Gorila, nebo život dítěte? Volba byla jasná, byť těžká

VIDEO KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Hana Dubnová

V zoo v americkém Cincinnati museli chovatelé zastřelit samce gorily, který napadl čtyřletého chlapce, jenž spadl do výběhu. Máloco vzbudí u veřejnosti takovou reakci jako smrt zvířete, zvlášť pak tak zbytečná. 

Gorilí samec Harambe

Gorilí samec Harambe , zdroj: Cincinnati Zoo

V zoologických zahradách pracují lidé, kteří zvířata milují a udělali by pro ně první poslední. Není pochyb o tom, že mít jinou možnost, primáta by nechali žít. Zastřelit gorilího oblíbence, navíc den po jeho 17. narozeninách, tak byla evidentně poslední možností.

Bylo to buď, anebo. "Naší první reakcí bylo dostat zvířata z expozice. U dvou samic se to podařilo, u Harambeho ne. Jeho ztráta nám láme srdce, ale život dítěte byl v nebezpečí a bylo potřeba přijmout rychlé rozhodnutí," uvedl ředitel cincinnatské zoo Thane Maynard.

Krátce po incidentu se na internetu objevily krátké nahrávky, jak Harambe téměř ochranářsky stojí nad malým chlapcem, kterému navíc až otcovsky nandává spadlé kalhoty.

Chyběla však podstatná část videa, která se objevila až po pár hodinách. Ta, kdy gorilí samec vyděšený a vynervovaný jekotem návštěvníku, matky i chlapce, vzal dítě a za nohu ho vláčel po výběhu jako hadrovou panenku. Při pokusech o útěk chlapce vždy chytil a přitáhl k sobě.

První zveřejnění záběry jsou klasickým případem, jak lze manipulovat emocemi diváků. Ošetřovatelé kvůli nim vypadají jako "vrazi", kteří zbytečně zabili zvíře, které chlapce jen chránilo. Ano, zvíře zemřelo zbytečně, ne však kvůli chybné reakci zoologické zahrady.

"Jsem přesvědčený, že nemohli jednat jinak. Lidský život má absolutní přednost," říká ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. Samec sice nepůsobil vyloženě agresivně, ale každá minuta v nervózním prostředí znamenala pro dítě ještě větší nebezpečí.

Sedativa by zabírala příliš dlouho

Uspání nepřipadalo v úvahu, bylo by pomalé a sedativa by u nervózního dvoumetrákového gorilího samce nemusela zabrat, ba naopak by ho mohla ještě víc rozrušit.

"Když je zvíře vystresované, nemusí látka účinkovat a dávky je potřeba zvyšovat. Svého čas jsme měli hrozný problém uspat Moju, když jsme ji stěhovali, protože cítila, že se něco děje," upozorňuje Bobek.

Místo zvířete, byť ohroženého, by zemřelo dítě. A právě to je druhá rovina situace: kdo může za to, že dítě přelezlo plot a do výběhu z výšky zhruba sedm metrů spadlo? Tentokrát mají výjimečně militantní milovnice zvířat, které o mláďatech mluví zásadně jeho o "miminkách", pravdu.

Vinou je neukázněnost návštěvníků

Pokud zábrana funguje bez problémů už téměř čtyřicet let a pravidelně ji kontroluje Asociace zoologických zahrad, chyba rozhodně nemůže být na straně zoologické zahrady.

Ploty nelze zvyšovat do nekonečna. Stačilo by, aby se lidé naučili respektovat pravidla, pochopili, že si nemohou dělat, co chtějí, a vysvětlili to i dětem.

"Je to pořád dokola, vidíme to i u nás. Návštěvníci jsou neukáznění, je neskutečné, čeho všeho jsme svědky. Vidí výstražnou tabulku, že nemají strkat prsty ke zvířeti, a řeknou vlastnímu dítěti, ať zvířátko nakrmí, aby si ho mohli vyfotit," rozčiluje se Bobek.

Bohužel, často jsou mezi neukázněnými návštěvníky právě ti, kteří se nyní nejvíc dožadují skalpu chlapcovy matky. Příště to mohou být právě oni, kdo v dobré víře nějakému zvířeti ublíží.

"Vina je tu jednoznačná," uzavírá ředitel Zoo Praha.

Tagy: zahraničí Spojené státy zoologická zahrada zvířata a příroda

Zdroje: Vlastní