„Ne hřbitovu,“ píše se na transparentu u silnice v Charly, obci se 4500 obyvateli jižně od Lyonu. Někteří lidé si dokonce před domy umístili kříže.

Zřízení nového hřbitova je však „velmi, velmi naléhavé – pokud s tím něco neuděláme, do sedmi až osmi let budeme rodiny posílat do Isére nebo jinam, aby tam pohřbili své blízké,“ varuje místostarostka Lyonu Zémorda Khelifiová, která má záležitost na starosti. Francouzské obce navíc mají zákonnou povinnost poskytnout pro zesnulé prostor pětkrát větší, než kolik ho bude potřeba vzhledem k odhadovanému ročnímu počtu zemřelých.

Studie, která zjistila, že se oba lyonské hřbitovy blíží plné kapacitě, byla vypracovaná už před deseti lety. Od té doby populace takzvaného Velkého Lyonu vzrostla o deset procent na bezmála 1,4 milionu obyvatel, což představuje okolo 10 tisíc úmrtí ročně.

Úřady pro pohřebiště identifikovaly čtyři vhodná místa jižně od města. „Nikdo se ale z okna nechce koukat na hřbitov,“ říká Khelifiová. Nejlépe ze všech zvažovaných možností vychází právě Charly, splňuje totiž kritéria na dostupnost hromadnou dopravou i kvalitu půdy.

Oběť zemědělské půdy

Starosta obce nad Rhônou Olivier Arauja ale odmítá „obětovat 140 tisíc metrů čtverečních zemědělské půdy“. Jde podle něj o jednostranné a nekoordinované řešení.

„Tato záležitost ukázala potřebu dohody. Musíme jít a prodiskutovat to s obyvateli, se zhruba dvaceti majiteli pozemků,“ uvádí Khelifiová. Lyon se Charly snaží přesvědčit pomocí záruky, že zpočátku zabere pouze šest hektarů půdy. Na dalších osm bude mít přednostní právo a po dalších 30 let na nich budou moci pokračovat zemědělské aktivity.

Dalším argumentem je zřízení „poctivějšího“ modelu hřbitova, který dá přednost zazelenění a široké biodiverzitě díky výstavbě jezírka a vysazení mlází. Vedení města by také rádo upřednostnilo kartonové rakve, které se rychleji rozloží, ale i podpořilo nové metody pohřbu jako je kremace.

Obecný a dlouhodobý problém

Přeplněnost hřbitovů nijak nesouvisí s pandemií covidu-19 a zasahuje i další francouzská města nezávisle na jejich velikosti, zdůrazňuje François Roy, mluvčí soukromé skupiny Elabor Group spravující několik hřbitovů. S problémem se dlouhodobě potýká i Paříž. Tamních 14 vnitroměstských hřbitovů je plných a Pařížané se musí pohřbívat na předměstích.

Kol a kolem, zřízení nového hřbitova je podle Roye pro obce nejdražším řešením, a proto by mělo být až tím „posledním doporučeným“. Lyon nové pohřebiště vyjde na zhruba osm až 8,5 milionu eur (205 až 217 milionů korun). Alternativou je uvolnit již zabraná hrobová místa a převzít je zpět pod město v případech, kdy se o ně nikdo nestará nebo rodiny neobnoví pronájem. Takový proces je však dlouhý a nákladný – u trvalého pronájmu jde o minimálně tři roky, upozorňují odborníci. Podle nich je otázka zemřelých „politickým tématem“, které si každá obec upravuje podle sebe.

Na radnicích je tematika pohřebnictví často špatně řešená, buď kvůli nedostatku zaměstnanců, nebo proto, že se jedná o „citlivé téma“, odhaduje právnička specializující se na toto téma Samira Ammouriová.