"Církev na to má speciální tisk zvaný Acta Curiae, který se jednou za měsíc rozesílá kněžím v dané diecézi a z něj je možné se dozvědět o tom, že byl některý z kněžích suspendován. Ale nikdo jiný se to nedozví," říká Rozek.

V rozhovoru zmiňuje i případ suspendovaného kněze V.Z. z českobudějovické diecéze, na který ve svém včerejším textu upozornil HlídacíPes.org. "Toto je kauza s počátkem už před šesti lety, nebo ještě dříve. Spousta lidí v tom nic nedělalo a pohnulo se to až poté, co jedna z obětí napsala papeži. Teprve pak se to začalo řešit ke zdárnému konci," konstatuje Rozek.

• Je suspendování kněze trestem v přesně vymezených případech, které se jednak týkají zneužívání dětí, případně soužití se ženou či pokusu uzavřít manželství?

Těch případů, kdy má být kněz suspendován, je více. Kněz je stažen z činné služby do doby než se případ prošetří. Pokud se potvrdí, může nastat proces laicizace, kněz je zbaven svěcení a kněze už dělat nemůže. Ale pokud jde o zneužívání, podle norem to má fungovat tak, že když kněze biskupovi někdo nahlásí, biskup má nejprve provést minišetření, které jde zvládnout během hodiny. Ovšem v našich podmínkách to může trvat někdy i několik let.

• Co to je to minišetření?

To přijde oběť a řekne, že ten a ten kněz tehdy a tehdy mne zneužíval. A na biskupství mají udělat to, že se podívají do svých záznamů a řeknou – no ale v té obci tento kněz nikdy nepůsobil, nespletla jste si jméno? Měli by tedy rychle ověřit první informaci. Pokud ale k omylu nedošlo a ten kněz v daném místě a v dané době skutečně byl, musí to nahlásit do Říma a po komunikaci s Římem také i suspendovat kněze. Což naši někteří biskupové asi nedělali. Rozhodně to neudělal ten českobudějovický.

V tom konkrétním případě kněze V.Z. oběť napsala do Říma osobně a napřímo. Ve chvíli, kdy kvůli takovému případu volá Řím, je to důvod k potrestání biskupa. Před několika dny dostal v Lyonu od státního soudu biskup šestiměsíční podmínku za to, že neinformoval příslušné orgány o sexuálním zneužívání, k němuž docházelo v jeho diecézi.  

Před zrušením nevolnictví 

• To znamená, že bude nějak potrestán i českobudějovický biskup Vlastimil Kročil?

Jestliže volá Vatikán, že se dozvěděl, že se několik let nekoná, tak to není žádná legrace.

• Je to reálné?

V tuhle chvíli asi ne, protože otec biskup toho kněze suspendoval. Kdyby to neudělal, tak to reálné bylo. A vím, že biskup se svého postihu i případného odvolání právě kvůli tomuto případu velmi bál.

• Když jsme zmínili to, že by se měla podezření prošetřit, bavíme se o jakési vnitřní kontrole uvnitř církve nebo i o trestně-právní záležitosti, kdy se má případ předat policii?

Kde to žijete? Když mluvíme o církvi, bavíme se o úplně jiném století. V některých diecézích jsme někde v 18. století před zrušením nevolnictví. Církev, to je prostě šlechta a s laiky se o ni nebaví. Po staletí mají názor, jehož se drží i dnes – co řekne kněz je svaté, i kdyby tam sedělo dvacet farníků s důkazy, jako se mi to stalo v jedné kauze před čtrnácti dny. Farníci tam děkanovi, farářovi a biskupovi ukazují důkazy, které mají, kněží nijak neodpovídají a biskup nakonec řekne: "Tvrzení proti tvrzení." Oni jsou prostě kasta, která je něco víc, a hotovo. Obětem nikdo nevěří.

• Oni sice mohou žít ve svém světě, ale platí tu české zákony a tohle je přinejmenším neohlášení trestného činu.

Byl jsem na policii tyto věci probrat. Mimo jiné proto, že kardinál Duka podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Tak jsme si o tom povídali a na policii mi řekli, že kde není žalobce není soudce. Ten stav je tu po staletí a je zvykem to neřešit. Ne, že by třeba policisté nechtěli, ale k tomu musíte mít opravdu něco v ruce. Oběti nám napíšou, že jdou podávat trestní oznámení a my je od toho musíme zrazovat, protože nemají nic v ruce. A nakonec to skončí tak, že je zažaluje arcibiskupství, které na právníky má.

• Víte o tom, že by bylo v poslední době suspendováno více kněžích v České republice?

Vím, že někteří suspendovaní jsou, ale přehled o tom nemám. Ani nemohu mít. Jinde v zahraničí, třeba v Austrálii, Německu,USA a Chile vznikly komise, církev to akceptovala a řekla dobrá, ať vyšetřují laici, ať se rychle očistíme a zároveň otevřela pro tuto vyšetřující skupinu své archívy.

Jenže u nás církev se za nic neomluvila, nic nechce řešit, kardinál se s některými obětmi nechce sejít. Ještě před tím, než jedna z obětí vystoupila veřejně v reportáži pořadu 168 hodin, snažili jsme domluvit, ať ji přijme kardinál. Ta oběť nechtěla nic – ani peníze, ani žalobu, ani medializaci. Jen hodinu s kardinálem, který tehdy o tom případu rozhodoval. Ti dva kněží – dominikáni, kteří oběť zneužívali, už nežijí, tak nebylo s kým si o tom promluvit, aby bylo možné uzavřít tu životní etapu.

Bylo mi řečeno, že kardinál má ale strategii nikomu se neomlouvat a nikoho nepřijímat. Bohužel. Naší snahou je ty staré struktury v církvi nějak rozhýbat, abychom pomohli obětem,ale zatím nám jen házejí klacky pod nohy. I když v poslední době se ozval otec nuncius a jeden biskup a pozval nás ke schůzce.

Jde i o mladé dospělé 

• Z toho mi i tak plyne, že jediná funkční metoda, jak se domoci alespoň suspendace konkrétních pachatelů, konkrétních kněží, je obrátit se přímo do Vatikánu…

Přesně tak. Kardinál opakuje, že oni přeci mají směrnici. Ano mají ji – čtyři roky poté, co to papež poprvé přikázal. Takže směrnici mají, ale jak to pomohlo třeba těm obětem v českobudějovické diecézi? Nijak. Protože  vy nepotřebujete směrnice, ale lidi. Ty, kteří se ujmou obětí, vyslechnou je, začne sepisovat žaloby a rozhodně to nesmí být nikdo, kdo je svěcený, nebo řeholník. My teď máme případy, kdy se zdá že kněží a řeholníci ty případy, kryjí, schovávají a maskují. Je to i proto, že oni si nemohou dovolit jít proti představeným.

• O zneužívání ze strany kněžích se i díky vaší aktivitě v Česku mluví mnohem více. Kolik obětí se vám přihlásilo?

Lidí, kteří psali, že jsou buď oběti, nebo rodinní příslušníci, je necelá stovka. Nikdo z nich ale nechce peníze, nikdo z nich nechce nikoho žalovat. Oni pláčou a nechápou, jak to, že je v tom církev nechala. Medializace tomu pomohla, ale tento týden měli v pořadu 168 být pokračování, kde měly vystoupit další oběti. Vše bylo potvrzeno a nakonec to jedna po druhé odvolaly. Bojí se. Třeba i proto, že o tom suspendovaném knězi V. Z. prý slyšeli, že jej vezme do služby brněnský biskup. Já to považuji za nesmysl, protože to by žádný příčetný biskup neudělal.

• Pokud je obětí, kterých se jen vám přihlásili, zhruba sto, o jakém počtu pachatelů se bavíme?

Obecně se říká, že pokud jde o pachatele z řad kněží či pracovníků církve, má kolem pěti až devíti obětí. Vychází to v těchto případech na deset až patnáct lidí. Je nutno zdůraznit i to, že ne vždy jde o kněží. Jsou to třeba lidé působící dlouhodobě na faře, může jít třeba o správce majetku. A také nejde jen o děti, jde i o dospělé. Třeba mladé ženy. U nich si možná někdo může říct, že přeci už vědí, co chtějí. Jenže v katolické církvi jsou uzavřené komunity a stačí, aby ta dívka nebo chlapec byli třeba z rozbité rodiny a jsou jednoduše manipulovatelní. A toho pak může někdo zneužít.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky