Když vlasovci dostávali od Čechů šeříky…

VIDEO KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Pavel Jégl

Historii píšou vítězové a Rusové ji psali v Československu po druhé světové válce. To ale neznamená, že musíme ruský výklad dějin pokládat za Písmo svaté.

Ruští vojáci z jednotky vlasovců 7. května 1945 v Praze. Mohli se pochlubit šeříky ještě před rudoarmějci

Ruští vojáci z jednotky vlasovců 7. května 1945 v Praze. Mohli se pochlubit šeříky ještě před rudoarmějci,zdroj: Printscreen 'Vlasovci v boji za Prahu'

Výstřední starosta Řeporyjí dělá z politiky i druhé světové války bulvár. Rusové, kteří na něj zaklekli, zase lžou, až se Sibiř zelená.

Flynt z Řeporyjí

O Pavlu Novotném až donedávna za hranicemi pražské části Řeporyje, které starostuje, téměř nikdo nic nevěděl. Ledaže by v minulosti hltal jeho články v bulváru.

Zato teď zná jurodivého lokálního politika kdekdo. Nejen v Česku, ale i ve vzdálené Rusi. Stačilo k tomu málo: Vytroubit nápad na pamětní desku vojákům Ruské osvobozenecké armády, označovaným podle jejich velitele Andreje Vlasova za vlasovce.

Rusům, podrážděným záměrem odstranit z pražských Dejvic sochu maršála Koněva, jako by tenhle plán spadl do klína. Tím spíš, že za ním stojí excentrický starosta, který sám o sobě říká, že je "šílenec".

profimedia-0299531141pavelnovotný

Pavel Novotný - z bulváru do politiky,zdroj:Profimedia.cz

Pro Putinovo Rusko se stal figurou, na které mohlo ukázat nemravného Čecha, který si pranic neváží, že jeho zemi osvobodila z německého područí sovětská armáda.

Jen považte, potomci rudoarmějců, on chce stavět památník těm, kteří zběhli z Rudé armády na stranu nacistů! Podívejte se na něj, jak vypadá, ten člověk přece nemůže být normální!

A tak se Novotný ocitl v nejsledovanější ruské talk show. Byl ve svém živlu, šklebil se, ťukal si na čelo a vzkazoval oponentům, že jsou "opilí a zfetovaní" (viz video).

Připomínal pornomagnáta z Formanova snímku Lid versus Larry Flynt, který na kolečkovém křesle vytáčí krasobruslařské figury a řičí: "Udělal jsem ze světa velikej bulvár!"

Novotný udělal bulvár z války i politiky. Už tím, že vyrazil k ruskému velvyslanectví v multikáře s řeporyjskou vlajkou, aby předal dopis Vladimiru Putinovi. V něm se ohradil vůči nátlaku ambasády na městskou část. V první řadě však upozorňoval na svůj plán i na sebe.

V ruské televizi pak plácal páté přes deváté, provokoval, urážel, byl arogantní. "Vaše názory tady nikoho nezajímají," vzkazoval. 

Na druhou stranu nelhal, jako někteří z ruských debatérů, kteří tvrdili, že Češi v Rusku rozpoutali občanskou válku, že ukradli ruské zlato, že tribunál v Norimberku se zabýval zločiny Andreje Vlasova a jeho lidí…

Ve výsledku nicméně Novotný Rusům posloužil jako etalon hulvátského Čecha nevděčného za osvobození své země. Jinými slovy, vystupoval v roli užitečného idiota.

Šeříky i garmošky

O historii se říká, že ji píšou vítězové. V Československu ji po roce 1948 psali výhradně lidé Josifa Stalina. A tak Prahu osvobodili stalinští rudoarmějci, kteří, zasypáni šeříky, v ní rozezněli své garmošky.

Pravda však není tak černobílá, potažmo rudá. Stověžatou matičku osvobozovali také protistalinští vojáci (vlasovci) z jednotek generála Sergeje Buňačenka. A také oni dostávali od obránců barikád šeříky. (Důkaz na hlavní fotografii z knihy historika Pavla Žáčka Vlasovci v boji za Prahu.)

Buňačenkovi vojáci přitom za své angažmá v Praze zaplatili vysokou cenu. V bojích s Němci jich padly tři stovky. Další dvě stovky zraněných vojáků vyvlekla sovětská kontrarozvědka NKVD z pražských nemocnic a postřílela.

Jejich osudy v květnových dnech pětačtyřicátého roku mapuje ve zmíněné publikaci historik Žáček. Nikoli jako příběhy viděné očima současníků, ale výhradně na základě dobových svědectví a dokumentů.

Je holý fakt, že Pražskému povstání poskytli Buňačenkovi vojáci cennou pomoc. Tehdejší předseda České národní rady, sdružující odbojové organizace působící v protektorátu, historik Albert Pražák, v memoárech napsal, že vlasovci "si dobyli srdce a vděk Pražanů, kteří na ně vzpomínají a nedají na ně dopustit".

"Zásah těchto jednotek měl zejména účinek morální. Posílil sebedůvěru obránce (Prahy)… U Němce způsobil značný zmatek v jeho vedení," poznamenal k Buňačenkovým lidem velitel povstání, generál Karel Kutlvašr, později komunisty obviněný z velezrady a odsouzený na doživotí.

Co by, kdyby...

Nedá se přesně říct, jak by se situace v Praze vyvíjela, kdyby Buňačenkovi vojáci nezasáhli. Někteří historici včetně Žáčka se však domnívají, že Němci by rebelii utopili v krvi a z centra Prahy zůstaly ruiny. Tento názor sdílí také Miloš Zeman.

Prezident zásluhy vlasovců na osvobození Prahy nepopírá. "Praha nebyla zničena mimo jiné díky zásahu vlasovců, to je faktem, který nikdo rozumný nemůže popřít,” pravil v Českém rozhlasu před čtyřmi lety. K tomu upozornil, že na oslavy sedmdesátého výročí konce druhé světové války odlétá i proto, aby uctil památku vojáků Ruské osvobozenecké armády.

Snímek obrazovky (103)vlasovci příbram

Vlasovci vítaní obyvateli Příbrami,zdroj:Printscreen 'Vlasovci v boji za Prahu'

Podpora vlasovců každopádně posílila pozici České národní rady, a tak generál Kutlvašr ještě před příjezdem sovětské armády dosáhl kapitulace německých jednotek v Praze. Pravda, několik jednotek fanatických esesáků dál střílelo, takže Sověti ztratili ve městě tři desítky vojáků. Na většině míst však mohli vytáhnout garmošky, hrát, veselit se.

Jistě, vlasovci, byli přinejmenším rozporuplní. Zradili vlast a spřáhli se s nepřítelem – s nacisty. Copak se ale s nacisty nepaktoval samotný Stalinův režim? Vždyť vlády Německa a Sovětského svazu si před osmdesáti lety rozdělily Polsko. Dějiny jsou zkrátka plné protikladů.

Do hlav vlasovců už nikdo nenahlédne. Mohli se přidat na stranu nacistů jednoduše proto, aby nezemřeli v zajateckém táboře. Anebo se chtěli mstít nenáviděnému Stalinovi. Případně uvěřili pohádkám o tom, že po válce bude obnoveno carské Rusko.

Je každopádně jasné, že krátkým bojem na straně Pražanů se sotva mohli vykoupit ze svého hříchu.

Přes to všechno nelze popírat, že vojáci z Buňačenkovy divize pomohli zachránit Prahu i životy mnoha Pražanů. A pokud si to obyvatelé Řeporyjí (nejen jejich potrhlý starosta) budou chtít připomenout pamětní deskou, mají ji vlasovci mít.

profimedia-0360557690olšany vlasovci

Náhrobek na hrobě vojákům Ruské osvobozenecké armády na Olšanských hřbitovech v Praze,zdroj:Profimedia.cz

Snímek obrazovky (105) vlasov památník

Pamětní deska generálu Vlasovovi u vchodu na zámek ve Lnářích. Ví o ní Rusové?,zdroj:Michal Hakr

Tagy: Rusko Česko Praha Sovětský svaz zahraničí domácí osvobození druhá světová válka pomník dějiny a fakta Vlasovci

Zdroje: Pavel Žáček: Vlasovci v boji za Prahu,Karel Richter: Osudový omyl generála Vlasova