Krutý dojezd: Co se stalo s mozkem muže, který polykal 25 tablet extáze denně?

Tento příběh zní jako horor ze sci-fi filmu, ale je naprosto reálný. Vědci mu říkají „pan A“. Jeho skutečné jméno zůstalo utajeno, ale to, co provedl svému tělu a mysli, mu zajistilo smutné místo v lékařských učebnicích. Mezi svým 21. a 30. rokem života zkonzumoval podle odhadů odborníků více než 40 000 tablet extáze. Nešlo o běžného rekreačního uživatele – jeho případ byl natolik extrémní, že překonal všechny dosud zaznamenané případy zneužívání této drogy.

Začalo to nevinně. V prvních letech svých dvacátin si každý víkend dopřával pět tablet, jak je běžné u některých návštěvníků tanečních klubů. Jenže místo toho, aby jednou přestal, on přidával. Během tří let se propracoval na denní dávku 3,5 tablety. A pak přišla fáze, která děsí i zkušené lékaře – čtyři roky v kuse bral v průměru 25 tablet denně. Den co den, bez přestávky. Celkem to dalo číslo, kterému skoro nikdo nevěřil: 40 000 tablet.

Když tělo vypoví službu: kolapsy, halucinace a tunelové vidění

Poprvé se začalo něco dít, když během večírků třikrát zkolaboval. Tělo už nedokázalo dál fungovat pod neustálým náporem chemie. Extázi se rozhodl vysadit, ale namísto úlevy se dostavilo peklo. Několik měsíců po poslední dávce měl stále pocit, že je „na vlně“. Zažíval zvláštní zúžení zorného pole – takzvané tunelové vidění. Tento příznak dosud nebyl nikdy zaznamenán v souvislosti s vysazením extáze. Jeho mozek fungoval jako rozbitý projektor, který místo reality ukazuje pokřivený zbytek záblesků euforie. Brzy poté přišlo to nejhorší – silné panické ataky, trvalá úzkost, hluboká deprese, záchvaty paranoie a halucinace. Viděl a slyšel věci, které neexistovaly. Byl přesvědčený, že ho někdo sleduje. Mluvil s neexistujícími postavami, měl noční můry i za bílého dne. Lékaři, kteří ho vyšetřovali, zaznamenali ztrátu orientace v čase, extrémní poruchy krátkodobé paměti a fatální neschopnost soustředit se.

Během psychologických testů mu zadávali jednoduché úkoly, které sice chápal, ale kvůli rozhozené pozornosti nebyl schopen je provést. Jako by mu mezi každou instrukcí mozek vymazal předchozí. Současně trpěl i fyzicky – měl ztuhlé svaly v oblasti krku a čelistí, někdy nedokázal ani otevřít ústa. Tělo se mu svíralo jako v záchvatech, přestože už žádnou drogu nebral.

Zničený mozek, vyčerpaný serotonin a život bez návratu

Jeho lékařský stav byl natolik extrémní, že se stal předmětem studie, publikované v roce 2006 odborníky z nemocnice St George’s Hospital v Londýně. Ti potvrdili, že nikdy dříve neviděli člověka, který by užil tolik extáze. Do té doby byl nejvyšší zaznamenaný počet životních dávek kolem 2 000. Pan A toto číslo překonal dvacetinásobně. Přestože měl v minulosti zkušenosti s dalšími drogami, v době, kdy nastoupil do léčby, užíval už jen konopí. Po jeho vysazení zmizely halucinace a paranoidní bludy. Ale zbytek příznaků – úzkost, deprese, kognitivní poruchy – přetrvával. A stále přetrvává.

Britská Národní zdravotní služba (NHS) varuje, že časté užívání extáze vyčerpává zásoby serotoninu – hormonu, který reguluje náladu, pocity štěstí a psychickou rovnováhu. Bez něj je tělo jako prázdná schránka – člověk upadá do temnoty, z níž není návratu. Navíc extáze způsobuje přehřívání organismu, což vede k dehydrataci. Jenže jakmile uživatel začne pít víc vody, nastává další past – tělo pod vlivem drogy přestává vylučovat moč. A tak se může člověk doslova utopit zevnitř. Lékaři varují, že pokud někdo po užití extáze zkolabuje, je zmatený, má křeče, ztuhne nebo nesrozumitelně mluví, je nutné okamžitě volat záchrannou službu. Čas hraje klíčovou roli.

Pan A sice fyzicky přežil, ale duševně se nikdy úplně nevrátil. Z kluka, který si chtěl „užít život naplno“, se stal člověk, který si nepamatuje, co dělal včera. Jeho příběh by měl viset na každém plakátu v klubech, na každé toaletě s varováním. Jedna pilulka se může zdát neškodná. Ale jakmile se to rozjede, cesta zpátky může vést jen temnotou. A někdy končí za hranicí návratu.