"Když nastane čas krmení, začne Mura tancovat. Má totiž strach, že když nebude tancovat, nedostane nažrat," vysvětluje Paula Ciotlosová, jedna z průvodkyň v této rezervaci pro hnědé medvědy, která je největší na světě. Otevřena byla v roce 2005 a rozkládá se na 69 hektarech.

První byla medvědice Maia

Mura pět let vystupovala jako medvědí klaun v cirkusu Globus v Bukurešti, ale pak odmítala vstoupit do arény. Ředitel cirkusu nakonec souhlasil s tím, že bude převezena do Libearty. Tento název vznikl spojením dvou anglických slov: liberty (svoboda) a bear (medvěd).

"Vznik této rezervace inspirovala medvědice Maia," uvádí Cristina Lapisová, ředitelka sdružení Miliony přátel (AMP), která stojí u zrodu tohoto projektu.

Medvědice Maia byla traumatizována podmínkami, v nichž musela žít, a její zoufalý duševní stav vyústil v sebepoškozování. Následkům zranění, která si sama způsobovala, také podlehla.

Složitý život týraných huňáčů

"Všichni medvědi přijatí do rezervace mají za sebou smutnou, ale poučnou minulost," zdůrazňuje Paula Ciotlosová. Libearty se otevírá návštěvníkům jen na tři hodiny denně a cílem sdružení AMP je změnit způsob nahlížení na držení medvědů v zajetí.

Tohoto cíle se zřejmě podařilo dosáhnout. Britský turista John Hancock přiznává, že už nemá chuť jít se podívat na zvířata do zoologické zahrady, když teď na vlastní oči viděl, jaká traumata zvířatům způsobuje život v zajetí. "Tady je pro medvědy ideální prostředí, mají tu všechno, co potřebují," říká.

Pozemek poskytla radnice

Na pozemku poskytnutém radnicí města Zarnešti dostávají medvědi jednou denně žrát a mají zde stinné lesy i několik nádrží, kde se mohou koupat. K životu ve volné přírodě se však již nikdy nemohou zcela vrátit, protože částečně ztratili instinkty a nedokázali by sami přežít v lese a pustit se do souboje o samici nebo o potravu.

Do rezervace se dosud investovaly dva miliony eur (54 milionů Kč). Loni sem zavítalo téměř 21 tisíc turistů.

V Rumunsku žije asi šest tisíc hnědých medvědů, tedy asi 60 procent veškeré medvědí populace v Evropě. V horských oblastech není žádnou zvláštností, když samice obklopené mláďaty sestupují do města, aby tu hledaly potraviny v popelnicích.

Medvědí jesle jako záchrana před osudem domácího mazlíčka?  

Medvíďata někdy přijdou o matku, ať už v důsledku nehody nebo lidského zásahu. Leonardo Bereczky pro taková mláďata v pohoří Hašmaš 200 kilometrů severně od Zarnešti založil jakési medvědí jesle.

"Až do dvou nebo tří let je medvídě velmi zranitelné," uvádí Bereczky. Tito malí sirotci tu jsou chráněni, ale také vedeni k tomu, aby se o sebe sami postarali.

"Pro medvíďata je velmi důležité, aby vyrůstala daleko od lidí a mohla se vrátit k životu ve volné přírodě," říká. Dosud vypustil do přírody stovku medvíďat. Hlavní hrozbou pro medvědy je přítomnost lidí v jejich přirozeném prostředí a především těžba dřeva.

Paula Ciotlosová dodává, že někteří lidé si chtějí chovat medvíďata jako domácí zvířata. V letech 1990-2000 vystavovaly četné restaurace v Karpatech medvědy v klecích, aby přilákaly turisty.

To se dnes mění, zejména díky novým zákonům. "V Rumunsku je dnes už jen asi tucet medvědů v zajetí, kteří čekají na to, že je zachráníme," uvádí.