Komentáře

Kolem čtrnácti tisíc lidí přišlo podle odhadů do pátečních dvou hodin odpoledne dát do pražského paláce Žofín poslední sbohem Karlu Gottovi. Smrt slavného zpěváka v důsledku vypovídá víc o naší společnosti než o něm samotném. Čím si zasloužil své výjimečné postavení a proč se doma stal jakýmsi polobohem?

Karel Gott patří mezi vyvolené, za kterými pohřební ceremoniály nedělají absolutní tečku.

Prolitá krev spojenců nemá pro Donalda Trumpa větší cenu než plechovka s vychlazenou coca-colou. Americký prezident to prokázal přístupem k syrským Kurdům.

Ježíš by neměl jezdit na oslíkovi, ale drandit na elektrické koloběžce, případně na jiném, adekvátním a ekologickém dopravním prostředku. To není hloupý fór, ale vážně míněná rada zelených aktivistů.

Za Davidem Rathem se v pondělí zavřela vězeňská brána. Politik, jehož jméno se v české kotlině stalo synonymem pro korupci, nastoupil trest. Justiční mlýny tedy melou. Jenže jen občas a pomalu.

Úvahy o tom, jak zpřesnit některé pravomoci prezidenta republiky či usnadnit podávání ústavní žaloby proti němu, narážejí na celou řadu překážek. Co by se muselo stát, aby se změnil současný stav, kdy si prezident dává s určitými úkony velmi na čas a kdy je takřka nemožné na něj podat ústavní žalobu?

Z čela Evropské komise odchází žoviální šprýmař a obratný vyjednavač, který si rád přihne. Jmenuje se Jean-Claude Juncker.

Spolu s klimatickou krizí se stále častěji hovoří o nutnosti přehodnotit stav, kdy se upínáme k věčnému ekonomickému růstu, protože nekonečný růst na konečné planetě není možný. Co si s růstem počít? Do jaké míry jsme na něm závislí a proč není tak jednoduché si říct: A dost, přestaneme růst?