Komu se chce Sobotka zavděčit výměnou ministrů? Voličům asi ne

AKTUALIZOVÁNO KOMENTÁŘ (aktualizováno: 15. 11. 2016 14:43) - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Výměna několika ministrů za ČSSD, kterou plánuje premiér Bohuslav Sobotka, se jeví jako nepromyšlený a zmatečný krok. Přesto může mít svoji logiku, co se týče komunikace dovnitř strany, i tak ale může sociální demokracii poškodit. 

Premiér Bohuslav Sobotka

Premiér Bohuslav Sobotka,zdroj: Profimedia.cz

Předseda sociální demokracie a premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že na úrovni vlády i ve strukturách strany obmění svůj tým. V pátek potvrdil, že jde o ministra pro lidská práva a legislativu Jiřího Dienstbiera a ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Připravované změny budí značné rozpaky.

Sociálnědemokratický spolek Idealisté.cz, u jehož zrodu stál také Dientsbier, ve čtvrtek vzkázal ve svém prohlášení premiérovi, že ho situace znepokojuje. Spolek přitom Sobotku podpořil po "lánském puči". "Velmi nás znepokojuje způsob komunikace, neexistence jasné strategie a nevhodné načasování deklarovaných změn," píší Idealisté.cz v prohlášení. Sobotkovi dali najevo, že by mohl ztratit jejich podporu.

Ještě ostřeji se k tomu rovněž ve čtvrtek vyjádřil sám Dientsbier, který za odvoláváním ministrů vidí vítězství "lánské páky". "V ministerské ruské ruletě po mém odvolání volají pučisté z Lán Tejc a Zimola + pražská mafie-pračka peněz Poche a podvodník Březina. Nová krev?" napsal na Twitteru.

Premiér avizované změny ohlásil s tím, že někteří sociální demokraté jsou unaveni z vládnutí a proto je potřeba nová krev. Měnit ministry necelý rok před volbami ale nedává valný smysl. Obraz vlády, respektive působení sociální demokracie v ní, se tím jako mávnutím kouzelného proutku nezlepší. ČSSD nemá v záloze jména, která by slibovala okamžitý úspěch.

Každý nový ministr či ministryně se navíc musí nejprve ve svém úřadu rozkoukat, zorientovat se ve složité agendě a dokonce i unavený člen vlády zběhlý ve svém resortu má výhodu oproti neopotřebovanému nováčkovi.

Ačkoli se ministerská rošáda jeví jako reakce na mizerný výsledek sociální demokracie v krajských a senátních volbách a předseda vlády ji rovněž zmínil v dopise členům ČSSD, při obměně kabinetu ze strany premiéra může jít nakonec o něco úplně jiného než o to, jaký dojem noví ministři zanechají u voličů.

Vnitrostranické divadlo

Celá šaráda může být sehraná mnohem spíše pro vnitrostranické publikum než pro veřejnost. Této variantě napovídá i to, že o zvažovaných změnách Sobotka jako první informoval straníky.

Politická strana je složitý organismus a pokud premiérova aktivita je motivována především zájmy, které vyplývají z vnitřního ustrojení ČSSD, nelze se divit, že z pohledu z venku, dopadu na voliče a celkového "uměleckého" dojmu působí premiérovo jednání iracionálně a postrádá jakýkoli smysl.

Těžko ale odhadnout, i kdyby tato hypotéza byla správná, čeho přesně chce předseda ČSSD z hlediska strany dosáhnout pomocí výměny ministrů, co si od ní slibuje a proč ji vůbec chce uskutečnit. Možností může být více.

Důležití v tomto smyslu nejsou jen ministři či ministryně, kterých se premiér Sobotka případně zbaví, ale i ti, kteří nastoupí na jejich místo. Klíčový je samozřejmě březnový sjezd sociální demokracie, kde se bude volit nové vedení strany a Sobotka se chce znovu ucházet o post předsedy ČSSD.

Změny ve vládě jsou jednak nástrojem, pomocí kterého Sobotka může dát najevo, koho si přeje mít po svém boku i jako místopředsedy a místopředsedkyně. Předseda sociální demokracie ostatně deklaroval, že chce rovněž změny ve strukturách strany.

Vedle toho je pro premiéra výhodné, když na sjezd pojede v pozici někoho, kdo po krajských a senátních volbách jen nečekal na to, až mu na sjezdu špatný volební výsledek omlátí o hlavu, ale ukázal sílu a rozhodnost tím, že iniciativu vzal do svých rukou a v reakci na volby začal realizovat jisté změny.

Další rovina pak spočívá v tom, že výměnou za konkrétní ministerské posty pro sociální demokraty z těch kterých krajů může Sobotka získat podporu straníků právě z těchto částí republiky, ať už obecně pro své znovuzvolení předsedou či pro něco konkrétního, co by rád v blízké době ve své straně prosadil. Nabízí se například volební řády pro sestavování kandidátních listin pro volby do poslanecké sněmovny. Ty mohou významně ovlivnit, kdo bude ČSSD zastupovat v dolní komoře parlamentu následující čtyři roky.

Správné rozhodnutí?

Nic z toho však neznamená, že Sobotkovo počínání je rozumné a správné. I kdyby obměnou svého kabinetu dosáhl vytyčených cílů na stranické úrovni, vůbec není jasné, zda to stojí za neplechu, kterou tím současně napáchá ve vztahu k voličům i svým politickým soupeřům v jiných stranách, a nakonec také za rozkol v sociální demokracii samotné. Také ten lze sledovat.

Nevíme, zda Sobotka dnes pragmaticky sleduje jen jedno a to být předsedou strany co nejdéle, zároveň však už neuvažuje o tom, jakou cenu za to ČSSD zaplatí. Možná se spoléhá na to, že i kdyby sociální demokraté v příštích sněmovních volbách drtivě prohráli, zachrání je vysoký koaliční potenciál.

Stejně tak je ale možné, že Sobotka už nevěří, že by sociální demokracie mohla příští volby vyhrát a spíš než na to, aby byla v nově složené sněmovně v co nejpočetnějším zastoupení, se už nyní soustředí na to, jak zajistit, aby zde byla reprezentována co nejkvalitněji. V každém případě kolem počínání předsedy vlády zůstává mnoho nejasností, konečný seznam odvolaných členů a členek vlády a jejich náhradníků a náhradnic však mnoho napoví.

Pokud má ale premiér opravdu na mysli především prospěch a budoucnost sociální demokracie, nemůže si vystačit se zmatenými čachry a handly, kdy si zavazuje jednotlivé stranické organizace. Jestliže se ČSSD nemá zabydlet někde kolem patnácti procent hlasů, jak napovídají některé aktuální průzkumy volebních preferencí, je třeba mnohem více. Například kvalitní, dostatečně početné a zároveň dobře placené zázemí v Lidovém domě.

Obnova ČSSD

Nejobtížnější úkol je však zbavit se lidí, kteří sociální demokracii táhnout k zemi a snižují její důvěryhodnost, což se velmi silně ukázalo v krajských volbách, kde rozdíly mezi jednotlivými regiony byly dosti velké a odpovídaly tomu, jakou pověst strana v tom kterém kraji má. Vedle toho je třeba do ČSSD přitáhnout i nové straníky. To je úkol zásadní, ale jeho naplnění si žádá entuziasmus a nadšení, které dnes v sociální demokracii nenajdeme.

Dokázal by snad předseda Sobotka veřejně vyhlásit projekt obnovy ČSSD, označit straníky, kteří sociální demokracii škodí, definovat principy, které má strana naplňovat, a právě skrze ně a program obnovy sem nalákat řádově stovky nebo v lepším případě i tisíce nových členů?

Tagy: ČSSD Česko domácí česká politika

Zdroje: Vlastní