Kočky umí pomáhat lidem stejně jak psi. Jen to nebudou dělat zadarmo, potvrdili vědci
2. 3. 2026 – 7:01 | Magazín | Jiří Rilke
Milujeme je prakticky bez rozdílu, jak to ale je s oplácením citů a pomocí, když ji potřebujeme? Nový vědecký výzkum přináší překvapivé výsledky.
Výzkumníci, kteří své závěry zveřejnili v prestižním vědeckém časopise Animal Behaviour, zkoumali rozdíly v reakcích a chuti pomoci člověku u třech skupin: Psi, kočky a batolata.
Test jako takový byl jednoduchý: Rodič nebo páníček hledal ztracenou věc, aniž by dal najevo, že potřebuje pomoci. Vědce zajímalo, kdo přesto pomůže, ačkoliv mu o to nikdo neřekl.
„Zaujalo nás, že většina psů i batolat vykazovala velmi podobné vzorce chování. Pohotově se vložili do situace a víc než 75 % z nich pána upozornilo, kde ztracená věc je, nebo ji rovnou přineslo. To ukazuje silnou motivaci pomáhat, aniž by je to kdo učil a bez očekávání odměny,“ uvedla hlavní autorka studie Melitta Csepregi v tiskové zprávě.
Během experimentu, když člověk hledal neutrální ztracenou věc, například kuchyňskou houbičku či klíče, která byla ve volném výhledu zvířete nebo batolete, výzkumníci pozorovali, zda se zvíře na předmět alespoň dívá, nebo s ním jakkoliv manipuluje.
Všechny tři skupiny vzaly na vědomí, že se něco děje a probíhá hledání. Psi a batolata většinou pomáhali nebo se alespoň snažili nějak zapojit, kočky se chovaly způsobem, který absolutně nemůže překvapit jakéhokoliv majitele: Bylo jim to šumafuk.
Vtipné odhalení ale přišlo až po druhém kole testu. To totiž člověk hledal věc, ke kterou měly zkoumané skupiny nějaký vztah, tedy například oblíbenou hračku či pamlsek.
A rozdíl najednou zcela zmizel. Všechny tři skupiny reagovaly v úplně stejné míře. Což ukazuje jediné: Kočky naprosto bezpečně umí pomoci. Jen nemají potřebu to dělat, když jim z toho nic nekápne.
Vědci nicméně upozorňují, že podobné výsledky neukazují na to, že by si snad kočka vytvářela slabší citové vazby k lidem. Jen má zkrátka jiné spouštěče chování.
Psi totiž byli odnepaměti velmi sociálním zvířetem, které žilo ve smečkách ještě dávno předtím, než se spřátelilo s lidmi. Spolupráci proto mají nesmírně hluboko v genech. Kočky oproti tomu byly osamělými lovci a genetické programování, že se musí postarat především o sebe, se pochopitelně také projevuje až dodnes.
