Vyplývá to ze studie institutů Agora Energiewende a Ember. Podle jejich dat mají největší podíl zelené energie Rakousko (79 procent) a Švédsko (78 procent). Nejméně se obnovitelné zdroje podílejí na výrobě elektřiny v Česku – pouhými 12 procenty.

Z následujícího sloupcového grafu, kde je fosil vyznačen černě, jádro fialově a obnovitelné zdroje zeleně, je také patrné, že Česko se řadí mezi šest států, které mají víc než padesátiprocentní podíl energie z fosilních zdrojů.

zdroj: Agora Energiewende/Ember

Graf si zvětšíte rozkliknutím.

"Výroba elektřiny z uhlí klesla téměř v každé zemi. Pokračuje úpadek, který uhlí zažívalo už před covidem-19," upozorňuje studie.

Celková poptávka po elektřině v Evropské unii podle ní v důsledku pandemie klesla o čtyři procenta, což nejvíc pocítili výrobci elektřiny z fosilních paliv. Produkce elektřiny z uhlí se proti roku 2019 snížila o 20 procent a ve srovnání s rokem 2015 se propadla dokonce o polovinu.

Dráty povedou pořád od pantáty, ale…

Je jasné, že doba uhelná končí, a to i v Česku. Uhelná komise loni doporučila vládě, abychom nejpozději v roce 2038 přestali spalovat uhlí.

Dá se však předpokládat, že uhelné elektrárny můžou být odpojeny ještě dřív. Fosilní paliva, zejména uhlí, jsou pro své emise skleníkových plynů v klatbě.

O energetice si nerozhodujeme sami a analýza agentury Bloomberg předpovídá, že uhelné flotily budou v Evropě ztrátové už za několik let, protože ceny emisních povolenek porostou. Nahoru je tlačí vlivné evropské státy i Evropská komise.

Možné je ale také to, že z uhlí enormně zatíženého poplatky budeme vyrábět elektřinu ještě po nejzazším datu doporučeném uhelnou komisí. A budeme ho těžce dotovat, protože za elektřinu z uhelných elektráren nebudeme mít náhradu.

Solární panely a větrníky jsou sice krásná věc, neznečišťují ovzduší oxidy uhlíku a dusíku, kouřem, těžkými kovy, nedevastují krajinu těžbou uhlí, plynu, uranu a jejich dopravou. Nezůstává po nich popílek nebo radioaktivní odpad.

Jenže v této zemi nesvítí slunce jako na Pyrenejském poloostrově a nefouká vítr jako na německém nebo dánském pobřeží. Je proto jasné, že bez jádra se v příštích desítkách let neobejdeme.