Dnes je čtvrtek 11. srpna 2022., Svátek má Zuzana
Počasí dnes 27°C Oblačno

Stát půjčí energetické společnosti ČEZ až 74 miliard

Stát půjčí energetické společnosti ČEZ až 74 miliard
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Stát půjčí energetické společnosti ČEZ prostřednictvím ministerstva financí až tři miliardy eur (v přepočtu více než 74 miliard korun) ke zvýšení likvidity. Peníze budou určené pro ručení na energetické burze, když zálohy skládané na burzách dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií. Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.

„Společnost ČEZ podepsala s ministerstvem financí úvěrovou smlouvu v objemu až tři miliardy eur. Tato úvěrová smlouva umožňuje ČEZ posílit jeho likviditní pozici. Ta je nyní na rekordně vysoké úrovni, nicméně v důsledku extrémních změn cen plynu a elektřiny je třeba se připravit na další mimořádný růst finančních prostředků pro zajištění obchodů s energetickými komoditami v nadcházejících měsících,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Podobnou pomoc podle něho poskytuje energetickým firmám například Německo. Stát tak pomůže s financováním případného nárůstu takzvaných margin požadavků v případě extrémní volatility na trhu energetických komodit, ke kterému by mohlo dojít například v souvislosti s úplným zastavením toku plynu z Ruska do Evropy. Podle Kříže jde tak o další z kroků, jimiž stát a ČEZ posilují energetickou bezpečnost Česka, neboť tím snižují možná rizika v klíčové fázi současné energetické krize.

„Již nyní jsme svědky vysokého růstu cen energetických komodit včetně elektřiny v důsledku snižování dodávek plynu z Ruska a očekávané provozní odstávky plynovodu Nordstream 1. Lze předpokládat, že během léta a podzimu, kdy bude sílit tlak na doplnění plynových zásobníků v celé Evropě, bude trh na omezení nebo přerušení dodávek plynu ještě citlivější,“ řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Na základě nově uzavřené úvěrové smlouvy společnost ČEZ předpokládá, že v nejbližších dnech načerpá celkem dvě miliardy eur (téměř 50 miliard korun). Zbývající až jednu miliardu eur bude ČEZ moci čerpat do pěti dnů od požádání o čerpání se splatností tři měsíce, přičemž tuto část lze čerpat opakovaně na principu takzvaného revolvingového úvěru.

ČEZ měl už na konci letošního března k dispozici 84,5 miliardy korun (zhruba 3,4 miliardy eur) na účtech a v komitovaných úvěrových linkách, aby byl schopen flexibilně reagovat na měnící se požadavky na zajištění obchodů na burze. „Od začátku roku posilujeme likviditu společnosti ČEZ. Jakkoliv patří takové množství likvidity k rekordní za celou dobu existence ČEZ, stejně jako ostatní evropské energetické společnosti se musíme připravit i na možnost úplného zastavení toku plynu z Ruska do Evropy. To je situace, která nemá v historii obdoby. Předpokládáme, že potřeba financování margins by se v takovém případě mohla i zdvojnásobit,“ řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Novák ČTK již v květnu řekl, že zálohy energetické společnosti ČEZ na burze dosáhly během března výše zhruba 100 miliard korun Kč. Na maximu byly v období 7. až 8. března. Důvodem jsou extrémně vysoké ceny energií. Finanční zálohy nutné pro obchodování s elektřinou činily v květnu asi 60 miliard Kč, před krizí to byly jednotky miliard. ČEZ tak musel v krátké době sehnat zhruba polovinu svého ročního obratu ve volných penězích, aby je složil jako zálohu na burze.

Elektřina se na burze obchoduje na různá období dopředu. Například ČEZ prodává elektřinu na tři roky dopředu, tedy většina elektřiny na letošní rok je prodaná za výrazně nižší ceny, než jaké jsou aktuální. Rozdíl v tehdejší prodejní a současné ceně na burze musí ČEZ denně vyrovnávat pro případ, že by nebyl schopen před lety prodanou elektřinu dodat.

Obchodník, který od ČEZ elektřinu koupil, by poté od burzy získal zpět peníze, za které elektřinu pořídil. Navíc by obdržel složenou zálohu, která mu vyrovná rozdíl mezi tehdejší a současnou cenou, za kterou by musel elektřinu nakonec nakoupit, pokud by ČEZ nedodržel svůj závazek. Jde tak o jištění obchodníka, aby se kvůli nedodržení závazků prodávajícího nedostal do ztráty.

Systém záloh je rozdělený na dvě části, jedna část vyrovnává denní výkyvy cen, druhá jistí maximální možný očekávaný výkyv ceny. Druhá část záloh je složená v depozitu a mění se podle volatility trhu.

Podle Putina mohou sankce způsobit cenovou katastrofu pro západní domácnosti

Pokračování sankcí vůči Rusku by mohlo evropským domácnostem způsobit katastrofický růst cen energií, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin, který vedl poradu se členy své vlády o energetice. Protiruské sankce podle něj způsobují mnohem větší škody zemím, které je zavádějí, než Rusku samotnému.

„Ano, víme, že Evropané se snaží nahradit ruské energetické zdroje. Očekáváme však, že výsledkem takových akcí bude růst cen plynu na spotovém trhu a zvýšení nákladů na energetické zdroje pro koncové spotřebitele,“ řekl Putin. Další uplatňování sankcí podle něj může vést k vážnějším a bez nadsázky až ke katastrofickým následkům na globálním energetickém trhu.

Evropa z Ruska získává zhruba 40 procent plynu, který potřebuje. Většina tohoto plynu je dopravována plynovody.

Evropské ceny plynu loni prudce vzrostly, protože nabídka nedokázala udržet krok s poptávkou, která se zotavovala z pandemie nemoci covid-19. Další prudký růst zaznamenaly ceny plynu od ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února. Ve srovnání s cenou z 23. února je nyní cena plynu na spotovém trhu, tedy s okamžitým dodáním, více než dvojnásobná.

Rusko začalo snižovat toky plynu do Evropy ve druhé polovině loňského roku a dodávky třemi hlavními plynovodními trasami se ve srovnání s druhou polovinou roku 2020 snížily přibližně o 20 procent. V posledních několika měsících přerušilo Rusko dodávky do Bulharska, Polska, Finska, dánskému dodavateli Orsted, nizozemské firmě Gasterra a firmě Shell do Německa, protože všichni odmítli ruský požadavek přejít na platby v rublech.

Putin uvedl, že situace v ruském palivovém a energetickém sektoru zůstává navzdory západním sankcím stabilní. Upozornil ale, že ruské energetické společnosti by se měly připravit na ropné embargo Evropské unie, které začne platit koncem roku.

„Vláda v současnosti zvažuje možnosti rozvoje železniční a potrubní infrastruktury pro dodávky ruské ropy a ropných produktů do spřátelených zemí,“ uvedl Putin.

Zdroje: