Částka je součtem úvěrových a tržních ztrát v nejhorším scénáři, který zahrnuje sucha, vedra a záplavy. Podle ECB výsledek výrazně podhodnocuje skutečné ztráty 41 sledovaných bank, protože nebere v úvahu nepřímé dopady, jako je například hospodářský pokles. Ty by ale už brzy mohly být aktuální, protože eurozóna se potýká se suchem, růstem cen energií a možným zastavením dodávek plynu z Ruska. To by mohlo nastat už na podzim, a to v odvetě za sankce uvalené na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu.

Test rovněž zjistil, že většina bank z eurozóny nemá rámec pro modelování klimatických rizik. Při poskytování úvěrů je tak obvykle nezohledňuje. Banky by podle ECB měly urychleně zvýšit úsilí pro měření a řízení klimatického rizika, odstranit současně nedostatky v údajích a přijmout osvědčené postupy, které už v tomto sektoru existují.

Klimatický zátěžový test je jen tematickým přezkumem, jehož cílem je posoudit pokrok bank při začleňování klimatických a environmentálních rizik do jejich podnikání. Banky poskytovaly ECB informace v rámci tří kategorií - jejich vlastní schopnosti zátěžového testování klimatu, jejich závislosti na odvětvích emitujících oxid uhličitý a jejich výkonnosti při různých scénářích v několika časových horizontech.

Aktivistická skupina Pozitiv Money Europe upozorňuje, že realita by mohla banky rychle dohnat. Skupina upozornila, že domácnosti v eurozóně budou čelit trojímu úderu v podobě vyšších životních nákladů, dražších pohonných hmot a vyšších hypotečních splátek v souvislosti se zvyšování úrokových sazeb v eurozóně. Daleko více lidí v celé Evropě tak bude mít v příštích letech problémy se splácením hypoték, uvedla agentura Reuters.