Dnes je čtvrtek 5. srpna 2021., Svátek má Kristián
Počasí dnes 14°C Občasný déšť

Komentář: 'Američané opouštějí Afghánistán poražení'

Komentář: 'Američané opouštějí Afghánistán poražení'
Spojenecká mise v Afghánistánu přece jen nebyla úplným fiaskem, jak tvrdí Talibanci | zdroj: Profimedia

Hnutí Talibán tvrdí, že spojenecká invaze do Afghánistánu skončila fiaskem. Přesto, že se země nachází ve stavu na pokraji chaosu, její budoucnost není tak černá, jak islamisté tvrdí. 

Válečná mise Američanů a jejich spojenců v Afghánistánu oficiálně skončila na sklonku loňského roku, přesněji 28. prosince. Operace, která začala jako reakce na útoky z 11. září 2001, trvala dlouhých 13 let. Nejdelší válka, jakou kdy Spojené státy vedly, za sebou zanechala zpustošenou a rozvrácenou zemi.

Konflikt si vyžádal životy více než 20 tisíc civilistů a 3,4 tisíce spojeneckých vojáků včetně deseti Čechů. Americké daňové poplatníky stály boje na afghánské půdě až bilion dolarů. O celkovém úspěchu operace se přitom neodváží hovořit ani největší optimisté a navíc konflikt ještě rozhodně není zažehnán.

Talibán má jasno: Američané opouštějí Afganistán poražení

"Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (ISAF) svinuly vlajku v atmosféře neúspěchu a zklamání, aniž by dosáhly čehokoli podstatného," nechal se slyšet mluvčí Talibanu Zabiulláh Mudžáhid v den velice poklidné ceremonie k ukončení mise."Daný krok považujeme za jasný signál jejich porážky a zklamání," dodal.

Mudžáhid ve svém rozsáhlém sdělení uvedl, že válka v Afghánistánu si na Američanech a spojencích vybrala vysokou daň zcela neúměrnou lidským a finančním ztrátám.

"Amerika a její invazní spojenci v podobě ISAF a NATO utrpěli společně s arogantními mezinárodními organizacemi v této nevyvážené válce jasnou porážku. Desítky tisíc vojáků byly usmrceny a zraněny, miliardy dolarů promrhány. Jejich národy byly vyčerpány a spojenecké země se potýkaly s ekonomickými nepokoji a recesí. Spojenečtí generálové jeden za druhým zklamali a přišli tak o mezinárodní prestiž," zakončil Mudžáhid svůj nekompromisní výčet válečných ztrát Západu.

Afghánistán je po vleklém válečném konfliktu rozvrácenou zemí. Jednotky Talibanu za posledních několik měsíců uskutečnily velký počet útoků přímo v srdci bedlivě střeženého hlavního města Kábulu. Ozbrojeným skupinám se navíc stabilně daří získávat pozice v jižních provinciích Hílmand a Kandahár, které koaliční vojska za velkých ztrát před pár lety úspěšně dobyla a dnes o ně opět přichází.

Jen loni podle OSN utrpělo v Afghánistánu újmu na zdraví 9 617 civilistů. Z toho 3 188 přišlo o život a 6 429 bylo zraněno. Jde se o největší počet obětí od roku 2008, kdy Spojené národy začaly ztráty monitorovat. Za plných 75 procent je zodpovědný právě Taliban, nikoli teroristická síť Al-Káida, kvůli níž invaze v Afghánistánu půvoně začala.

Konec v nedohlednu

I přes oficiální ukončení se o skutečném konci spojenecké mise nedá vůbec mluvit.  V zemi zůstává na 13 tisíc spojeneckých vojáků, z toho 9,8 tisíce Američanů. Počet vojáků má být ke konci letošního roku snížen na polovinu a na konec roku 2016 se plánuje jejich úplné stažení. Vojska mají pod hlavičkou operace s názvem "Pevná podpora" pomáhat afghánským jednotkám a zajišťovat výcvik místních vojáků. 

Afghánistán ovšem neohrožují jen teroristické organizace, zemí zmítají i vnitřní spory. Dvojvláda prezidenta Ašrafa Ghaního a jeho de facto premiéra Abdulláha Abdulláha se dle očekávání projevuje značně dichotomicky. Oba původní protikandidáti trvají na svých prioritách. Afghánistán navíc trpí notorickou korupcí a mnohé provincie země spíše než na centrální vládu spoléhají na lokální správu vedenou kmenovými a klanovými vůdci.

Prezident Ghaní, který se bez klíčové spojenecké opory neobejde, se už nechal slyšet, že by Spojené státy mohly "přezkoumat" své rozhodnutí o úplném stažení vojsk ke konci příštího roku. Ačkoli Bílý dům a Pentagon tvrdí, že to nemají v úmyslu, bilaterální dohoda, kterou Washington a Kábul uzavřely loni na podzim, jasně naznačuje, že spojenecká vojska mohou za jistých okolností na afghánském území zůstat až do roku 2024. Lze proto očekávat, že Spojené státy budou po katastrofálních zkušenostech z války v Iráku s dalším stahování svých vojsk velice obezřetné.

Spojenecká mise nebyla úplným neúspěchem, jak tvrdí Talibán

Na druhou stranu misi v Afghánistánu nelze označit za čiré fiasko. Al-Káida je dnes zdecimovaná a její jednotlivé afiliace jako al-Nusrá, Boko Haram či al-Šabáb představují spíše regionální než globální hrozby, o kterých se navíc nedá mluvit jako o odnožích organizace centrálně řízených Ajmánem Zavahrím, nástupcem bin Ládina. Ačkoli počet spojeneckých vojáků v zemi zůstává vysoký, jde jen o zlomek z někdejších 142 tisíc. Afghánistán v současné době disponuje více než 350 tisíci vlastních vojáků a policistů, které pokračují ve snaze o stabilizaci země.

Nelze opomenout obrovský posun ve společenských poměrech v Afghánistánu. Přepokládaná délka života v zemi se za posledních deset let zvedla ze 47 na 62. Úmrtnost novorozenců se radikálně snížila a k lékařské péči má dnes přístup 65 procent Afghánců. Za vlády Talibanu to bylo 10 procent.

Před spojeneckou invazí školy navštěvoval pouze jeden milion chlapců. Dnes se v 32milionovém Afghánistánu vzdělává na sedm milionů dětí a z toho 40 procent tvoří dívky. Úroveň gramotnosti rapidně stoupla, taktéž celospolečenské vnímání situace a výhledy do budoucna jsou většinou obyvatel vnímány pozitivně.

Bojovat mělo cenu

Afghánistán čeká dlouhá a náročná cesta k normalizaci poměrů a prosperitě. Země musí prvořadě urovnat vnitřní spory. Bez spolupráce všech stran společenského spektra je afghánská budoucnost zahalena hábitem nesváru a chaosu. Bez konstruktivní spolupráce nemohou obyvatelé Afghánistánu počítat s tolik potřebnou vojenskou a finanční pomocí.

V rámci těchto skutečností je zcela klíčové, aby země snížila míru korupce. Na současném korupčním indexu se řadí mezi čtyři nejvíce postižené země. Cestou k prosperitě je kromě vzdělání a podpory zemědělství nerostné bohatství, kterým země oplývá.

Dle dostupných údajů Afghánistán disponuje zásobami mědi, kobaltu, niklu, zlata, lithia a vzácných půd v hodnotě mezi dvěma až třemi biliony amerických dolarů. Pokud se v zemi podaří vytvořit dostatečně silné ekonomické zázemí pro vybudování těžební infrastruktury, Afghánistán může během dvou desetiletí předstihnout okolní státy a zařadit se mezi moderní rozvojové země. 

Zdroje:
Vlastní, Foreign Policy