Jaká je záruční lhůta člověka? Končí spolu s trvanlivostí smrtících injekcí

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Co rozhoduje o životě a smrti člověka? Tak konkrétně třeba v americkém Arkansasu to je procházející záruční lhůta sedativa. Vzhledem k tomu, že jde o jednu ze tří látek, které se používají do smrtících injekcí pro odsouzence, rozhodly se úřady popravit do konce měsíce v bezprecedentní sérii osm lidí. Čtyři sice prozatím trestu uniknou - to ale nic nemění na skutečnosti, že podle tamních úřadů by zřejmě byla věčná škoda vyhodit prošlý midazolam.

Tak vypadají lůžka, na kterých se ve Spojených státech provádí popravy. Na snímku je cela smrti v kalifornské věznici San Quentin

Tak vypadají lůžka, na kterých se ve Spojených státech provádí popravy. Na snímku je cela smrti v kalifornské věznici San Quentin, zdroj: Profimedia.cz

V noci ze čtvrtka na pátek ukončila injekce život 51letého Ledella Leeho, který byl před 22 lety odsouzen za vraždu 26leté sousedky Debry Reesové z roku 1993, do poslední chvíle ale trval na své nevině. Šlo o první popravu v Arkansasu po 12 letech a předcházely jí několikadenní zmatené soudní tahanice. Leeova vina navíc nebyla jednoznačně prokázána.

To opravdu nemají stoupenci trestu smrti lepší argumenty, než procházející záruční dobu midazolamu? "Rodina oběti čekala 24 let na spravedlnost," nechala se slyšet arkansaská generální prokurátorka Leslie Rutledgeová. 

Touha po pomstě je sice u pozůstalých z lidského hlediska pochopitelná – ale znamená to snad, že se teď příbuzní oběti opravdu cítí lépe, zvlášť když podle svědků odsouzenec při popravě netrpěl? A co kdyby záruční lhůta použité chemikálie vypršela až za několik let? To by generální prokurátorce najednou nevadilo, že rodina musí na údajnou spravedlnost čekat ještě další roky? 

Studie Národní akademie věd USA z roku 2014 odhaduje, že každý pětadvacátý člověk odsouzený v USA k trestu smrti je nevinen. Od roku 1976 bylo kromě toho 150 odsouzenců na smrt osvobozeno. Kvůli těmto skutečnostem pomalu přestává být popravám nakloněno i veřejné mínění.

Pouze 52 procent Američanů si podle průzkumu Gallupova ústavu myslí, že se trest smrti vykonává spravedlivě. Podíl těch, kdo trest smrti podporují, klesl navíc podle loňského průzkumu americké společnosti Pew Research Center poprvé za posledních čtyřicet let pod 50 procent. Nejvíce zastánců (80 procent) měl v roce 1994, nejnižší (42 procent) v roce 1966.

O životě a smrti nerozhoduje míra provinění, ale politika

Když zastánci trestu smrti hájí popravy, vyzdvihují obvykle ty nejbrutálnější zločiny, nejbezohlednější vrahy a nezvratné důkazy o jejich vině. Problém je ale v tom, že tyto faktory nemají na vynesení rozsudku velký vliv. Hlavní roli hraje politika - politika místních úřadů, politika justice a politika příslušného státu.

Právě případ osmi arkansaských odsouzenců ilustruje nahodilost vykonání popravy jako málokterý jiný. Muži byli odsouzeni v letech 1990 až 2000. V tomto období bylo v USA spácháno 230 tisíc vražd a za 2800 z nich byl udělen trest smrti, což je jen něco málo přes jedno procento.

Odsouzenci měli smůlu, že nad nimi byl verdikt vynesen právě v 90. letech, kdy se trestů smrti udělovalo nejvíce – kolem tří set ročně. Toto číslo od roku 2000 trvale klesá. Loni jich bylo napříč USA vyneseno 30, popraveno bylo 20 lidí. A ze 33 lidí, kteří v Arkansasu sedí v cele smrti, jich bylo 16 odsouzeno právě v 90. letech.

profimedia-0329699417 Arkansas chce do konce dubna popravit osm mužů odsouzených k smrti, zdroj: Profimedia.cz

Stojí za to připomenout, kdo po více než dvou dekádách odstartoval v roce 1990 sérii poprav v Arkansasu: Byl to tehdejší guvernér a pozdější prezident Bill Clinton. V lednu 1992 dokonce během prezidentské kampaně přijel dohlédnout na popravu 42letého Rickyho Raye Rectora. Arkansas potom během příštích pěti let provedl první novodobou dvojnásobnou popravu (dvě popravy za jednu noc) a v letech 1994 a 1997 dokonce trojnásobnou.

USA obnovily trest smrti před 40 lety

Trest smrti byl v americké ústavě zakotven od roku 1791, v roce 1972 ho ale Nejvyšší soud odmítl. Po čtyřech letech ho v červenci 1976 zase obnovil.

Od roku 1976 bylo vykonáno nejvíce poprav Texasu (542), následuje Virginie a Oklahoma (po 112). V Arkansasu bylo popraveno 28 lidí. Nejvíce poprav od roku 1976 se uskutečnilo v roce 1999, kdy byl trest smrti vykonán v 98 případech. Počet poprav ale od roku 2000 spíše klesá, loni jich bylo provedeno 20, což je nejméně za předchozích 25 let.

S popravami v USA už skoncovalo 19 států a počet poprav obecně klesá. Kromě nižšího počtu odsouzených k tomu přispívá i nedostatek látek do smrtících injekcí, které z etických důvodů odmítají poskytovat farmaceutické firmy. Jiné způsoby popravy, jako je oběšení, zastřelení, plynová komora nebo elektrické křeslo, jsou právně napadnutelné. Kromě toho se mění i přístup justice k absolutnímu trestu.

Nutno ještě připomenout, že jedna věc je vynesení verdiktu a věc druhá je jeho skutečné vykonání. Rozsudek přezkoumávají soudy, stejně jako opakovaná odvolání. Průměrná doba strávená v cele smrti tak bývá 11 let, ale může to být i mnohem déle. Navíc je mnoho případů, kdy v nich vězni umírají přirozenou smrtí.

V Kalifornii vás nejspíš odsoudí, ale nepopraví

Jen pro zajímavost: pět z deseti okresů, kde je vyneseno nejvíce rozsudků smrti, leží v Kalifornii. Tento stát ale od roku 2006 nikoho nepopravil. Čili jinými slovy: pokud jste třeba v Los Angeles obviněni z vraždy, je vyšší pravděpodobnost, že vás odsoudí k trestu smrti, než kdekoliv jinde ve Spojených státech. Ale zároveň zde máte z celých USA nejnižší pravděpodobnost, že vás nakonec skutečně popraví.

Americké úřady při popravách injekcí používají kombinaci tří chemických látek, z nichž první působí jako sedativum (midazolam), druhá má vyvolat svalovou paralýzu a ochromit dýchání (vecuronium) a třetí má zastavit činnost srdce (chlorid draselný).

Americké státy mají ale opakované problémy s dodávkami chemikálií potřebných pro vykonávání poprav. Jednou dojdou zásoby, jindy se poprava odloží s odvoláním na místní zákon, podle něhož se nesmějí zveřejňovat jména výrobců jednotlivých složek, jindy zase odsouzenec po nesprávné aplikaci umírá dlouho a v bolestech.

Řada farmaceutických koncernů navíc nechce, aby se jejich substance využívaly pro zabíjení, a odmítají je dodávat; Evropská unie vývoz těchto preparátů do USA dokonce zakazuje.

Nekončící spory mezi sebou vedou zastánci trestu smrti s jeho odpůrci. První vidí v nejvyšším trestu zejména odstrašující účinek. Druzí tvrdí, že takto trest nefunguje a popravy porušují principy humanity. Nejsilnějším argumentem proti jsou justiční omyly.

Osm odsouzených, čtyři zatím popravě unikli

Arkansaský guvernér Asa Hutchinson nyní tedy nařídil největší vlnu poprav za posledních 40 let. Od obnovení trestu smrti v roce 1976 zatím osm lidí během jednoho měsíce popravili pouze v Texasu. Arkansaská kauza navíc dokazuje, že výkon trestu smrti je nahodilý, nekontrolovaný a nespravedlivý. Prakticky u všech osmi odsouzených (Don William Davis, Stacey Eugene Johnson, Jack Harold Jones,  Ledell Lee, Jason F. McGehee, Bruce Earl Ward, Kenneth D. Williams a Marcel W. Williams) jsou rozsudky značně sporné.

Čtyři z pachatelů totiž trpí psychickými poruchami (McGehee, Ward, K. Williams a Jones) a McGehee dostal za vraždu teenagera v 1996 trest smrti, zatímco jeho dva spolupachatelé za stejný čin vyvázli s doživotím, respektive čtyřiceti lety vězení. Obhájce Marcela Williamse byl zase čerstvý absolvent školy a šlo o jeho první případ vraždy. Kvůli nezkušenosti nevyužil celé řady polehčujících okolností, které mohly jeho klienta hrdelního trestu ušetřit.

V případě Leeho sehrála zase roli podjatost soudce (měl románek s asistentkou žalobkyně, s níž se později oženil), který jej poslal na smrt navzdory nedostatečným důkazům. Pro odsouzení Johnsona zase postačilo jako hlavní důkaz svědectví šestileté dívky; jediným konkrétním důkazem byl jeho vlas nalezený na místě činu.

Honem honem, než se zkazí jed

Nejvyšší soud v Arkansasu ve čtvrtek zrušil rozhodnutí soudu nižší instance zakazující používat jedovaté látky, které úřadům poskytla jedna z farmaceutických firem. Společnost se obrátila na soud se stížností, že prodávala svůj preparát k léčebným účelům a nikoli k popravám. Nejvyšší soud tuto námitku zamítl, používání sporné látky povolil a krátce poté byla vykonána první poprava.

Nyní se do konce dubna připravují nejméně tři další - soud totiž tři popravy z této série zablokoval a další nařídil odložit.

Leeova poprava ale znovu rozbouřila v USA debatu o trestu smrti a vyvolal řadu protestů. O sporných kauzách osmi mužů se totiž nyní v médiích hodně mluví pouze proto, že Arkansas spěchá s použitím zásob chemikálie. Jde o čistě náhodný výběr. Lze si tedy představit, že by se podobné nesrovnalosti našly u libovolných dalších osmi náhodně vybraných lidí čekajících v amerických celách smrti na popravu.

To jen znovu dokazuje, že trest smrti se neuděluje na základě závažnosti činu nebo nezvratnosti důkazů. Leckdy rozhoduje nálada soudce, zkušenost obhájce či žalobce nebo i rasa - nejen pachatele, ale i oběti. Ať tak či onak - ve Spojených státech dnes zkrátka funguje soudní systém, který o životě a smrti rozhoduje víceméně na základě náhody.

Tagy: spravedlnost Spojené státy Arkansas americká justice trest smrti a popravy zločiny a kriminalita

Zdroje: The Guardian,The Washington Post,vlastní,Der Tagesspiegel,Tagesschau,FAZ