Jindřich III. Francouzský (1551-1589) nastoupil na trůn v roce 1574 po svém bratrovi Karlu IX., ale nevymanil se z vlivu své matky Kateřiny Medicejské. Ta byla dominantní silou ve Francii od roku 1560, kdy vládla jako regentka, až do roku 1584.

Francii tehdy rozvracely dlouholeté náboženské války. Ačkoli byl bezdětný král pevně oddán katolické víře, jmenoval svým potenciálním nástupcem vůdce hugenotů Jindřicha Navarrského. Tím pobouřil většinu katolíků v zemi, především pak členy katolické Ligy. Poté, co nechal v roce 1588 zavraždit dva vůdce šlechtické opozice - vévodu de Guise a jeho bratra, arcibiskupa z Remeše - znepřátelil si král navíc i mocný rod Guisů, který odmítal panovníkův nárok na moc a požadoval větší vliv. Liga navíc od vraždy obou bratrů považovala Jindřicha III. za nelegitimního tyrana

Mladý mnich Jacques Clément trávil život v modlitbách a v neposlední řadě i pod vlivem Ligy nabyl dojmu, že slyší Boží hlas a že je vyvolený k tomu, aby tyranského krále zabil. S falešnými doporučujícími dopisy se bez potíží dostal ke dvoru a tvrdil, že chce králi předat nějaké tajné dopisy a svěřit mu tajemství, které smí sdělit pouze osobně.

Kdo by mohl být méně nebezpečný než mladý mnich? K tomuto závěru zřejmě dospěl úředník, za nímž Clément v létě 1589 přišel. Nejen, že nepojal podezření, ale naopak duchovního u sebe ubytoval a na 1. srpna pro něj domluvil audienci u krále.

Dominikán před Jindřichem III. poklekl a předal mu zmíněné dopisy. Řekl však, že ono tajemství mu může prozradit jen mezi čtyřma očima. Král následně poslal stráže pryč, Clément mu podal další list, a zatímco jej Jindřich četl, mnich vytáhl z rukávu svého roucha dýku a bodl jej do podbřišku. Král zavolal o pomoc, do komnaty vtrhla jeho osobní stráž a atentátníka okamžitě zabila. Následujícího dne však zemřel v bolestech i Jindřich III., poslední panovník z dynastie Valois.

V posmrtném procesu s atentátníkem vyšly najevo některé informace o jeho původu a motivech. Podle toho bylo Clémentovi něco přes dvacet let, pocházel z provincie v Burgundsku a více než rok žil v Paříži. Nikdy se ovšem nepodařilo zjistit, zda jednal sám, nebo zda byl najatým vrahem. Posmrtně byl odsouzen, jeho tělo bylo rozčtvrceno a spáleno.

Protože panovník zůstal bezdětný (což vedlo ke spekulacím, že byl navzdory sňatku s Luisou Lotrinskou homosexuál) a čtvrtý syn jeho otce Jindřicha II. zemřel už v roce 1584, stal se následníkem trůnu Jindřich Navarrský, jako první král z bourbonské dynastie. Jako Jindřich IV. byl korunován až v roce 1594 poté, co přestoupil na katolickou víru, a následovala úspěšná šestnáctiletá vláda, během níž náboženské konflikty ztratily na významu. I Jindřich IV. se ale nakonec stal obětí atentátu: V květnu 1610 jej zavraždil katolický fanatik François Ravaillac.