Hrozba z vesmíru: Blíží se kometa nebo mimozemská sonda?

Varování zesnulého britského fyzika Stephena Hawkinga o možném riziku kontaktu s mimozemskými civilizacemi se znovu dostávají do popředí, a to v souvislosti s novými vědeckými studiemi a spekulacemi o neobvyklém mezihvězdném objektu 31/ATLAS. Podle vědců z Harvardovy univerzity by tato tzv. kometa mohla být ve skutečnosti umělého původu. Její dráha je totiž natolik neobvyklá, že má projít blízko tří planet – Venuše, Marsu a Jupiteru – což vyvolalo spekulace, že nejde o náhodný vesmírný úkaz.

Někteří badatelé, včetně profesora Aviho Loeba, se domnívají, že 31/ATLAS by teoreticky mohl být mimozemskou sondou. Vědci připouštějí dvě možnosti – buď je zcela neškodná, nebo přináší nepřátelské úmysly. Kometa má Zemi minout ještě letos ve vzdálenosti přibližně 223 milionů mil. Konspirační teoretici navíc upozorňují na údajné proroctví bulharské mystičky Baby Vangy, podle nějž mají mimozemšťané navázat kontakt se Zemí během velké sportovní události. Do konce roku se přitom odehraje několik významných turnajů – včetně závodů Formule 1, ženského mistrovství světa v ragby či finále WTA a ATP. Teoreticky by tedy kontakt mohl být na spadnutí.

zdroj: Profimedia.cz

Hawking varoval před mlčením i před přílišnou důvěrou

Stephen Hawking se již dlouhodobě stavěl proti aktivnímu navazování kontaktu s mimozemským životem. Už v roce 2004 varoval, že pokud by nás někdo mimozemský skutečně objevil, výsledek by mohl být katastrofální. Upozorňoval na historické paralely, kdy setkání vyspělejších lidských civilizací s méně rozvinutými končila téměř vždy tragicky – a to šlo o příslušníky stejného druhu. Při jiných příležitostech připomněl osud původních obyvatel Ameriky po příchodu Kolumba.

V roce 2015 při zahájení projektu Breakthrough Listen, jehož cílem je pátrat po známkách inteligentního života ve vesmíru, prohlásil, že bychom měli být opatrní. Pokud by naši zprávu zachytila civilizace, která je technologicky miliardy let před námi, mohla by nás považovat za bezvýznamné, podobně jako my vnímáme bakterie. Podle Hawkinga nevíme nic o mimozemšťanech, ale víme dost o lidech – a historie ukazuje, že slabší strana při střetu zpravidla doplácí. Jeho postoj má blízko k tzv. teorii temného lesa, kterou popsal čínský autor Liou Cch’-sin ve svém románu Temný les. Podle této myšlenky je vesmír plný potenciálně nebezpečných civilizací, které o sobě záměrně nedávají vědět – a pokud někdo vysílá zprávy do prostoru, riskuje, že bude zničen jako hrozba.

zdroj: Profimedia.cz

Přesto Hawking nebyl proti samotnému hledání života ve vesmíru. Naopak podporoval projekty jako Breakthrough Listen, které se zaměřují na pasivní poslech a analýzu signálů přicházejících z okolního kosmu. Uvědomoval si, že objevení mimozemského života by mohlo být nejzásadnějším poznáním v dějinách lidstva. V jedné ze svých veřejných promluv shrnul svůj postoj následovně: věříme, že život na Zemi vznikl spontánně, a proto by v nekonečném vesmíru měl vzniknout i jinde. Možná někde ve tmě sleduje jiná civilizace naše světla a rozumí, co znamenají. Anebo naše signály bloudí prázdným vesmírem jako tichá připomínka toho, že tady – na této planetě – si vesmír sám sebe uvědomil. Ať je to jakkoliv, není větší otázky. A je načase hledat odpověď. Jestli však bude mimozemská reakce přátelská, nebo fatálně nebezpečná, zůstává otázkou, kterou nám možná zodpoví blízká budoucnost.