Dnes je čtvrtek 25. července 2024., Svátek má Jakub
Počasí dnes 22°C Polojasno

Aktualizováno: Jurečkova reforma počítá s růstem důchodového věku podle dožití či s minimální penzí

Aktualizováno: Jurečkova reforma počítá s růstem důchodového věku podle dožití či s minimální penzí
Marian Jurečka na sněmu TOP 09 | zdroj: Jakub Poláček / CNC / Profimedia

Důchodový věk v Česku by se měl postupně dál zvyšovat nad 65 let podle doby dožití. Stanovit se má minimální penze ve výši 20 procent průměrné mzdy. Výpočet nových důchodů by se měl postupně snížit. Za dobu péče o děti a blízké by se měl při stanovení penze započítávat fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy. Opatření má postupně nahradit v nových důchodech výchovné, které by zůstalo jen na třetí a další dítě. Reformní změny penzí představil dnes na tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Návrh novely pošle Jurečkovo ministerstvo do legislativního procesu, předloží ji k připomínkám. Úprava předčasných důchodů pro náročné profese by se měla doplnit dodatečně.

Podle ministra má reforma zajistit, aby důchody byly i v budoucnu důstojné a udržitelné. Návrh obsahuje 12 opatření. „Šest opatření má pozitivní dopad na důchodový systém (snížení výdajů). Dalších šest znamená vyšší nárok (zvýšení výdajů), jsme ale přesvědčeni, že je to nutné,“ řekl ministr.

Výdaje na důchody prudce rostou. V příštím roce by měly tvořit téměř třetinu všech výdajů státu. Na penzích by se mělo vyplatit přes 700 miliard korun, vybere se na ně ale asi kolem 660 miliard korun. Letos za první tři čtvrtletí deficit přesáhl 58 miliard korun. Podle ekonomů a expertů je beze změn systém neudržitelný.

O navrhovaných změnách je Jurečka připraven jednat s opozicí či odboráři. Opoziční politici i odboroví předáci záměry dosud kritizovali. „Vždy budu chtít od těch, kteří kritizují, slyšet a budu se ptát, jaký mají návrh. Není řešení říkat: ‚My to odmítáme.‘ Musejí říct, jak by to řešili oni,“ podotkl šéf resortu práce.

Po připomínkách by měla důchodovou novelu dostat podle ministra na přelomu roku vláda. Projednávání v Poslanecké sněmovně by pak mohlo skončit do konce července. Poté se začnou reformou zabývat senátoři a po nich by měl zákon k podpisu dostat prezident. Změny by měly začít platit postupně od roku 2025.

Snížení nových penzí by se mohlo týkat narozených po roce 1968

Snížení nových penzí by se mohlo týkat lidí, kteří se narodili po roce 1968. Výpočet důchodu by měl postupně mezi lety 2026 až 2035 klesat. Zohledňovat by se totiž měla nižší část výdělku. Poměr důchodu k průměrné mzdě by se měl snížit. Později než v 65 letech by mohli začít do penze odcházet zřejmě lidé, kteří se narodili po roce 1972. Důchodová věková hranice by se jim mohla posouvat nejvýš o dva měsíce ročně, vyplývá z Jurečkova vyjádření.

Důchodový věk se už nyní zvyšuje každý rok u mužů o dva měsíce a u žen většinou o čtyři měsíce. V 65 letech půjdou do důchodu jako první muži, bezdětné ženy a matky s jedním dítětem s rokem narození 1965. U matek s více dětmi se hranice na 65 let dostane v první polovině 30. let.

Podle návrhu by se měl důchodový věk stanovit každý rok lidem, kterým bude 50 let, a to podle jejich doby dožití. Jurečka uvedl, že lidé narození po roce 1978 by tak mohli odcházet do důchodu v 66 letech. „Budeme sledovat, jak se ve věku 50 let z roku na rok změní doba dožití další generace... Pokud se doba dožití prodlouží, tak se prodlouží i důchodový věk, pokud se doba dožití neprodlouží, tak zůstane stejný,“ uvedl šéf odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec. Vláda by pak věkovou hranici stanovila každý rok ve svém nařízení, nejvýš by ji zvedala o dva roky. „Předpokládaná doba výplaty je kolem 21,5 roku,“ dodal Machanec.

Podle databáze Českého statistického úřadu byla loni doba dožití padesátiletých mužů 28,2 roku a žen 33,2 roku. U pětašedesátníků pak dosahovala 16,1 roku a u pětašedesátnic 19,8 roku. V roce 2010 měli padesátiletí muži před sebou 26,7 roku a ženy 31,9 roku, pětašedesátiletí muži pak 15,3 roku a ženy 18,8 roku.

Od roku 2026 se začne snižovat výpočet nových penzí. Klesat totiž má takzvaná redukční hranice, do které se teď započítává sto procent výdělku. Měla by být každý rok o procentní bod nižší, do roku 2035 by se tak podle šéfky sekce sociálního pojištění Ivy Merhautové (KDU-ČSL) měla dostat ze sta na 90 procent. Současně se začne zohledňovat i menší procento výdělku za každý rok. Nyní je to 1,5 procenta, nově by to pak mělo být 1,45 procenta. „Pokles za deset let bude znamenat přibližně osm procent rozdíl (u výpočtu důchodu), než kdyby se opatření nečinila. Měřeno náhradovým poměrem, tak je to asi o tři procenta průměrné mzdy u nově přiznaných důchodů,“ upřesnil Machanec.

Náhradový poměr je podíl důchodu k hrubé průměrné mzdě. Podle Machance se dřív pohyboval kolem 40 procent a po mimořádných valorizacích k dorovnání inflace se dostal asi na 45 procent. Jurečka uvedl, že pro narozené po roce 1978 by činil asi 38 až 39 procent. Ministr zdůraznil, že průměrný důchod dál poroste. Příští rok by měl být kolem 20 700 korun a o deset let později asi o 10 000 korun vyšší.

Důchod se skládá ze solidární pevné výměry a ze zásluhového procentního dílu podle odpracovaných let, odvodů z výdělků a počtu dětí. Solidární část odpovídá deseti procentům. Na tuto hranici by se měl nově zvednout i zásluhový díl z nynějších 770 korun bez výchovného. Minimální penze by tak měla činit 20 procent průměrné mzdy. Pro příští rok je 5170 korun, podle nových pravidel by byla 8800 korun. 

Zdroje: