Reportáže z krizových oblastí, za něž se platí krutá daň lidských životů (od počátku letošního podle neziskové organizace Reportéři bez hranic zemřelo při výkonu své profese 50 novinářů, tedy skoro stejně jako za celý minulý rok), představují takovou finanční zátěž, že některé noviny, rádia či televize už na ně zkrátka nemají peníze.

"Pokrývat zpravodajsky konflikty v zemích jako Irák je čím dál dražší. K tomu, aby se novinář vyhnul riziku, potřebuje personál: prostředníky, ochranku, tlumočníka, řidiče a tak dále. Před několika lety deník The New York Times vyčíslil, že jednodenní reportáž z Bagdádu ho vyjde na 10 tisíc dolarů (zhruba 220 tisíc0 Kč)," uvedl Jean-François Leroy, ředitel mezinárodního festivalu fotožurnalistiky Visa pour l'image, který se bude v září konat ve městě Perpignan na jihozápadě Francie.

Ochrana reportérů se prodraží

V minulosti "(válčící strany) na tisk obecně neútočily, byl to naopak jejich spojenec; za pár let se ale stal cílem", zejména těch skupin, které se specializují na únosy novinářů, aby za ně mohly vymáhat výkupné, vysvětluje Leroy. To média nutí, aby zintenzivnila opatření na ochranu svých reportérů.

K tomu se přidává zrychlený vývoj technologií, kvůli kterému si fotografové či kameramani musí častěji obměňovat techniku i software. Navíc se vzestupem internetu klesají příjmy tisku, což vede k nižším výdělkům za reportáže a zaměstnání fotožurnalistů se stává nejistým, upozorňuje Leroy.

Před třiceti lety nebylo výjimkou, že časopisy za reportáž platily 15 tisíc eur (386 tisíc Kč). Dnes může novinář čekat 3000 eur (77 tisíc Kč), anebo výjimečně 4000 eur (103 tisíc Kč)," dodává.

Z těchto důvodů adresoval poslancům Evropského parlamentu ředitel pobočky agentury AFP v Bagdádu, válečný zpravodaj Sammy Ketz otevřený dopis, v němž vyzývá k ochraně autorského práva v rámci EU.

Internetoví giganti jako Google a Facebook, kterým připadne většina zisku z reklamy na webu, by v případě přijetí tohoto kontroverzního opatření musely honorovat tvůrce obsahu, který na síti využijí. Velcí internetoví hráči se této reformě brání a tvrdí, že jde proti bezplatnosti internetu.

Dělí se o náklady

"Časy, kdy nám stačila bunda, tričko a v kapse nějaký doklad, jsou už dávno pryč. Teď potřebujete neprůstřelnou vestu, pancéřované vozy, někdy i osobní strážce a také pojištění. Kdo všechno tohle platí? Média. A platí hodně," konstatuje Ketz v dopise, který podepsalo přes sto velkých reportérů a šéfredaktorů z 27 unijních zemí.

"Novinařina bojuje o přežití. Je na pokraji zhouby" a "podniky (média) snižují náklady, nejprve na investigativní žurnalistiku, protože ta přijde draho," říká Gerard Ryle, ředitel Mezinárodního sdružení investigativních novinářů (ICIJ). Této neziskové organizaci svět vděčí za odhalení daňových úniků díky zveřejnění Panamských dokumentů (Panama Papers) a takzvaných Paradise Papers.

Z tohoto důvodu v posledních letech organizace jako ICIJ vznikají - mohou se podělit o náklady.

"Tato činnost stojí hodně času, a navíc s sebou nese čím dál větší riziko: není jisté, že člověk svou práci publikuje, a pokud se mu to podaří, může zaplatit hotové jmění za právní poplatky, pokud se musí hájit u soudu," vysvětluje Ryle.

Náklady se těžko vyčíslují, ale odpovídají například mezinárodnímu charakteru investigativní práce. "Panamské dokumenty stály ICIJ dva miliony dolarů (44 milionů Kč), ale ještě je třeba k tomu přičíst náklady tří stovek reportérů z partnerských médií, kteří na tomto projektu ve světě spolupracovali," uvedl ředitel ICIJ.