovi, která podporuje (ruského prezidenta Vladimira) Putina," varuje.

Tagy: Bělorusko zahraničí zvyky a tradice běloruský prezident běloruská politika

Zdroje: ČTK,Kommersant-Vlasť