Měnící se klima zasahuje do života lidí napříč kontinenty. A česká vláda nedělá dost v boji s klimatickou krizí, myslí si členové spolku Klimatická žaloba: „Jsme obyčejní lidé a žalujeme stát za nečinnost ve vztahu ke změně klimatu.“ Pokud s žalobou uspějí, soud by měl přimět státní orgány, aby byly v této sféře aktivnější. Žalují ministerstvo životního prostředí, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo zemědělství a ministerstvo dopravy, ale i vládu jako celek.

Stát má být aktivnější

Spolek se pro soudní cestu rozhodl „z nedostatku jiných účinných způsobů nápravy.“ Čítá na 200 lidí a jsou v něm také vědci, právníci, zemědělci, studenti a jedna obec - Svatý Jan pod Skalou. Stát podle nich nedodržuje závazky směrem k mezinárodnímu společenství a svým občanům, ale přitom má být za řešení změny klimatu zodpovědný.

„Myslím, že lidem začíná docházet, že klimatickou krizi nezvrátí výměnou igelitové tašky za látkovou, poctivým tříděním odpadu, zhasínáním světla na chodbě nebo kupováním jídla od místních zemědělců. Lidi podle mě tuší, že tenhle problém je větší a že na něj oni sami nestačí. A teda že je potřeba, aby ti nahoře s tím něco udělali,“ popisuje na webu Klimatické žaloby Jan Bílek.

„Česká republika má stále jedny z nejvyšších emisí skleníkových plynů na obyvatele v EU a opatření podnikaná vládou nejsou v souladu s cíli Pařížské dohody,“ řekl člen rady spolku Jakub Zamouřil. Znění žaloby připravuje advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

„Když to zjednoduším, tak může takovou žalobu podat každý, kdo tvrdí, že nezákonným postupem orgánu státu došlo k zásahu do jeho práv. Konkrétně v našem případě žalobci tvrdí, že orgány státu zasáhly do jejich práva na život, na ochranu zdraví a dalších. Žaloba je postavena na tom, že z těchto práv plynou takzvané pozitivní závazky, že stát nejenom ta práva pasivně chrání, ale musí i aktivně činit nějaké kroky, aby byla zachována,“ vysvětluje právnička Laura Otýpková pro ČRo Plus.

Úspěšné žaloby

Po světě lze najít už více než 600 různých žalob spojených s klimatem, některé z nich byly úspěšné. Jde o jednu z možností, jak se pokusit donutit stát, soukromé firmy a banky, aby jednaly klimaticky odpovědně. Žaloby vycházejí z předpokladu, že stát má povinnost hájit právo svých občanů a že klimaticky nezodpovědná politika je hazardem s budoucností obyvatel. Žalobci uspěli třeba v Irsku nebo v Nizozemsku a také ve Francii.

„Nejznámější, kterou jsme se inspirovali, je žaloba hnutí Urgenda, které vyhrálo u nejvyššího soudu v Nizozemsku v roce 2019. Tehdy soud přikázal nizozemskému státu, aby snížil své emise o 25 procent oproti minulosti do roku 2020. V následujícím roce se přidaly úspěšné žaloby v Irsku a ve Francii,“ řekl člen spolku Martin Madej pro ČRo Plus.

„V Kalifornii už existuje klimatický zákon a podobně je to v Evropě. Některé státy mají svůj klimatický zákon. Nic takového v Česku zatím nemáme,“ vysvětluje Hana Müllerová z Akademie věd ČR. „V Evropě došlo v několika případech k tomu, že ty klimatické žaloby posouvají věci kupředu, i když jsou nakonec neúspěšné. Je to silný signál občanské společnosti vůči vládám.“ Hana Müllerová působí jako právní vědkyně v prvním českém vědeckém týmu, který se na klimatické právo specializuje.

Česko se v rámci Pařížské dohody hlásí s ostatními státy EU k tomu, že sníží do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Také se zavázalo přispět k udržení růstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí dva stupně Celsia proti době před průmyslovou revolucí. Člen rady spolku Jakub Zamouřil však upozornil, že emise skleníkových plynů se v posledních letech naopak zvýšily.

„Je potřeba výrazně zvýšit ambice v oblasti snižování emisí a zavést opatření, která zajistí potřebné tempo transformace hospodářství na klimaticky neutrální. Vláda však potřebné kroky nečiní, a tím porušuje nejen mezinárodní dohody, ale i ústavou daná práva českých občanů,“ dodal Jakub Zamouřil.

Stát porušuje podle spolku sedmý článek ústavy, který říká, že stát má dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Aktivisté v tomto ohledu kritizují extenzivní zemědělství, těžbu či pálení uhlí a dřeva. Právník Martin Madej za spolek k žalobám uvedl, že státy mají v rukou nejúčinnější nástroje pro boj s klimatickou změnou a za nečinnost by měly nést odpovědnost. Podle žaloby by měli političtí představitelé být odpovědní za své činy, tedy za svou neaktivitu, kterou ovlivňují budoucnost nastávajících generací.