Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) je jedním z hlavních zdrojů informací týkajících se konfliktu, který zuří v Sýrii od roku 2011. Stojí za ní oponent režimu Ramí Abdar Rahmán. Organizace ale není zdaleka nezávislá, píše francouzský list Le Figaro.

"Podle SOHR". Tato slova doprovázejí v médiích každou bilanci války v Sýrii. Údaje poskytované Syrskou organizací pro lidská práva systematicky přebírají hlavní tiskové agentury, AFP, AP a Reuters, a tím pádem většina médií. Přesto je důvěryhodnost této organizace sporná.

SOHR byla založena v roce 2006 a prohlašuje se za "skupinu jedinců uvnitř nebo vně země, kteří sledují stav lidských práv a jejich porušování". Od roku 2011 je hlavním zdrojem informací západních médií o bojích v Sýrii. Za SOHR je jediný muž: Ramí Abdar Rahmán, vlastním jménem Usáma Sulajmán, sunnita, člen opozice, jenž žije v britském Coventry.

Do Sýrie nevkročil od roku 2000, kdy z politických důvodů zemi opustil. Rahmán tvrdí, že v zemi disponuje sítí 200 aktivistů, kteří mu pomáhají shromažďovat a ověřovat informace. Na rozdíl od jiných skupin, které se otevřeně staví na stranu povstalců, počítá SOHR - ostatně podobně jako OSN - oběti na straně režimu i na straně rebelů.

Jen málo expertů na syrský konflikt ale považuje informace SOHR za věrohodné a mnoho z nich ji raději necituje. Vědec Frédéric Pichon nazývá SOHR "řemeslnou dílnou bez opravdové důvěryhodnosti". Když OSN v roce 2012 oznámila první bilanci obětí konfliktu, čísla dodaná SOHR byla mnohem nižší: 45 326 mrtvých oproti 60 tisíc podle OSN.

Bývalý diplomat a odborník na Sýrii Ignace Leverrier, který zemřel v roce 2014, na svém blogu v listu Le Monde dlouze psal o "ztracené věrohodnosti Ramího Abdara Rahmána". Tvrdil, že SOHR diskrétně podporoval (syrský prezident) Bašár Asad, aby konkurovala skupině Syrský výbor pro lidská práva kontrolované Muslimským bratrstvem, jež měla ve stejné oblasti informační monopol.

Pokud jde o používání násilí, měla podle něj Rahmánova organizace "tendenci nerozlišovat mezi silami režimu a ozbrojenými skupinami", čímž se stala v očích opozice podezřelou. "Je to nejméně zaujatý zdroj," hájil v roce 2013 používání SOHR jako zdroje redaktor Agence France-Presse v Le Monde.

Badatel Washington Institute a odborník na syrský konflikt Fabrice Balanche soudí, že SOHR je nástrojem propagandy nakloněným Muslimskému bratrstvu, financovaným zpočátku Katarem. Od roku 2013 dostává organizace také příspěvky od Evropské unie.

SOHR obviňují ze zaujatosti jak povstalci, tak režim, organizace ale svou objektivitu brání. "Útočí na nás, protože říkáme pravdu o tom, co se děje v Sýrii," řekl Ramí Abdar Rahmán v jednom ze vzácných rozhovorů, který v roce 2015 poskytl proruskému kanálu RT. "Nové členy přijímá organizace teprve po šestiměsíční zkušební době," dodal s tím, že nového člena musí přivést jiný člen.

Nikdo ale ve skutečnosti neví, kdo jsou tyto zdroje v terénu, a věrohodnost organizace zcela spočívá v důvěře vložené v Rahmána. "Jejich síť informátorů, to je vtip. Chodí na syrské weby, které překládají do angličtiny," tvrdí Balanche.

"Čím víc konflikt postupuje, tím méně je SOHR jediný zdroj informací. V prvních letech války bylo její místo naddimenzované," soudí Pichon. "Od svého vzniku se SOHR hodně zlepšila," dodává Balanche.

"Na začátku války, mezi lety 2011-2013, byla nástrojem propagandy financovaným Katařany, hlásnou troubou syrské opozice. Dnes jsou vyváženější a jejich údaje realističtější, i když ne vyčerpávající. Propaganda je diskrétnější, ale stále tu je. Výhodou SOHR je, že nám poskytuje fakta - a pokud jde o její počty mrtvých a zraněných, ty jsou jenom přibližné".

Podle Balanche je nadhodnocování informací SOHR dáno skutečností, že organizace kromě faktů uvádí i čísla. SOHR, jejímiž poradci jsou novináři z Al-Džazíry, podle něj pochopil, že západní novináři potřebují čísla.

Spory kolem SOHR jsou jen jedním aspektem širšího problému: nemožností sečíst oběti syrské války. V roce 2011 OSN tento úkol svěřila specializované skupině Human Rights Data Analysis Group (HRDAG).

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva ale oficiální sčítání zastavil v dubnu 2014 kvůli nepřístupnosti některých válečných zón a nedostatku věrohodných zdrojů v terénu. Počitadlo se tak oficiálně zastavilo na 191 369 identifikovaných mrtvých. SOHR oběti počítá i nadále a letos v únoru dospěla k číslu 280 tisíc.