Dnes je neděle 19. září 2021., Svátek má Zita
Počasí dnes 15°C Skoro zataženo

Izraelsko-palestinské střety nahrávají Netanjahuovi. Podle médií ho drží u moci

Izraelsko-palestinské střety nahrávají Netanjahuovi. Podle médií ho drží u moci
Eskalace izraelsko-palestinského konfliktu možná udrží u moci izraelského premiéra Benjamina Netanjahua | zdroj: Profimedia

Eskalace izraelsko-palestinského konfliktu z posledních dní možná udrží u moci izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. 

Lídr ultranacionalistické strany Jamina Naftali Bennett podle místních médií dnes uvedl, že v nynější vyhrocené situaci smetl ze stolu možnost vytvořit koaliční vládu bez Netanjahua. Zpravodajský server The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaný zdroj uvedl, že Bennettův tým dnes jednal s Netanjahuovou stranou Likud.

Bennett byl přitom považován za kandidáta na premiéra v koaliční vládě, jejíž vytvoření měl podle některých izraelských médií oznámit prezidentovi Reuvenu Rivlinovi tento týden v pondělí krátce před tím, než palestinské hnutí Hamás začalo ostřelovat Izrael. Za prezidentem měl jít se šéfem strany Ješ Atid Jairem Lapidem, který je od minulého týdne pověřený sestavením vlády. Rivlin ho pověřil poté, co se po březnových volbách nepodařilo v termínu dojednat koalici Netanjahuovi.

Lapid dnes večer po zprávách o Bennettově obrat svolal tiskovou konferenci, na níž oznámil, že bude pokračovat ve snaze o sestavení koalice i bez Bennetta. Podle místních médií ale bez něj nemá šanci uspět, čas má do 2. června.

"Změna se nedělá, když je to pohodlné, ale když je to správná cesta. Budu pokračovat ve formování vlády, a bude-li to nutné, půjdeme znovu k volbám a vyhrajeme," řekl dnes Lapid, jehož strana skončila v březnu druhá se 17 křesly za Likudem (30 mandátů). Březnové volby přitom byly už čtvrté za dva roky.

Bennett změnu postoje vysvětlil tím, že bezpečnost státu je nyní priorita, a zmínil přitom i pogromy prováděné Araby na Židech. Násilností se ale v těchto dnech dopouštějí i extremističtí Židé vůči Arabům.

Koaliční vláda Bennetta a Lapida by potřebovala i hlasy strany arabských Izraelců, kterou vede Mansúr Abbás. Ten dnes uvedl, že o vládě nebude jednat, dokud židovsko-arabské násilnosti neskončí. Abbásova strana Sjednocená arabská kandidátka (UAL, v hebrejštině Raam) má čtyři křesla v parlamentu, podle médií ale mohla být rozhodující při jednáních o vládě.

Mansúr Abbás odsoudil násilnosti extremistů z obou stran (Arabů i Židů) po dnešní noci, kterou The Times of Israel označil za nejhorší noc židovsko-arabského násilí za několik let. Média popsala i scény lynčování z měst, která přitom podle nich bývala dříve symbolem soužití Židů a Arabů. Prezident Rivlin ve středu označil situaci za občanskou válku a vyzval všechny "místní vůdce, náboženské lídry, občany, rodiče", aby zastavili "to šílenství".

Přes 100 obětí

Konflikt v Izraeli se výrazně zostřil v pondělí večer, když teroristické skupiny Hamás a Islámský džihád z Pásma Gazy začaly ostřelovat Izrael, na což izraelská vláda odpověděla masivní raketovou odvetou. Při ostřelování zemřelo přes sto lidí, včetně několika dětí. Zdravotníci v Gaze dnes uvedli, že od pondělí evidují 103 obětí, včetně 27 dětí a 11 žen, a na 580 zraněných. Izrael hlásí sedm obětí, včetně dvou dětí.

Ostřelování začal Hamás po několikadenních střetech mezi izraelskou policií a Palestinci v Jeruzalémě. Napětí eskalovalo během muslimského postního měsíce ramadánu, když Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se Arabové scházejí k večerní modlitbě.

Začátkem května se také očekával verdikt odvolacího soudu o vystěhování desítek palestinských rodin ve východním Jeruzalémě, do jejichž domů se měli nastěhovat židovští osadníci. Na tento měsíc byly též plánovány dlouho očekávané palestinské parlamentní volby, které palestinský prezident Mahmúd Abbás odložil i proto, že nebylo jisté, zda Izrael umožní hlasovat ve východním Jeruzalémě.

Zdroje: