S Martinem Kotkem, vedoucím segmentového řízení podnikatelů KB, jsme si povídali o možnostech podniků a podnikatelů získat úvěrové prostředky. 0d 1. července 2009 došlo v Sazebníku KB k úpravám vybraných poplatků, například se nebude platit za cash back. Jaká je cenová strategie u podnikatelů, jaké změny mohou očekávat u podnikatelských účtů a úvěrových produktů? Na naší strategii nic neměníme, to znamená, že nabízíme kvalitní služby za odpovídající ceny. Nejsme pro podnikatele nejdražší bankou, ale ani nejlevnější. Kvalita poskytovaných služeb je pro nás na prvním místě. Velký důraz klademe na kvalitní osobní servis bankovních poradců, kvalifikované poradenství a konzultace. Naopak čistě servisní úkony se snažíme realizovat přes přímé kanály, abychom klienta co nejméně zatěžovali administrativou a nutností návštěvy obchodního místa. Služby přímého bankovnictví jsou pak také výrazně levnější nebo dokonce zdarma. To je obecný trend v celém bankovním sektoru. Pokud jde o podnikatelské účty, zde jsme v naší nabídce stále flexibilnější. Každý klient má své specifické požadavky a my se jim snažíme v maximální možné míře vyhovět. Každá služba však samozřejmě má svoji cenu. Na druhou stranu je stále řada podnikatelů, kteří budou preferovat pouze standardizovaná řešení za standardní ceny. Vaše účty jsou v některých aspektech pořád dražší než vítěz loňské Zlaté koruny ČS Profit Light. Právě cena je pro začínajícího podnikatele pořád nejdůležitější. V letošním roce už se do první trojky dostal váš účet Efekt Start. Je to tak, že KB kromě svého významného postavení v existujících podnicích začíná dominovat i v sektoru začínajících podniků? Souhlasím s tím, že pro začínajícího podnikatele je cena za bankovní služby jedním z důležitých aspektů. Je ale třeba vzít v úvahu, že pokud začínám podnikat, často ani netuším, jaké bankovní služby budu používat, co vše budu vlastně potřebovat. Proto máme v nabídce Efekt Start. V tuto chvíli je nejlevnějším podnikatelským balíčkem na trhu a svým způsobem umožňuje začínajícímu podnikateli zorientovat se v bankovních službách a následně, podle vývoje jeho firmy, přejít případně na jiný typ služeb. Začínající podnikatelé jsou samozřejmě našimi důležitými zákazníky. Vždyť každý rok vzniká 70 až 80 tisíc nových firem a řada z nich zaznamenává poměrně dynamický růst. Každý úspěšný podnikatel nějak začíná a zaslouží si naši podporu. Výsledky zátěžových testů ČNB dopadly dobře včetně katastrofického scénáře poklesu HDP o 6,2 %. Stále ale jsou obavy, že vlna podniků neschopných splácet své úvěry se dříve nebo později objeví. Jak to vidíte? Současná ekonomická situace samozřejmě znamená zvýšené riziko. Banka nesplácení úvěrů jinak pocítí v případě klienta s miliardovými závazky a jinak v případě malých firem s úvěry v řádu statisíců korun. Je třeba si ale uvědomit, že řada malých podnikatelů je s velkými firmami provázána, např. jako dodavatelé, a problémy velké korporace pak způsobují problémy i těmto menším firmám. Nárůst počtu firem neschopných splácet úvěry je přirozeným dopadem ekonomické recese, nicméně my jako banka máme řadu nástrojů, jak takové situaci předejít. Od sofistikovaných skóringových modelů schopných predikovat finanční vývoj každé jednotlivé firmy až po vstřícnost a spolupráci v případě obtíží při splácení úvěru. Pokud se jedná o přechodný stav, jsme vždy připraveni vyjít podnikatelům vstříc, např. formou konsolidace nebo restrukturalizace úvěrů. Vždy je to však o vzájemné spolupráci a ochotě obou stran situaci včas řešit. O kolik se vám zvýšil počet problémových klientů? Změnili jste něco v souvislosti s tím, dříve to bylo jen zanedbatelné procento. Zvýšení procenta klientů neschopných splácet své závazky je přirozeným důsledkem zhoršeného ekonomického prostředí. Nárůst také zaznamenáváme, týká se právě korporátních klientů, a proto jsme za první čtvrtletí t.r. tvorbu opravných položek k nespláceným úvěrům meziročně zvýšili. Je ale také třeba vzít v úvahu, že období ekonomického růstu a poklesu se střídají a v posledních dvou letech si firmy na našem trhu vedly extrémně dobře. KB je v posledních měsících hodnocena jako ta lepší v době finanční krize, kdy se úvěry dostanou jen k těm, kteří je ve skutečnosti nepotřebují. Jak bojujete s názorem, že banky jsou v době krize „povinny“ stimulovat ekonomiku? Banka je podnikatelským subjektem jako každý jiný. Liší se v tom, že je navíc správcem depozit svých klientů a z principu s nimi musí nakládat velmi obezřetně. Vždy velmi důsledně zvažujeme rizikovost a hodnotíme nejen kvalitu podnikatelského záměru, ale hlavně schopnost klienta dostát svým závazkům vůči bance. Nicméně komerční banky jsou ideálním kanálem, jak se mohou na trh a ke konkrétním podnikatelům dostat některé nástroje stimulující ekonomiku. Příkladem jsou záruky, úrokové dotace nebo jiné formy podpory takových institucí, jako např. Českomoravská záruční a rozvojová banka, Půdní garanční rolnický a lesnický fond či mezinárodní instituce, například Evropská investiční banka. Tyto nástroje pak snižují riziko nesplácení úvěrů, a zvyšují tak dostupnost úvěrů u komerčních bank. Nemají podnikatelé podobné starostí jako jejich maďarští kolegové, kteří uzavírali měnové forvardy na euro a forint, přičemž tyto produkty se staly splatnými v okamžiku velmi slabého forintu. Maďarští podnikatelé tak museli zaplatit větší objem forintů za předem dohodnutý objem eur. Situace v České republice a Maďarsku je zcela jiná. Kurz české koruny vůči euru je ve srovnání s forintem stabilní. Maďarští podnikatelé řešili financování formou úvěrů v cizí měně s výrazně nižšími úrokovými sazbami, nicméně v okamžiku splatnosti úvěrů za podmínek posilování těchto měn vůči forintu se ve finále úvěry výrazně prodražily. Většina podnikatelských úvěrů v České republice je však v korunách, tudíž takové riziko není aktuální. Pociťujete škrcení firemních nákladů Vašich zákazníků například v produktech jako Firemní program Domino? Ano, firmy se obecně snaží snižovat své náklady a velmi často i na úkor efektivity některých takových opatření. Nemějme jim to však za zlé, řada z nich se s podobnou situací potýká poprvé a chybějící zkušenosti s řízením firem v době hospodářské recese přináší i řadu ne zcela správných rozhodnutí. Personální náklady jsou ve většině firem tou nejdůležitější nákladovou položkou, a proto zcela logicky přichází na řadu mezi prvními. Zaměstnanecké programy a produkty, jako je Domino, nebo například penzijní připojištění, z mého pohledu naopak firmě pomáhají udržet objem poskytovaných benefitů a tím i motivaci zaměstnanců a přitom ušetřit na jiných nákladových položkách, například na daních. V případě Programu Domino se navíc jedná o nepřímou podporu, která defacto nemá na výdaje firmy jakékoliv dopady. Velmi důležitý produktem jsou v dnešní době záruky takových organizací jako ČMZRB. V loňském roce jste takto uzavřeli 300 záruk, což představuje celých 32 % veškerého objemu záruk a 1,5 mld úvěrových produktů. 23.2.2009 byl zahájen příjem žádostí ke druhé výzvě tohoto programu, ukončení je 31.12.2009. Jaké objemy plánujete na toto období? Záruky ČMZRB nebo PGRLF považujeme za jeden z nejdůležitějších stimulů ekonomiky a samozřejmě za hlavní stimul, který se dotkne bankovního sektoru. Tyto záruky jsou z našeho pohledu velmi kvalitním zajištěním. A co velmi vítáme je i fakt, že nově otvírané programy se zaměřují na to, co podnikatele v poslední době trápí nejvíce, tj. na provozní financování. Nové programy jsou vybaveny takovými zdroji, které ve finále možná ani nebudou plně vyčerpány. Naším cílem je udržet si podíl na úrovni 30 – 40 %, což odpovídá našemu podílu na trhu malých a středních podniků. Jako jedna z mála bank nabízíte program přímo pro franšízové financování - KB Franchising Program. Dokonce jste generálním partnerem nové publikace Franchising v České republice. Počet franšízových systémů podle ČAF byl před dvěma lety 131, před šesti 90. Kolik procent jde přes KB a jak se franšízové financování bude vyvíjet díky krizi? Franchisingový trh v České republice pomalu roste, i když se často jedná o podnikatelské koncepty, které se franchisingu pouze blíží, tzv. pseudofranchisy. Těmi jsou různé nákupní aliance či řetězce, které využívají pouze některých specifik franchisingu. V každém případě, franchising je velmi inspirující strategií. V době ekonomické krize význam franchisingu roste, neboť znamená určitou ochranu pro podnikatele, který nemusí problémům krize čelit sám. Na druhou stranu jsou franchisingové řetězce velmi často nadnárodní, což usnadňuje přelévání negativních dopadů krize mezi jednotlivými zeměmi. Vývoj financování i přesto plně odpovídá průměru trhu, tedy financování v segmentu malých a středních firem bez ohledu na to, zda se jedná o franchisingové podnikání či nikoliv. V současné době se navíc jednotlivé franchisingové koncepty soustředí více na stabilizaci stávající sítě než na expanzi, stejně tak jako jiné firmy. Pokud se na trhu objeví některý z nových franchisingových řetězců, pak to bývá velmi často existující firma, která v rámci optimalizace svých podnikatelských aktivit na franchisingové podnikání transformuje svoji dealerskou síť či síť značkových prodejen. Jak je využíván Váš „kompas“ a jak ho budete dál rozšiřovat? Jedná se o náš portál www.moje-firma.cz. Podnikatelé se s tímto novým informačním nástrojem již seznamují a první zpětné vazby jsou velmi pozitivní. Budoucnost portálu je součástí připravované komunikační strategie na příští rok a nerad bych proto v tuto chvíli předbíhal. Děkuji za rozhovor, Karel Pospíšilík, Finance.cz