Jedna z politických ikon odchází ze scény. Míří už do důchodu?

MAGAZÍN - Magazín autor: Hana Dubnová

Ač se to zdá neuvěřitelné, Silvio Berlusconi, nesmrtelná postava italské politiky, se měsíc před svými osmdesátými narozeninami chystá opustit záři reflektorů. Rozprodává svůj majetek a zdá se, že se chystá na důchod.

Ještě v květnu Silvio Berlusconi slibobal, že "zůstane v centru (dění)". Nyní to tak už nevypadá...

Ještě v květnu Silvio Berlusconi slibobal, že "zůstane v centru (dění)". Nyní to tak už nevypadá...,zdroj: Profimedia.cz

Trojnásobného italského premiéra, miliardáře a mediálního magnáta postihla začátkem června silná srdeční příhoda, která ho zřejmě donutila zamyslet se nad svou pomíjivostí. Zatímco mohl své kulatiny využít k dalšímu pompéznímu návratu na politickou scénu, pomalu ale jistě pokračuje ve svém odchodu do důchodu. Jako by se připravoval na to, že tu už dlouho nebude…

Jmenoval svého nástupce v čele své strany Forza Italia, prodal svůj milovaný fotbalový klub AC Milan a dokonce začal rozprodávat své mediální impérium, pomocí něhož si tak pečlivě budoval politický obraz. Je jasné, že zlaté éra jeho politické vlády je už u konce. Kvůli odsouzení za daňové podvody stejně nemůže usilovat o poslanecké křeslo...

"Začal odcházet do důchodu. Tím, že prodává některé ze svých mediálních aktivit, a výběrem politického nástupce, který mu zaručí dobré vztahy s vládou, se snaží najít způsob, jak ochránit budoucnost svého byznysu," domnívá se italský poslanec Stefano Quintarelli z hnutí Scelta Civica, které založil Mario Monti, jenž působil jako premiér poté, co Berlusconi musel v roce 2011 odstoupit.

Politická nejistota v Itálii zmítané ekonomickými problémy

Berlusconi, známý svým neurvalým smyslem pro humor, sexuálními aférami a schopností dvacet let unikat státním zástupcům, veřejně neřekl, že končí s politikou. "Ale pouhé tvrzení, že se stahuje jako předseda strany, vede Itálii opět vstříc otázkám týkajícím se její ekonomické stability a politického vedení," píše list Politico.

Forza Italia v posledních letech hodně ztratila nejen Berlusconiho aférami, ale hlavně kvůli vzestupu populistické Ligy severu, která láká voliče na své protiimigrantské a euroskeptické postoje. A opouštějí ji nejen voliči, ale i politici – více než stovka jejích zákonodárců přešla do jiné politické strany.

Úpadek dokazují i čísla z voleb – během voleb v roce 2013 dostala Forza Italia o více než šest milionů hlasů méně než v roce 2008. O více než šest milionů!

"Italové už nejsou ochotni v něj dál věřit. Pořád má podporu 10 až 15 procent, ale žádnou šanci stát se vůdcem," říká o Berlusconim politolog Roberto D'Alimonte.

Kromě zdraví stojí za Berusconiho rozhodnutím opustit čelo strany zřejmě i další faktory. Jedním z nich je fakt, že ekonomika země za posledních dvacet let, kdy sliboval daňové škrty, nezaznamenala téměř žádný růst.

"Berlusconi nikdy opravdu nesnížil daně, a to bylo jeho největší chybou. Měl přitom velkou většinu v parlamentu a mohl tak snížit daňový tlak, který dusí zemi. Monti byl jmenovaný premiérem kvůli strašné ekonomické situaci, do níž zemi dostal Berlusconi," říká profesor dějin ekonomie na Milánské univerzitě Giulio Sapelli.

Konspirační teorie, nebo krutá pravda?

Rozhodnutí nahradit Berlusconiho Montim přišlo na vrcholu evropské dluhové krize v roce 2011, ve chvíli, kdy stačilo málo a Itálie – třetí nejsilnější ekonomika v Evropské unii – by mohla dopadnout jako Řecko.

Miliardář a jeho spojenci za krokem viděli zahraniční spiknutí, čemuž by napovídala i kniha bývalého amerického ministra financí Timothyho Geithnera. V ní naznačuje, že americká vláda byla evropskými politiky požádaná, aby s odstraněním kontroverzního politika z čela italské vlády pomohla. Monti však jakékoli spiknutí popírá, byla to prý sama Forza Italia, kdo volal po změně.

Podle serveru Politico je tak ironií, že nyní Evropa Berlusconiho potřebuje, aby oživil svou stranu, jejíž členové patří v Evropském parlamentu do stejného středopravého bloku jako konzervativci Angely Merkelové. Pokud to nevyjde, hrozí, že se italští umírnění politici nechají v europarlamentu zlákat do tábora euroskeptiků a tím se jeho vliv posílí.

Nemastný neslaný nástupce

Jako svého nástupce, která má straně dodat novou energii, si vybral Berlusconi bývalého městské správce a ředitele telekomunikací Stefana Parisiho, jenž jako kandidát Forza Italia v červnových volbách v Miláně jen těsně prohrál. Čeká se už jen na formální potvrzení na zářijovém sjezdu strany.

Umírněný politik s kořeny v levici a žádnou zkušeností s národní politikou je v mnoha ohledech přesným opakem Berlusconiho. Místo hlučného obhroublého Casanovy přichází nemastný neslaný tichý technokrat, od kterého nikdo přesně neví, co očekávat.

Dokud na sjezdu nepředstaví svou vizi vylepšení strany, nebude jasné, zda se Parisimu podaří zastavit odklon voličů směrem k Lize severu.

Zatím příliš velkou důvěru mezi politiky nemá. "Není jasné, co má za úkol. Nemyslím ale, že dojde daleko," řekl Politicu předseda Ligy severu Matteo Salvini.

Viceprezident Evropského parlamentu a dlouholetý Berlusconiho kolega Antonio Tajani ale o Parisiově úkolu nepochybuje. "Berlusconi chce někoho, kdo mu pomůže rozšířit politickou základnu strany," tvrdí Tajani s tím, že se Berlusconi podle něj nikdy zcela nevzdálí.

Naopak politikaření jako hlavní důvod, proč Berlusconiho volba padla na šedého Parisiho, nevidí expremiérův bývalý spojenec Gianfranco Fini. Miliardář podle něj jen jmenoval někoho, komu věří, že zvládne stranu oživit.

Konec Berlusconiho éry

Ať už italští politici reagují na Berlusconiho kroky jakkoli, málokterý z nich pochybuje o tom, že éra zpupného miliardáře je už u konce. Podle některých tak alespoň dává straně šanci dát se do voleb v roce 2018 dohromady a vylepšit své renomé.

Dalším důkazem toho, že s politikou končí, je podle politologů a sociologů prodej fotbalového klubu AC Milan. Už nepotřebuje, aby mu silný fotbalový šampion dodával auru moci, jako tomu bylo v jeho počátcích ve vládě.

A nepotřebuje už ani tolik médií, která se budou vyhýbat psaní o jeho eskapádách. Sice je jeho mediální impérium nyní už jediná oblast, v níž stále ještě drží reálnou moc, ale výprodej zahájil Berlusconi i v něm. .

Berlusconiho odcházení je tak, stejně jako jeho dosavadní život, telenovelou, u níž všichni čekají na to, jakým směrem se bude vyvíjet další děj. Co svými kroky ve skutečnosti sleduje a zda skutečně kontroverzní postava italské politiky bude ochotný vyklidit pole a přenechat svou stranu nazvanou podle sportovního pokřiku "Itálie, do toho" svému osudu, nebo se se po kratší přestávce opět objeví na scéně. 

Tagy: Itálie zahraničí italská politika

Zdroje: Politico