"První dotazy, které lidé po příchodu do uprchlického tábora pokládají, jsou 'kde mohu dobít telefon?' a 'je tu wifi?'. Často se to pro ně zdá důležitější než jídlo a pití," řekl BBC John Warnes z Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR).

V době, kdy má mobilní telefon velká část populace, je to nejrychlejší způsob, jak dát vědět své rodině, že jste v pořádku. Problém ale je, že při přírodních katastrofách nebo válkách jsou kabely většinou přerušeny a ne místě tak často není ani signál, ani elektřina.

Nejde ale jen o oběti neštěstí, pomocí telefonu a internetu je potřeba koordinovat záchranné akce a aktivity neziskových organizací. Operátoři se tak ve spojení s různými technologickými společnostmi snaží vymyslet co nejjednodušší řešení a co nejrychlejší připojení lidí na mobilní síť a internet.

Síť a internet pro až 150 lidí

Například chorvatská společnost MeshPoin vyrobila robustní přenosný router, který funguje za každého počasí. Zvládá wifi i 4G síť, ke kterým se může naráz připojit až 150 lidí. Vše je i s baterií umístěno v batohu, takže je možné zařízení dopravit na potřebné místo a ihned ho zapnout. Umí se nejen napíchnout na stávající sítě, ale vytvořit ze sebe i hotspot.

Společnost poprvé zařízení úspěšně vyzkoušela v uprchlickém táboře v Chorvatsku. Na jeho masovější výrobu vybírá peníze prostřednictvím crowfundingové sítě Indiegogo a předpokládá, že se bude prodávat za 400 dolarů (9800 korun).

Na přenosných zařízeních pracují i přímo mobilní operátoři. Nadace Vodafone například vyvinula kompaktní 11kilový batoh, který poskytuje mobilní síť 2G s pokrytím oblasti o rozloze zhruba kilometr čtvereční. Baterie vydrží v provozu šest hodin a nabíjí se pomocí solárního panelu.

Podle Nadace se díky tomu mohou připojit humanitární pracovníci nebo místní obyvatelé do deseti minut. Mini sada letos našla využití například v nepálském Káthmándú po ničivém zemětřesení, vetší verze pak fungovala třeba v jižním Súdánu nebo na Filipínách.

K tomu navíc vývojáři postavili nabíjecí stanice, každou s dvacítkou USB zdířek na dobíjení. "Staré Nokie by vydržely několik dní, smartphony ale spotřebovávají více energie, takže tak dlouho nevydrží," říká Oisin Walton z Nadace Vodafone.

Kde jsou mobily, jdou i lidé, kteří potřebují pomoc

Mobilní pokrytí a dostupnost nabíječek pomáhá neziskovým organizacím nejen v koordinaci komunikace, ale například i v tom, aby zjistily, do kterých přesně oblastí je potřeba vyslat pomoc.

Švédská nezisková organizace Flowminder používá anonymizovaná data od operátorů k tomu, aby pomocí mobilních telefonů sledovala pohyb lidí během katastrofických událostí. Díky tomu vlády a další neziskovky získají informace o tom, jak se lidé během nich chovají a dá jim to lepší představu o tom, na koho pomoc cílit.

"Na základě běžného provozu se dá říct, kde držitel telefonu žije. V případě katastrofy tak můžeme například vysledovat, že se telefony z oblasti A najednou hromadně přesouvají do oblasti B," říká jednatel společnosti Flowminder Linus Bengtsson.

Analýza hodně pomohla třeba při zemětřesení v Haiti nebo při epidemii eboly. "Za předpokladu, že mobilní telefon používají lidí s ebolou, můžeme vypozorovat, kde se nakažení - a s nimi i centrum nákazy - nachází. Mohlo by to tak pomoci zastavit šíření nemocí hned v počátcích," uvedl Bengtsson.