Dnes je sobota 5. prosince 2020., Svátek má Jitka
Počasí dnes 1°C Skoro zataženo

Hlaste prohřešky učitelů, vyzývají žáky němečtí populisté. Co se smí říkat nahlas, řeší i české školy

Hlaste prohřešky učitelů, vyzývají žáky němečtí populisté. Co se smí říkat nahlas, řeší i české školy
Ilustrační snímek | zdroj: YouTube

Skoro třicet let po tom, co východ Německa přestal být policejním státem prošpikovaným udavači Stasi, se v Braniborsku a v Berlíně znovu objevují výzvy typu "všímejte si svého okolí". Tentokrát ve školách. Kauza z bývalé NDR v něčem připomíná i případ ředitele teplického gymnázia, který se nechal slyšet, že obrazy vulgárního prezidenta Zemana patří na kompost. A sklidil kritiku prezidentových příznivců, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

Protiimigrační a euroskeptická Alternativa pro Německo, která má i své krajně pravicové křídlo, chce po žácích, aby jí hlásili, když některý z učitelů "poruší princip neutrality".

Na něm se (tehdy ještě Západní Německo) shodlo v 70. letech minulého století jako na jednom z pilířů občanské výchovy na školách.

Stručně řečeno, učitelé nesmí žákům vnucovat svůj politický názor, ale naopak je mají podporovat v tom, aby si udělali názor vlastní.

Neutralita neznamená nemít názor

Alternativa pro Německo (AfD) ale tvrdí, že tento princip neutrality učitelé často porušují, před žáky jejich stranu otevřeně pomlouvají a obviňují z xenofobie či nacismu. AfD tvrdí, že má zdokumentované i případy, kdy byl učitel ve třídě oblečen do trička s nápisy urážejícími AfD nebo kdy na školách visely výzvy k účasti na demonstracích proti AfD.

Ve spolkových zemích Hamburk na západě Německa, v Braniborsku na východě a v metropoli Berlíně proto nedávno AfD spustila webové stránky s formuláři, skrz které můžou žáci podobné "prohřešky" učitelů straně hlásit.

Sama strana už se pak prý postará, aby stížnost neskončila někde pod stolem, ale opravdu se řešila a případně byl i někdo potrestán.

Například podle berlínské senátorky pro vzdělávání Sandry Scheeresové ale AfD pochopila pojem "neutralita" špatně.

"Úkolem školy je předávat hodnoty formulované v ústavě, jako jsou demokracie, tolerance a právní stát. Neznamená to, že se ve školách nebudou zprostředkovávat žádné postoje," řekla sociálně-demokratická politička s tím, že AfD jde hlavně o to, "postavit na pranýř politicky nepohodlné učitele".

Jako denunciaci odmítl projekt AfD zástupce křesťanských demokratů CDU v Braniborsku Gordon Hoffmann. Zemská braniborská vláda také oznámila, že pokud by učitelé měli kvůli internetovým udáním mít problémy, nabídne jim právní pomoc.

Přiznáváme: Migrace nemůže za všechno 

Několik berlínských škol se už na protest proti akci AfD dokonce "udalo" samo a učitelé posílají straně také otevřený dopis. Stojí v něm například:

"Přiznáváme se, že jsme ve vyučování nepoužili migraci jako vysvětlení všech problémů v Německu." Nebo: "Přiznáváme se, že jsme ve vyučování mluvili o verbálních excesech AfD, protože rasistické a diskriminační výroky v naší zemi musí být pojmenovány."

Přesně proti tomu se AfD brání – její vedení nepovažuje stranu ani za xenofobní, natož pak za krajně pravicovou. Jak blízko ale někteří poslanci strany v Bundestagu nebo jejich asistenti ke krajní pravici mají, už dávno německá média zmapovala. Tématu se opakovaně věnoval i HlídacíPes.org.

Jeden z takových slovních přešlapů letos v červnu předvedl spolupředseda AfD Alexander Gauland, když řekl, že Hitler a éra nacismu jsou jen "ptačím trusem" na "skoro tisíciletých německých dějinách".

Hlavním vchodem do Lán 

AfD má řadu sympatizantů i v Česku. Otevřeně se k ní hlásí třeba exprezident Václav Klaus, který vystupoval i na předvolebních akcích strany v Německu.

Někdejšího šéfa bavorské větve AfD, českého emigranta Petra Bystroně, zase nedávno v Lánech přijal prezident Miloš Zeman spolu s exporadcem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Bannonem.

Jak zjistil HlídacíPes.org, jako doprovod delegace se do Lán dostali i zástupci tvrdého jádra českých antiislamistů kolem Martina Konvičky.

Také v Česku je škola "bojištěm" o názorovou otevřenost. Ukazuje se to třeba na mediální výchově, která má stále velké mezery a učitelé často postrádají podporu, jak téma uchopit a vyučovat.

Na nedávném sněmovním semináři SPD "Svoboda projevu a právo občana na pravdu" v Poslanecké sněmovně seděla i část školní třídy s učitelkou, a poslouchali třeba slova o tom, že právo na pravdu se dá nahradit právem na informace (mediální analytik Petr Žantovský) či přednášku Jana Jiráka (vysokoškolský pedagog z FSV UK), který tvrdí, že lidé mají stejné právo na pravdu i na lež.

Hlavně být v titulku 

Že si tuhle agendu v Česku berou za svou podobně jako v Německu právě populisté, ukázal i případ portrétů prezidenta Zemana, které podle ředitele teplického gymnázia Zdeňka Bergmana patří (po opakovaně pronášených prezidentových vulgaritách) na kompost.

Nejdříve ředitelovo odvolání navrhla poslankyně SPD Tereza Hyťhová, a pak si ho na kobereček pozval náměstek hejtmana Ústeckého kraje za SPD-SPO (Zemanovce) Petr Šmíd.

Německá AfD chce svou iniciativu za "politicky neutrální školu" poprvé vyhodnotit po podzimních prázdninách začátkem listopadu.

Jak upozornil server německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle, svůj cíl už kampaň splnila. O AfD se zase píše v palcových titulcích, a o to jde stranám podobného typu všude na světě – i v Česku – především.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky 


Zdroje:

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,440 26,520
USD 21,820 21,940
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma