Hillary a Jeb vrací do Ameriky seriál Dynastie

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Americkou politikou hýbou už tři desetiletí politické klany Bushů a Clintonů. Od roku 1980 chybělo příjmení Bush nebo Clinton v prezidentských volbách pouze jednou. A do těch příštích se už chystají Jeb Bush a Hillary Clintonová. 

George W. Bush, tehdy jako prezident, a jeho brartr, floridský guvernér Jeb Bush

George W. Bush, tehdy jako prezident, a jeho brartr, floridský guvernér Jeb Bush,zdroj: Profimedia.cz

Spojené státy vyrostly na odporu vůči dědičným monarchiím, šlechtickým titulům a výsadám privilegovaných rodů. Mladí Američané ve školách slyší, že Amerika je zemí neomezených (rovných) příležitostí a prezidentem (vůdcem) může být každý z nich. Jenže američtí voliči dávají v prezidentských volbách často přednost "značkovému zboží" - zavedeným dynastiím, které si z politiky udělaly rodinný byznys.

Příkladem jsou rodiny Bushů a Clintonů. Příjmení Bush nebo Clinton měli tři ze čtyř posledních amerických prezidentů a v devíti posledních prezidentských volbách figurovala osmkrát. Co víc, nebudou chybět ani v těch příštích, které se uskuteční v listopadu následujícího roku. Mezi jejich favority patří Jeb Bush a Hillary Clintonová.

Převahu dvou rodů dokládá chronologie voleb amerického prezidenta od roku 1980:

1980
George H. W. Bush
prohrává s Ronaldem Reaganem souboj o republikánskou nominaci pro prezidentské volby.  Pozdější prezident Reagan ho však zve do tandemu a Bush se po volbách stává viceprezidentem.

1984
George H. W. Bush
v prezidentských volbách opět tvoří s Reaganem vítězný tandem a další čtyři roky působí jako viceprezident.

1988
George H. W. Bush
je zvolen americkým prezidentem. Ve finále voleb poráží demokrata Michaela Dukakise.

1992
Bill Clinton
vítězí v prezidentských volbách a obhájce George H. W. Bushe posílá do důchodu.

1996
Bill Clinton
obhajuje na další čtyři roky Bílý dům. Vítězí nad republikánem Bobem Dolem.

2000
George W. Bush
(nejstarší syn George H. W. Bushe) poráží v prezidentských volbách Ala Gorea, Clintonova viceprezidenta. Gore přitom ve volbách získal víc hlasů. Bush měl ale víc volitelů, kteří jsou přidělováni kandidátům v jednotlivých státech a kterým ve volbách patří poslední slovo.

2004
George W. Bush obhajuje prezidentství, poráží demokrata Johna Kerryho, nynějšího ministra zahraničí.

2008
Hillary Clintonová
, bývalá první dáma Ameriky, prohrává v primárkách Demokratické strany s Barackem Obamou, pozdějším prezidentem. Obama potom bere Clintonovou do své první vlády jako ministryni zahraničí.

2015
Do voleb amerického prezidenta se chystají Hillary Clintonová a John Ellis 'Jeb' Bush (druhý syn George H. W. Bushe). Hillary i Jeb mají dobré vyhlídky na nominaci demokratů, respektive republikánů.

Tato devítidílná série přitom nemusí být u konce. Bushovi i Clintonovi mají v záloze dorost. Politické ambice dává najevo syn Jeba Bushe George. Nedávno byl zvolen pozemkovým komisařem státu Texas, kde jeho strýc George W. Bush vládl jako guvernér - před tím, než byl zvolen prezidentem.

U Clintonů se na politickou dráhu připravuje Chelsea, dcera Billa a Hillary, která působí v rodinné nadaci a podílí se na kampani své matky. Politické ambice má také její manžel Mark Mezvinsky, syn kongresmana Eda Mezvinského.

Bílý dům jako rodinný podnik

Nejvyšší patra americké politiky připomínají televizní seriál Dynastie. Nekonečná "mýdlová opera" o rodině Carringtonových z Denveru, která se topí v petrodolarech, vypráví o moci, penězích, lásce, nenávisti a intrikách. Stejné příběhy nabízejí také dynastie politické.

Zatímco televizní Dynastie začala diváky v osmdesátých letech nudit a stanice CBS ji stáhla z programu, dynastie politické Američané volí a sledují dodnes. Ostatně, s přestávkami to dělají už po dvě staletí.

První rodinnou firmu, která dodávala voličům prezidenty, vytvořili Adamsovi. John Adams patřil k otcům zakladatelům Spojených států, kteří se podíleli na Deklaraci nezávislosti. Byl to první americký viceprezident a poté v letech 1797 až 1801 druhý prezident. Jeho syn John Quincy Adams vládl Americe v letech 1825 až 1829.

Dalším rodinným klanem byli Harrisonovi - William Henry Harrison vládl Americe v roce 1841 pouhých 32 dnů, než zemřel na zápal plic. Celé volební období (1889 až 1893) pokračoval v rodinné tradici jeho vnuk Benjamin Harrison

Po Harrisonových následovali Rooseveltovi. Theodore Roosevelt řídil Ameriku v letech 1901 až 1909. Jeho příbuzný Franklin Delano Roosevelt v Bílém domě pobýval od roku 1933 do roku 1945. Byl to nejdéle sloužící americký prezident.

Blízko tomu, aby Americe dali dva prezidenty, byli ještě Kennedyové. Po zavražděném Johnu F. Kennedym (prezidentem v letech 1961 až 1963) usiloval o Bílý dům jeho bratr Bobby. Byl ale zastřelen během primárek demokratů v roce 1968. K prezidentství mířil také Ted Kennedy. Jeho plány však zhatila automobilová havárie. Ted řídil auto, v němž po jeho chybě zahynula spolujezdkyně. Tento škraloup mu udělal škrt přes prezidentské ambice.

Teď Hillary usiluje o to, aby se do této společnosti dostali Clintonové. Jeb zase chce dokázat to, co se dosud žádnému z politických klanů nepodařilo - získat pro rodinný podnik Bushů čtvrtý zářez v Bílém domě a třetího prezidenta.

Má k tomu jedinečnou šanci. Platí za favorita pro nominaci republikánů do prezidentských voleb v příštím roce. A je přitom jasné, že kdo dosáhne na nominaci republikánů, bude mít skvělé vyhlídky na vítězství ve volbách. Po osmi letech vlády demokratického prezidenta bude poptávka po vůdci z konkurenčního tábora vysoká.

Jeho veličenstvo prezident

Vypadá to, jako by Spojené státy se svými 340 miliony obyvatel měly nouzi o prezidentské kandidáty. Opakující se nominace představitelů dvou politických klanů připomínají volby v "Horní Dolní", kde se ve vedení radnice střídají zástupci sousedních rodin.

"Je to paradox americké politiky. Říkáme, že v Bílém domě chceme někoho z lidu - někoho, kdo se vypracoval od nuly. Nakonec se ale přikláníme k noblesním kandidátům z bohatých rodin," cituje The Christian Science Monitor profesorku Barbaru Perryovou z Univerzity Virginie.

Američané však byli už od počátku své státnosti rozpolcení mezi republikánskými ideály a sentimentem k majestátu. Jejich první viceprezident John Adams například nabádal Kongres, aby prezidenta George Washingtona uváděl titulem "Jeho veličenstvo prezident" (His Majesty the President). Většina kongresmanů tento monarchistický požadavek odmítla, a tak se šéf státu oslovuje prostě "prezident Spojených států" (President of the United States). Později z toho vznikla ještě zkratka "POTUS".

Rozpolcenost Američanů je patrná i z březnové sondy deníku Wall Street Journal a televize NBC. Vyplývá z ní, že většina Američanů si od voleb přeje změnu - 59 procent Američanů preferuje kandidáta, "který dává naději na větší změnu" před kandidátem "zkušeným a prověřeným". Hillary Clintonová a Jeb Bush jsou zařazováni do druhé kategorie. Přesto vedou preference voličů demokratů, respektive republikánů.

Lze tušit, že pokud na americkém nebi v nejbližších měsících nezazáří nějaký meteorit (obdobně jako před sedmi lety Barack Obama), Američané nejspíš sáhnout po "osvědčených" dynastiích. V takovém případě se budou nejméně další čtyři roky nudit s Bushovými nebo Clintonovými.

Tagy: Spojené státy americká politika americké prezidentské volby 2016

Zdroje: Vlastní