Jde o změnu autorského zákona, takzvaného copyright law, a především pak o dva jeho konkrétní články – mají čísla 11 a 13 a budí značné emoce. Zejména proto, že jsou s nimi spojeny obrovské finanční zájmy.

Na jedné straně nadnárodních technologických gigantů jako jsou Facebook nebo Google a jiní takzvaní "agregátoři obsahu třetích stran", na straně druhé zájmy umělců a vydavatelů.

"Zájem lobbistů a copyright law. Co myslíte? Byl obrovský jako dlouho ne," pokyvuje ve své kanceláři hlavou ředitel Gisuseppe Abamonte, ředitel z generálního ředitelství EU Connect, které má na starosti komunikační sítě, obsah a technologie.

První návrh směrnice se objevil již v roce 2016 a od počátku bylo všem zainteresovaným stranám jasné, že půjde o hodně.

Kdo tu bude platit 

"Tato směrnice je důležitá pro přežití tisku, agregátoři obsahu musí začít platit těm, kdo obsah reálně vytvářejí. Má se tím zlepšit vyjednávací pozice k monetizaci obsahu," přibližuje obsah sporného článku 11 Gisuseppe Abamonte.

Podobný zákon v minulosti přijalo například Španělsko. Firma Google na opatření reagovala tak, že v zemi zrušila svou službu Google News, kam "padají" zprávy z nejrůznějších serverů.

Pokud by však změna přišla na centrální evropské úrovni, musel by se Google (a další firmy) k problému postavit pravděpodobně jinak. Je však možné, že by se dohodl jen s velkými vydavatelskými domy a menší "producenti obsahu" by měli i nadále smůlu.

Směrnice je velice kontroverzní | zdroj: Hlídací Pes

Manuel Mateo z kabinetu evropské komisařky Mariyi Gabrielové, do jehož kompetence spadá právě tematika autorského práva, je – nijak překvapivě – zastáncem nové směrnice. A potvrzuje, že "bylo kolem toho opravdu hodně lobbingu".

Pustila se do něj i známá jména. Již v červnu 2016 se na Evropskou komisi obrátilo přes tisíc umělců, mezi nimi Paul McCartney, Sting nebo Coldplay. Za práva novinářů, tvůrců obsahu, v Bruselu otevřeně lobboval například i prezident Evropské federace novinářů (EFJ) Mogens Blicher Bjerregård.

"Dává to možnost vyjednávat s firmami jako je Facebook nebo Google. Je to naše práce, náš obsah a tedy i naše věc," říká.

"Odpůrci argumentují tím, že chceme zdanit odkazy na články, ale to není pravda. Link nerovná se obsah a je třeba najít míru toho, co ještě lze od třetích stran, od tvůrců obsahu překlopit, a co už ne. Je tu kritérium originality, kreativity. Jde o monetizaci obsahu, velké vydavatelské domy jsou pochopitelně pro," říká Manuel Mateo a přibližuje i podstatu dalšího sporného článku číslo 13.

"Řada firem umožňuje nahrávat komukoli na své servery cokoli, jenže tento obsah může být i v majetku třetích stran, třeba část filmu, píseň a podobně. Platforma, na níž si pak lze video přehrát, z toho získává peníze, ale legitimní držitel práv ne. Firmy by měly mít mechanismy, které to odhalí a budou pak řešit s držiteli práv to, jak budou postupovat," vysvětluje Mateo.

"Kritici tvrdí, že požadujeme permanentní filtrování obsahu internetu. My ale říkáme jen to, že platformy mají mít mechanismy na to, jak se vypořádat s držiteli práv, ať už jde o filmy, hudbu, knihy nebo softwarový průmysl," shrnuje Manuel Mateo.

Cenzoři nebo zachránci? 

Zastánci změny dávají za příklad model švédského Spotify ve srovnání s kanálem YouTube patřícím pod Google. Podle Mezinárodní federace hudebního průmyslu IFPI ročně z jednoho uživatele Spotify jde držitelům autorských práv 20 dolarů, ale z YouTube jenom jeden dolar.

"Spotify už takto funguje, není důvod, proč by to neměly umět a dělat i jiné firmy," podotýká Gisuseppe Abamonte.

Směrnicí se budou zabývat 4. července europoslanci. Ve středu 20. června text prošel jen těsně hlasováním v právním výboru Evropského parlamentu, což byl ale jen první nezbytný krok ke vzniku směrnice.

"Obsah se ještě může změnit. Není to finální rozhodnutí, je to začátek diskusí. Pokud by ale vše šlo úplně ideálně, někdy v září, říjnu by mohla být směrnice schválena," říká Abamonte. Hned však doplňuje, že jde o text vyvolávající značné kontroverze i aktivitu lobbistů.

Směrnice budí pozornost a rozpory i v Česku. Například Piráti návrh označují za snahu o cenzuru internetu. Ostatně i v ulicích Bruselu v den hlasování kolem parlamentu jezdil nákladní automobil s billboardem s nápisem: Europoslanci, chcete vstoupit do dějin jako ti, kdo zavedli cenzuru internetu? (viz úvodní fotografie, pozn. red.).

"V praxi to bude znamenat, že nějaký program bude automaticky říkat, co se dá a nedá nahrát a scanovat každý nahraný soubor," říká předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.

Na podporu změny naopak vznikl otevřený dopis evropských vydavatelů, který podepsali i zástupci prakticky všech tuzemských vydavatelských domů.

"Brzy budete požádáni, abyste hlasovali o směrnici, jejímž cílem je poskytnout novinářům v online světě silnější ochranu autorských práv. Jejich práva jsou v současné době neustále porušována, a to většinou společnostmi jako je Google a Facebook. Domníváme se, že novináři si zaslouží podobnou ochranu, jako mají například hudebníci. A také si stejně zaslouží náhradu za porušení jejich práv," apelují v něm na evropské poslance.