Generál Jaruzelski byl hlavně hrdina a vlastenec, říká polský historik

ROZHOVOR - Magazín autor: Kristián Chalupa

Generál Wojciech Jaruzelski zůstává kontroverzní postavou novodobých polských dějin. Podle jedněch to byl zrádce a kolaborant se sovětskou vládou, podle jiných naopak zachránil Polsko před sovětskou vojenskou intervencí. Podle historika Marka Stawského byl ale Jaruzelski především hrdina a polský vlastenec, který za války prožil těžké trauma a v 80. letech na sebe vzal těžké politické břemeno.

Wojciech Jaruzelski

Wojciech Jaruzelski,zdroj: Profimedia.cz

  • Jste historik, především se zaměřením na středověk, nicméně se rovněž zajímáte o dějiny dvacátého století. Jak hodnotíte postavu generála Wojciecha Jaruzelského?

To je dost těžká otázka. V dnešní době, zvláště v Polsku, máme období, kdy je Jaruzelski nejen verbálně, ale i v tištěných materiálech odsuzován. Podle mne je to chyba, protože podle mého názoru to byl hrdina, byl patriotem. Byl sice členem komunistické vlády, ale svou vlast měl rád. Nedá se určitě říci, že byl zrádce nebo dokonce kolaborant se sovětskou vládou. Naopak. Jsem přesvědčen, že v roce 1981 svým rozhodnutím o zavedení válečného stavu zachránil Polsko před vojenskou intervencí.

Marek Stawski (nar. 1973) vystudoval historii na univerzitě ve Varšavě a později také teologii. Dlouhodobě se zabývá polsko-českými vztahy, zejména obdobím středověku, dobou krále Přemysla Otakara II. Spolupracuje s Českým centrem v polské metropoli a rovněž s Historickým ústavem na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Je autorem vědeckých publikací věnovaných české historii. V současné době pracovně působí v Římě.

  • Na toto téma jsem ale slyšel řadu názorů, že jsou to jen spekulace. Ve skutečnosti se Sovětskému svazu nechtělo vojensky zasáhnout ani u nás v roce 1968 a podstatně větší Polsko by bylo pro sovětské agresory mnohem tvrdší oříšek. Nemohli si dovolit v 80. letech, kdy vedli válku v Afghánistánu, ve střední Evropě velký konflikt. Máte nějaké podklady k tomu, že počátkem 80. let hrozil vojenský vpád do Polska?

Určitě takové podklady existují. Máme informace od tehdejších důstojníků polské armády, kteří se připravovali na vojenský odpor proti Sovětské armádě. Nedovedu si představit, že by se Sovětský svaz nerozhodl vojensky intervenovat, kdyby reálně hrozil odklon Polska od tak zvaných socialistických zemí. A také jsem v České republice hovořil s jedním kolegou, který byl tehdy na vojně. Řekl mi, že vaši vojáci stáli na hranicích připraveni vpadnout do Polska.

  • O zvýšené koncentraci našich vojenských jednotek na polských hranicích se tehdy hovořilo, ale také je známá věc, že se výrazně zvýšila nemocnost našich důstojníků u těchto útvarů. Stále mám však pochybnosti o tom, že SSSR byl rozhodnut do Polska vtrhnout. Něco jiného by bylo, kdyby Polsko oznámilo vystoupení z Varšavské smlouvy. To ale podle mne nehrozilo. Určitě i vedení Solidarity bylo v tomto smyslu z taktických důvodů opatrné.

To je jasné, ale nedokazuje to, že generál Jaruzelski byl zrádce, protože on si nemohl být jistý, že nedojde k sovětské intervenci. On se toho zásahu obával. Věděl, jak to dopadlo v roce 1968 v Československu. Znal maďarské události z roku 1956. Dnes víme, do jaké míry byla či nebyla intervence reálná. Jako historik musím konstatovat, že nemůžeme s dnešními znalostmi odsuzovat rozhodnutí a myšlení v tehdejší době. V současné době toho víme podstatně více, než věděli tehdy oni. Nelze se na to dívat dnešníma očima.

  • Zaspekulujme si trochu. Pokud by v roce 1981 vpadl Sovětský svaz do Polska, dal by Jaruzelski rozkaz k ozbrojenému odporu?

Jsem profesionální historik, a z tohoto důvodu nemohu a ani nechci o tak vážných věcech nijak spekulovat. V každém případě existují dokumenty, které jasně hovoří o tom, že v případě jakékoliv agrese by se polská armáda nebo její část postavila útočníkovi na aktivní odpor.

  • Mluvil jste osobně někdy na toto téma s Wojciechem Jaruzelským?

Ne, nemluvil. V každém případě patřím ve své zemi k menšině Poláků, která má tento názor na Jaruzelského. Chci připomenout velmi důležitou věc, na kterou se zapomíná. Jaruzelski byl pozván jako svědek na kanonizační proces Jana Pavla II. Kdysi papež Jan Pavel prohlásil, ať v jeho přítomnosti nikdo nehovoří negativně o generálu Jaruzelském, který vzal na sebe batoh plný těžkých kamenů.

  • Na pohřeb generála Jaruzelského přišli i lidé, kteří proti němu v 80. letech bojovali. Byl mezi nimi například také vůdce Solidarity Lech Walesa, o kterém se dnes říká, že byl spolupracovníkem polské státní bezpečnosti. Byl tedy podle vás agentem státní bezpečnosti?

V Polsku se dnes s Walesou děje něco podobného jako s Jaruzelským. Je odsuzován, že byl zrádcem. Osobně si myslím, že Walesa něco podepsal. Musíme si ale uvědomit, že to byla velmi těžká doba. Nemůžeme z historického a psychologického kontextu vytrhnout nějakou věc a teď argumentovat tím, že to byl zrádce. Je velmi snadné nyní někoho odsuzovat a mluvit proti Walesovi. Podle mne on je také  hrdina - a to, že něco podepsal, ještě nic neznamená.

  • Vraťme se ale ještě k Jaruzelskému. V roce 1968 byl ministrem obrany a v podstatě řídil účast polských vojáků, kteří se podíleli na invazi do Československa. Počet Poláků byl po Sovětském svazu nejvyšší. Kolik se jich intervence oficiálně zúčastnilo?

Mělo jich být 30 000. Znám jeden dokument z té doby. Byl to právě Jaruzelského rozkaz, kde se jasně stanovilo, že se polští vojáci musí chovat v Československu slušně, že například v obchodech musí za zboží zaplatit. Prostě svým chováním musí dokázat, že nejsou u vás jako okupanti. Je třeba připomenout, že se tehdejší polský stranický šéf Wladyslaw Gomulka obával případného odpadnutí Československa od komunistického tábora. Pak by se otevřela jižní hranice pro intervenci Němců do Polska. Mohlo by tak dojít ke zpětnému zabrání západní části Polska. Hranice na Odře a Nise nebyla tehdy ještě z německé strany smluvně uznána. Je to samozřejmě dobový pohled tehdejších představitelů Polska na věc.

  • Pokud vím, tak nejvíce vojenský zásah proti Dubčekovi prosazoval právě Gomulka a také tehdejší východoněmecký vůdce Walter Ulbricht…

Ano, to je také pravda. Wladyslaw Gomulka a tehdejší šéf komunistů v NDR Walter Ulbricht nejvíce tlačili na Brežněva ve věci vojenského zásahu v Československu. Oba měli strach z možných následků vystoupení vaší země s Varšavského paktu, rozšíření demokratizačních reforem.

  • Vaši vojáci měli rozkaz chovat se slušně. Přesto je dobře znám incident v Jičíně, kdy váš voják začal střílet na české neozbrojené civilisty. Jak byl tento případ vyřešen?

Znám ten případ. Vím, že ten voják, který byl opilý, musel pravděpodobně přijít o rozum. On nezabil ale jen Čechy, ale také polské vojáky. Pak byl naštěstí polskou vojenskou policií zpacifikován a odvezen do Polska. Zde ho původně odsoudili k trestu smrti a pak mu snad byl trest změněn na doživotí. Došlo i k dalším incidentům, ale o jiné střelbě polských vojáků v roce 1968 proti Čechům nemám informace.

  • Jaký tedy byl vlastně Wojciech Jaruzelski?

Je to velmi komplikovaná osobnost, je to člověk, který prožil trauma. Za druhé světové války v letech 1943 až 1945 sloužil jako rozvědčík. Předtím byl v sovětském gulagu, byl absolventem církevního gymnázia, má šlechtický původ. Když se objevila možnost vzniku polského vojska na území Sovětského svazu, neváhal. Opakuji, on prožil trauma. Pro vojáka je vždy rozkaz rozkazem. V každém člověku je dobro i zlo. Jaruzelski postupně předával moc, konala se jednání u kulatého stolu a díky němu došlo u nás k mírové změně vlády. Každá návštěva papeže u nás znamenala také osobní rozhovor svatého otce s generálem Jaruzelským. Na to rovněž nelze zapomenout. Domnívám se též, že je velmi neslušné, když se nyní po jeho smrti hovoří o tom, že by mu měla být odebrána generálská hodnost. Generál Jaruzelski byl podle mého názoru, který se opírá o historická fakta, polský vlastenec.

Wojciech Witold Jaruzelski

Narodil se v roce 1923 v obci Kurów  v Lublinském vojvodství. Po obsazení Polska Hitlerem odešla rodina Jaruzelských do Litvy, kde byla zadržena sovětskými úřady a deportována hluboko do ruského vnitrozemí. Jeho otec na Sibiři zemřel, on sám si z práce v uhelných dolech ve vyhnanství odnesl poškozený zrak, proto nosil ony pověstné tmavé brýle. Do vlasti se Jaruzelski vrátil v řadách polských jednotek, bojujících po boku Rudé armády.

Po vstupu do komunistické strany v roce 1947 jej čekal kariérní vzestup v armádě i na mocenském žebříčku Polské sjednocené dělnické strany (PSDS). Na jaře 1968 byl Jaruzelski jmenován ministrem obrany. Jen o několik měsíců později se polská armáda zúčastnila invaze do Československa. V roce 2005 se generál Jaruzelski za podíl Polska na této invazi omluvil a označil ji za "politicky hloupý akt". Jako ministr obrany nesl také spoluodpovědnost za krvavé potlačení protestů, které v Polsku propukly na konci roku 1970. Při střetech s policií a armádou tehdy zahynulo několik desítek lidí.

V létě 1980 zachvátila Polsko nová vlna stávek a protestů, vyvolaná poklesem životní úrovně. Zaskočení představitelé komunistického režimu se z taktických důvodů dočasně rozhodli silné opozici ustoupit a dali přednost jednání. Výsledkem bylo částečné narušení mocenského monopolu PSDS, která přistoupila na požadavek umožnit vznik nezávislé odborové organizace Solidarita. Pro Jaruzelského to bylo období politického vzestupu.

V únoru byl jmenován předsedou vlády a v říjnu zasedl v čele PSDS. Nadále přitom zůstával ministrem obrany. V noci z 12. na 13. prosince 1981 vyhlásil v zemi válečný stav a moci se ujala jím vedená Vojenská rada národní spásy (WRON), která zahnala opozici do podzemí. O život při tom přišlo několik desítek osob a několik tisíc představitelů Solidarity včetně Lecha Walesy bylo internováno.

Vyhlášení válečného stavu Jaruzelski obhajoval až do konce svého života. Podle něj představovalo menší zlo nastolit pořádek vlastními silami, než riskovat sovětskou intervenci. Za násilnosti provázející jeho vyhlášení se však několikrát omluvil. Ve své autobiografii nazvané O 30 let starší v této souvislosti poznamenal, že "i menší zlo zůstává zlem".

Podvrh nebo ne?

Nakolik byl skutečně veden snahou zachránit Polsko od tak zvané internacionální pomoci, zůstává otázkou. V roce 2009 totiž polský Institut národní paměti zveřejnil zápis z údajného telefonátu mezi generálem Jaruzelským a velitelem vojsk Varšavské smlouvy Viktorem Kulikovem. Z dokumentu vyplývá, že počátkem prosince 1981 sám žádal Kreml o vojenský zásah. Jaruzelski ale dokument označil za podvrh.

Všechny pokusy odsoudit Jaruzelského za podíl na brutálním potlačení protestů z prosince 1970 nebo za vyhlášení válečného stavu v roce 1981 skončily bez vynesení rozsudku. Podíl na tom měl také zhoršující se zdravotní stav generála, jemuž lékaři na jaře 2011 diagnostikovali rakovinu. Měl i problémy se srdcem a prodělal mozkovou mrtvici. Poslední léta svého života tak strávil z velké části na nemocničním lůžku.

Ještě před smrtí jej opakovaně navštívil jeho hlavní oponent z doby bojů Solidarity, její předseda Lech Walesa, který mimo jiné prohlásil, že Jaruzelského generace musela dělat složité volby. Podle jeho slov byl Jaruzelski velmi inteligentní člověk se smyslem pro humor. Poslední sovětský prezident Michail Gorbačov o posledním polském komunistickém prezidentovi Jaruzelském řekl: "Byl to voják, který spolu s námi bojoval proti fašismu a své volbě socialismu zůstal věrný až do konce".

Důležitým faktem v životě Jaruzelského zůstává, že další masové protesty polské opozice koncem 80. let vedly k jednání u kulatého stolu, následným částečně svobodným volbám a k drtivému vítězství Solidarity. Polským premiérem se stal katolický intelektuál Tadeusz Mazowiecki, první nekomunistický předseda vlády v zemích sovětského bloku. Do nově zřízené prezidentské funkce zvolil parlament Jaruzelského. V čele země stál do prosince 1990, kdy jej ve funkci nahradil právě Walesa. Generál Jaruzelski zemřel 25. května 2014.

Tagy: intervence Sovětský svaz zahraničí Polsko válečný stav solidarita dějiny a fakta polské dějiny

Zdroje: Vlastní