Komentáře

Úroveň tuzemských politických elit se ocitla na novém dně. Nežádoucími se stávají už i nemocné a handicapované děti. Hrad veškerou kritiku, která zavalila prezidenta Miloše Zemana jako lavina, odmítá a označuje za skandální.   

V globálně propojeném světě není problém během okamžiku strhnout vlnu nadšení či hněvu téměř pro cokoli. Často vzniká umělý poprask pro nic, který rychle odezní. Sešikování mas však může mít i nedozírné důsledky. 

Útok na redakci magazínu Charlie Hebdo je přímým ohrožením svobody slova v západním světě. Všichni, kdo dnes volají 'Je Suis Charlie' by si ale měli uvědomit, že boj za svobodu projevu je zároveň bojem proti politické korektnosti, cenzuře a veřejné poptávce. 

Když Miroslav Kalousek opouštěl po 25 letech KDU-ČSL, jeho plánoval vznik silné pravicové strany, která by konkurovala stagnující ODS a přirozeně také lidovcům, z jejichž řad někdejší dlouholetý ministr financí vzešel. Po pěti letech je TOP 09 sice etablovanou stranou, v posledních komunálních a doplňovacích senátních volbách ale utrpěla vážné šrámy, které výrazně snížily její prestiž na české politické scéně. Kondice Topky se povážlivě zhoršila, strana se propadá do nicoty. 

Hnutí Talibán tvrdí, že spojenecká invaze do Afghánistánu skončila fiaskem. Přesto, že se země nachází ve stavu na pokraji chaosu, její budoucnost není tak černá, jak islamisté tvrdí. 

Předseda Soudního dvora Vasilios Skuris hned na uvítanou vysvětlil novému předsedovi Evropské komise Jean-Claudeu Junckerovi, jak se věci mají. Vyzval ho k obraně "plodů evropské integrace, aby nebyly zašlapány do země". Přeloženo z unijní hantýrky, aby ochránil křesla jak soudců, tak ostatních unijních úředníků. Paradoxní je, že to Skouris prohlásil na ceremonii v Lucemburku, kde Juncker a nový eurokomisaři včetně Věry Jourové skládali přísahu, že svůj úřad budou vykonávat zcela nezávisle. 

Ekonomické sankce jako politický nástroj existují dlouhá staletí, ovšem poslední vývoj událostí, přesněji řečeno uvalení západních sankcí na Rusko, vyvolává debatu, zda jde o nástroj skutečně účinný. A odpověď je vzhledem k dosavadním zkušenostem celkem nasnadě – nijak zvlášť. Paradoxní je, že žijeme v době ekonomických válek, která jen tak neskončí. 

Tomio Okamura býval docela sympatický člověk. Vzbuzoval respekt tím, že se vlastnoručně vypracoval nahoru. V mládí jeden čas tvrdě dřel v Japonsku, pak se vrátil do Česka, otevřel si tu japonský obchod, začal pracovat pro Asociaci cestovních kanceláří. Stále častěji se objevoval v médiích, až jednoho dne oznámil, že vstupuje do politiky. A sympatický muž s asijskými kořeny se proměnil v nenávistného populistu, který sází na nejnižší lidské pudy. Otázka je, jak se teď můžeme zbavit radikální okamurizace? Máme pro vás návod.