Předpokládá, že s ohledem na délku trvání budou dopady větší než v případě několikadenního zablokování Suezského průplavu na jaře letošního roku.

Snížená kapacita čínského přístavu podle studie v Evropě nejvíce ovlivnila Spojené království, Nizozemsko, Německo, Španělsko, Francii, Belgii, Itálii, Polsko, Švédsko a Dánsko. Mezi deset typů nejčastěji přepravovaného zboží z přístavu Jen-tchien do Evropy patří audiovizuální zařízení, nábytek a ložní prádlo, hračky a hry, mechanická zařízení, obuv, oděvy, ocel, keramika, kovy a související kovové výrobky.

Jakákoliv mimořádná událost, která ovlivní některý z článků globálního dodavatelského řetězce, posiluje realitu vzájemné propojenosti firem po celém světě a jejich závislost na spolehlivosti dodavatelů a třetích stran z jiných zemí, uvádí Dun & Bradstreet. Na rozdíl od Suezského průplavu, který zůstal zablokován šest dní, přístav Jen-tchien se sníženou kapacitou pracoval zhruba měsíc.

„Paralyzovaný přístav v Číně připomíná firmám, aby investovaly do dat a technologií, které jim pomohou vytvořit agilní a geograficky rozptýlený dodavatelský řetězec, který může rychle nahradit nezrealizované dodávky během neočekávaných událostí,“ uvedl ředitel Dun & Bradstreet pro rizika a dodržování předpisů třetích stran Brian Alster.

Mezinárodní kontejnerový terminál Jen-tchien je jedním z mnoha přístavů v oblasti Šen-čenu, které dohromady tvoří klíčovou vstupní bránu pro export z delty Perlové řeky. Tato oblast je v Číně zároveň významným centrem průmyslu a technologií.

Od konce května ale terminál fungoval na zlomek své běžné kapacity, kvůli šíření koronaviru tam činnost byla omezena až do konce minulého týdne. Výsledkem byly prostoje a zácpy, desítky lodí čekaly před přístavem, až budou moci zakotvit na místě určeném pro nakládku.