Dnes je úterý 27. září 2022., Svátek má Jonáš
Počasí dnes 14°C Občasný déšť

Gazprom zvýšil dodávky zemního plynu do Maďarska, Němcům se plyn dále prodraží

Gazprom zvýšil dodávky zemního plynu do Maďarska, Němcům se plyn dále prodraží
Ilustrační snímek | zdroj: TASR / Profimedia

Ruská plynárenská společnost Gazprom zvýšila dodávky plynu do Maďarska nad objem stanovený v dlouhodobé smlouvě. Zvýšené dodávky byly zahájeny v pátek ráno, sdělil tajemník ministerstva zahraničních věcí a obchodu Tamás Menczer.

Tajemník připomněl, že vláda už dříve rozhodla o nákupu dalších 700 milionů metrů krychlových plynu, aby Maďarsku zajistila dostatek suroviny. Tak jako některé další země v Evropě i Maďarsko čelí energetické krizi, kterou zhoršila válka na Ukrajině a dopady západních sankcí zavedených vůči Rusku.

Ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó minulý měsíc navštívil Moskvu a jeho návštěva připravila půdu pro dohodu, na jejímž základě Gazprom zvýšil dodávky do Maďarska. V počáteční fázi Gazprom zvýšil do konce srpna dodávky o 2,6 milionu metrů krychlových denně prostřednictvím plynovodu TurkStream. Nyní se vedou jednání o výši dodávek v září.

Zvýšení dodávek ruského plynu do Maďarska přichází v době, kdy naopak dodávky ruského plynu do Německa prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 prudce klesly. Dostaly se až na 20 procent jeho kapacity. Gazprom toto snížení odůvodnil potížemi s turbínami.

Maďarský premiér Viktor Orbán ruskou invazi na Ukrajinu odsoudil, vůči Rusku ale nezaujal tak vyhraněný postoj jako některé jiné země v Evropě. Hlasoval sice společně se svými partnery v EU pro sankce, ale týdny blokoval plán na zákaz dovozu ruské ropy, než se mu podařilo získat pro Maďarsko výjimku.

Orbán také prohlásil, že strategie Západu na podporu Ukrajiny napadené Ruskem nefunguje, nový přístup by se měl soustředit na vyjednávání o míru, nikoliv na vítězství ve válce. Budapešť podle Orbána nepodpoří evropské sankce, které by se týkaly dovozu ruského plynu, protože nechce poškodit ekonomiku země.

Němcům od října zdraží plyn kvůli poplatku na ochranu dovozců této suroviny

Lidem v Německu od října zdraží zemní plyn zhruba o 2,4 centu (59 haléřů) za kilowatthodinu, což může u domácností činit ročně i stovky eur. Důvodem je nový poplatek na ochranu klíčových dovozců plynu, jehož výši dnes oznámila společnost Trading Hub Europe. Ta má na starosti německou oblast trhu s plynem. Poplatek má uchránit dodavatele plynu, kteří nyní kvůli nejistotě dodávek ruského plynu nesou dodatečné náklady za alternativní zdroje této důležité energetické suroviny.

Dodavatelé plynu se zavázali, že budou dodávat objednanou surovinu svým odběratelům. Kvůli zajištění dodávek ale musejí vykrývat chybějící ruský plyn nákupem z jiných zdrojů za výrazně vyšší ceny. Doposud tyto vícenáklady nesly dodavatelské společnosti, což vede k jejich ztrátám i k ohrožení jejich existence. Německá vláda proto v souladu se zákonem o energetické bezpečnosti nařídila poplatek na zajištění plynu, který bude platný od 1. října.

Výše poplatku 2,419 centu za kilowatthodinu, tedy 24,19 eura (591 Kč) za megawatthodinu, byla sice zveřejněna už dnes, přesto ale nemusí být konečná. Ministerstvo financí uvedlo, že poplatek může být upraven každé tři měsíce. Pokud by Rusko plně obnovilo dodávky plynu, které jsou nyní v souvislosti s válkou na Ukrajině a vzájemným sporům s Moskvou utlumené, může být poplatek snížen na nulu.

Přenesením poplatku na zákazníky chce Německo uchránit nejen dodavatele před insolvencí, ale také svůj rozpočet. Pokud by totiž dodatečné náklady dodavatelům hradila země ze státní kasy, znamenalo by to pro rozpočet značnou zátěž. Německá média rovněž poukazují na to, že německá vláda poplatkem dává najevo, že šetřit plynem se lidem finančně vyplatí.

Poplatek pro čtyřčlennou rodinu s roční spotřebou 20 megawatthodin plynu znamená dodatečných 483,80 eura (11 800 Kč). Spolková vláda uvedla, že už pracuje na novém souboru opatření, která by lidem od rostoucích cen ulevila. Ministr financí Christian Lindner před týdnem oznámil, že chce snížit daně. Na 48 milionů lidí by tak podle něj na daních ušetřilo asi deset miliard eur (244,3 miliardy Kč).

Zatím není jasné, zda bude poplatek zatížen daní z přidané hodnoty (DPH). Spolková vláda již požádala Evropskou unii, aby se na poplatek daň nevztahovala, v opačném případě by ji museli zaplatit spotřebitelé. Ministerstvo financí uvedlo, že unie zatím neodpověděla.

Poplatek většina spotřebitelů nezačne platit od října, ale projeví se až v listopadovém či prosincovém vyúčtování.

Hlavní ekonom bankovního ústavu Commerzbank Jörg Krämer dnes na twitteru napsal, že poplatek by mohl zvýšit inflaci o jeden procentní bod. „Společně se zrušením devítieurového lístku a tankovací slevy se míra inflace v říjnu a listopadu zřejmě zvýší na více než devět procent,“ uvedl. V Německu nyní od června do konce srpna platí nižší daň na pohonné hmoty a celoněmecká měsíční jízdenka na regionální a městskou dopravu za devět eur (220 Kč).

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu sice v červenci zpomalilo na 7,5 procenta z červnových 7,6 procenta, nadále je ale rekordně vysoké. Inflaci zvyšují především vysoké ceny energií, které kvůli energetické nejistotě související s ruskou invazí na Ukrajinu neklesají. 

Zdroje: