Každý malý čtenář komiksových příběhů galského hrdiny Asterixe ví, že slavný římský vojevůdce a politik Gaius Julius Caesar nosil na hlavě vavřínový věnec. A zobrazují jej s ním i četná umělecká díla.

Podle římského historika Suetonia dbal Caesar až přehnaně na svůj zevnějšek. Holil, stříhal a vytrhával pinzetou veškeré nežádoucí tělové ochlupení a těžce nesl fakt, že měl pleš. Česat si přehazovačku v takovém případě rozhodně není elegantní řešení – a nebylo ani ve starém Římě. Přesto se jeden z nejmocnějších mužů antiky snažil svou lysinu překrýt tím, že si těch pár vlasů, co mu ještě zbývaly, nechal narůst do délky a česal si je přes holou hlavu.

Když pak římský senát jednoho krásného dne odhlasoval, že Caesar může nosit vavřínový věnec za všech okolností, byl diktátor – alespoň podle Suetonia – radostí bez sebe. Byl to nejen důkaz jeho moci, ale především ideální způsob, jak elegantně zakrýt nevzhlednou pleš. A tak tohoto privilegia jaksepatří využíval až do 15. března roku 44 před Kristem, kdy byl ve svých 55 letech zavražděn v senátu.

A když už je řeč o Caesarovi: Stejného jména byla i řada dalších římských vojevůdců či politiků. Asi nejznámější z nich byl krutý a zvrácený císař Caligula. Ve skutečnosti se jmenoval Gaius Caesar a svou přezdívku Caligula, která v překladu znamená botička, si vysloužil jako dítě, když v malých vojenských sandálkách ťapal mezi vojáky svého otce Germanica. Asi nikoho nepřekvapí, že ji později nesl velmi nelibě.