Právě za vedlejší roli policisty Javiera Rodrigueze získal Benicio del Toro sošku americké filmové akademie. Dnes poděkoval divákům, že se na film přišli podívat. „Karlovarskému festivalu děkuji za pozvání a příležitost k růstu. Když poznáváte jiné kultury, přináší vám to příležitost k růstu,“ řekl.

Na úvod projekce programový ředitel festivalu Karel Och uvedl, že i když je del Toro v Česku poprvé, velmi dobře zná historii české kinematografie. „Nejenže zná velká filmová díla, jako jsou Marketa Lazarová nebo filmy Miloše Formana, ale také třeba Dalekou cestu Alfreda Radoka a zcela mě šokoval informací, že herec z jeho oblíbeného filmu Spalovač mrtvol, Rudolf Hrušínský, se objeví ve vedlejší roli filmu Vyšší princip,“ popisoval Och znalosti amerického herce.

„Co bych řekl o filmu Traffic... Když se herec uchází o roli a nedostane ji, jde prostě dál. Když ji dostane, je to počátek všech problémů, začátek velké výzvy. Velký učitel (ruský divadelní teoretik a pedagog Konstantin) Stanislavskij řekl: ‚Každá postava má problém. A je úkolem herce ten problém vyřešit.‘ Když točíte film, potřebujete scenáristu, možná producenta, rozhodně střihače, ale nejdůležitější ze všeho je určitě režisér,“ vyprávěl del Toro.

První, co mu prý přijde na mysl při vzpomínce na Traffic, je jeho první setkání s režisérem Stevenem Soderbergem. „Zeptal se mě, jaký je podle mě nejlepší vztah mezi hercem a režisérem. Řekl jsem mu, že režisér je podle mě ten, kdo má ve všem poslední slovo, je jakýsi bůh a já jen doufám, že bude bohem milosrdným. (...) Tedy že bude naslouchat problémům, které herec má, doufám, že ho povzbudí, a doufám, že bude spolupracovat,“ vzpomínal a dodal, že přesně tak to po osm týdnů natáčení bylo.

„Ale vím, že ne u každého filmu je Steven Soderberg, ne každý film je stejný, ale tohle je jedna věc, kterou jsem se naučil při natáčení filmu Traffic - že problémy se nejlépe řeší, když vznikne dobré partnerství... čau, dost řečí, užijte si Traffic!“ uzavřel své vzpomínání.

Benicio del Toro | zdroj: Profimedia

Snímek z roku 2000 je příběhem obchodu s drogami z pohledu všech, kteří jsou do něj zapojeni: od politiků přes policisty a pašeráky až po konečné zákazníky. Každý má svůj příběh, který se na americko-mexické hranici důmyslně proplétá s těmi ostatními. Vznikla tak komplexní vypravěčská hra, která dominovala oscarovému klání v roce 2001. Kromě ceny akademie pro Benicia del Tora si film odnesl ceny za nejlepší režii, nejlepší adaptovaný scénář a nejlepší střih. V dalších rolích ve filmu hráli třeba Michael Douglas nebo Catherine Zeta-Jonesová.

Letošní karlovarský festival uvede k poctě Benicia del Tora ještě film Obvyklí podezřelí z roku 1995. V sobotu herec obdrží Cenu prezidenta festivalu.

Geoffrey Rush uvedl na festivalu ve Varech svůj další film

Desítky filmových fanoušků si nenechaly odpoledne ujít poslední příležitost vidět v Karlových Varech australského herce Geoffreyho Rushe. V městském divadle uvedl film Quills – Perem markýze de Sade z roku 2000, který mu vynesl jednu z jeho oscarových nominací. Sám ho vnímá jako dílo o svobodě slova, cenzuře a potlačování kreativity a divákům v sále řekl, že je zvědavý, jak ho přijme další generace než ta, pro niž před dvěma desítkami let vznikal.

„Vzal jsem na festival celou rodinu. Poprvé, když jsem je takto po spoustě let své herecké kariéry na divadle v Austrálii vzal na filmový festival, byly ještě děti,“ řekl dnes divákům Rush. Vzpomínal, jak v roce 1997 v Česku natáčel Bídníky, film se točil v Praze na Barrandově a také v Brně. Rush znovu vyjádřil svůj údiv nad jménem tohoto města. „V angličtině dát vedle sebe písmena B-R-N-O prostě nejde,“ řekl.

„Ten film jsme neviděli hodně dlouho, v době natáčení byly všude velmi vášnivé debaty o svobodě slova, o cenzuře, o rozporu mezi kreativitou a útiskem některých myšlenek. Tohle se hodně změnilo a jsem trošku zvědavý, jak na ten film budou reagovat jiné generace, než pro které byl natočen,“ uvedl projekci jeho protagonista.

Dobové drama režiséra Philipa Kaufmanna vypráví o slavném a zvrhlém aristokratovi markýzi de Sade, jehož Geoffrey Rush hraje. Poté, co je obviněn ze sadismu a pobuřujících sexuálních praktik, je excentrický grafoman umístěn do Charentonu, ústavu pro duševně nemocné, kde díky dobré vůli osvíceného abbého Coulmiera smí své choutky ventilovat na papír.

S pomocí krásné a důvtipné pradleny Madeleine, jež se stane spojkou mezi vězením a vydavatelstvím, spatří markýzovy rukopisy světlo světa a dozví se o nich i samotný Napoleon, který chce posedlému autorovi psaní navždy znemožnit. Proto je do Charentonu povolán psychiatr Royer-Collard, jehož kruté léčebné metody se vymstí nejen markýzovi.