Historie Lennonovy zdi na pražské Kampě sahá do 60. let, ale své jméno a věhlas získala až v roce 1980 po úmrtí slavného britského zpěváka.

Začaly se zde objevovat nápisy vzpomínající na muže, který svými texty o lásce a míru promlouval i přes železnou oponu. Nervózní KSČ začala zeď přetírat, ale narůstající objem stále političtějších vzkazů likvidovat nestíhala. I po revoluci se občas některá uskupení snažila zeď přetřít, a například tak vyjádřit konec politických neshod, ale vzkazy a malůvky různých žánrů se vždy hned znovu objevily.

Druhá šance pro Lennona

Paradoxně zrovna v roce 2014, kdy umělecká skupina Pražská služba přetřela zeď na bílo a napsala na ni pouze "Wall is Over" ("zeď skončila", parafráze na Lennonův hit "War is Over", tedy válka skončila), začala Lennonova zeď žít vlastním životem v Hongkongu.

Tam se objevila jako mozaika z barevných nalepovacích papírků se vzkazy vyjadřujícími především odpor vůči narůstajícímu vlivu komunistické strany Číny v bývalé britské kolonii, která má mít zaručenou částečnou vnitropolitickou autonomii.

Během letošních protestů byla "zeď" z roku 2014 obnovena, a ve městě se začaly objevovat desítky dalších, dokonce i na místech kdysi považovaných místními za "propekingská".

U zdí také začalo přibývat konfliktů, původně převážně slovní přestřelky přerůstaly v potyčky a nakonec v útoky noži. Vlajka v podobě hongkongské Lennonovy zdi navržená v půlce září čínským karikaturistou Pa-tiou-cchaem (o umělci více zde) se také stala standartou hongkongských protestů. Především přistěhovalci z pevninské Číny ale hongkongské zdi strhávají, někdy za policejní ochrany.

Lennonova zeď se stala symbolem letošních hongkongských protestů a její kopie v hongkongském stylu se začaly objevovat i v jiných zemích – například na Novém Zélandu, v Kanadě nebo v Austrálii.

Zdi jsou nejčastěji polepovány na univerzitních kampusech s velkým zastoupením hongkongských a čínských studentů. Především v Austrálii pak dochází k poměrně násilným střetům a zdi jsou často terčem pravděpodobně pročínských vandalů.

Před třiceti lety, v roce 1989, přitom čínští studenti na univerzitách v zahraničí naopak organizovali prodemokratické protesty a věřili, že politické svobody jsou jedinou zárukou spravedlnosti ve společnosti. Komunistická strana se z toho ale poučila, a jak píše australský sinolog Gerry Groot, "za třicet let od Tchien-an-menu se mnozí radikální kritici KS Číny se Stranou smířili a se Si Ťin-pchingovou vizí národního obrození velmi souznějí".

To dává Groot částečně do souvislosti s Kampaní za vlasteneckou výchovu, kterou považuje za "historicky nejdelší a pravděpodobně nejúspěšnější politickou kampaň KS Číny". Během ní se také studentské spolky v zahraničí dostaly pod kontrolu čínských úřadů, obvykle skrze zastupitelské úřady.

O jejich aktivitách a narušování akademických svobod v Německu se psalo už dříve. Před týdnem zakázala torontská Univerzita McMaster provoz tamní pobočky Svazu čínských studentů a vědců kvůli jejímu napojení na čínskou vládu.

Kdo maloval na Kampě?

Hongkongské protesty se projevily i na pražské Lennonově zdi. Celé léto se zde objevují nápisy v angličtině i kantonštině vyzývající k solidaritě s Hongkongem, volající po svobodě pro Hongkong nebo požadující splnění Pěti požadavků.

Několik měsíců zůstávala – alespoň podle dostupných informací – Lennonova zeď bez povšimnutí aktivních čínských "vlastenců". To se teď ale změnilo.

Podle jednoho z českých průvodců začala v neděli 29. září skupinka lidí lepit na zeď barevné lístečky se vzkazy ve stylu hongkongských Lennonových zdí. O několik hodin později jiná skupina lístečky strhla a nápisy odkazující k Hongkongu přemalovala velkým zlatočerveným číslem 70 s čínskou vlajkou vměstnanou do vyplně nuly.

Čtyři menší hvězdy představující čtyři třídy čínské společnosti by přitom správně měly být natočeny směrem k té větší, symbolizující komunistickou stranu. O kousek vedle další hongkongské vzkazy překryl nápis CHINA. To vše podle očitých svědků  za skandování "We love China" (Milujeme Čínu).

Podle článku na čínské komunikační aplikaci a sociální síti WeChat s názvem "Od své vlasti se nemohu odloučit ani na chvíli", oslavujícího 70 let od vzniku Čínské lidové republiky, stojí za pomalováním Lennonovy zdi skupina mladých Číňanů žijících v Praze v čele s grafickým designerem Liaem. Podle čínských zdrojů měli dílo vytvořit v pondělí 30. září, tedy den před samotnými oslavami. Liao vysvětluje svou motivaci takto:

"Jsem umělecký designér, chci pro svět vytvářet krásné věci, nikoliv odpad, Lennonova zeď je zeď, která vyjadřuje pocity milovníků umění a která městu přináší opravdovou uměleckou krásu. Není místem pro politické hašteření."

"My podporujeme svobodu slova a svobodu umění, ale nedovolíme, aby jakýkoliv člověk nebo organizace za použití takzvaného umění poškodili světový mír, aby se jakékoliv názory, které poškozují světový mír, nebo takzvaná svoboda umění staly nástrojem politického oblbování. Hlavním smyslem našich graffiti je jménem pražské čínské diaspory popřát všechno nejlepší naší vlasti k 70. narozeninám. Také doufáme, že tímto uměleckým dílem světu ukážeme, že Čína miluje mír a Číňané v zahraničí jsou v tom zajedno," pokračuje Liao.

"Protičínské živly" v Praze

Dění zdokumentoval i čínský blogger I-fan, který dle svých slov vyrostl v Praze, ale přesto nemiluje svou vlast (Čínu) o nic méně než kdokoliv jiný. I-fan uvádí, že po dokončení díla přihlížející Češi zatleskali a začaly sem proudit davy čínských turistů. Následně ale "hongkongští separatisté" umělcovo dílo bezohledně popsali slovy, "vyzývajícími k narušování pořádku v Hongkongu", což značně otřáslo pocity místní čínské diaspory:

"Všechny organizace místních Číňanů a studentů z Číny prohlásily, že co nejdříve ten jed vyčistí, a tak ještě té noci koupili sprej a písmena odstranili." Číňané se také podle autora dostali do křížku s "místními protičínskými živly" a zeď raději hlídali do příchodu nové skupiny čínských "umělců".

Jedem se patrně míní nápis "FREE HK" (svobodný Hongkong) a úprava slova "CHINA" upravil na "CHINAZI" (neologismus označující ČLR za nacistickou; termín se zažil právě letos během hongkongských protestů.

Minulou neděli probíhal světový protest proti totalitě iniciovaný z Hongkongu, kde se často objevoval termín Chinazi a vlajka se žlutou svastikou na rudém poli.

"FREE HK" pak skutečně Číňané přebarvili rudou barvou a doplněné „zi“ přetvořili na hvězdu. V úterý 1. října na zdi přibyly nové nápisy "CHINA".

Stejně jako ty ostatní ale spíše působí jako snaha zatlačit do pozadí odkazy na Hongkong než skutečně slavit výročí založení Čínské lidové republiky.

Autorem článku je Sinopsis