Dnes je středa 17. srpna 2022., Svátek má Petra
Počasí dnes 32°C Skoro jasno

Gazprom nezaručí bezproblémový provoz Nord Stream 1, v Maďarsku je stav energetické nouze

Gazprom nezaručí bezproblémový provoz Nord Stream 1, v Maďarsku je stav energetické nouze
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Ruská plynárenská společnost Gazprom nemůže zaručit bezproblémový provoz plynovodu Nord Stream 1. Firma dnes uvedla, že není jasné, zda dostane opravenou turbínu, jejíž servis v Kanadě zajistila německá společnost Siemens Energy. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU. Teď prochází pravidelnou údržbou.

„Gazprom nemá k dispozici žádné dokumenty, které by společnosti Siemens umožňovaly vyvézt z Kanady motor kompresorové turbíny (...) pro stanici Portovaja,“ uvedla ruská plynárenské společnost. „Za těchto okolností není možné učinit objektivní závěr ohledně dalšího vývoje situace při zajištění bezpečného provozu stanice Portovaja, která je kritickým zařízením pro plynovod Nord Stream,“ dodal ruský podnik.

Kanada ve svém víkendovém oznámení uvedla, že vydává „časově omezené a odvolatelné povolení“, aby vyňala vrácení zařízení ze svých protiruských sankcí. Zároveň oznámila další opatření, jimiž reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu. Tu Moskva zahájila 24. února.

Společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml a která vývoz plynu potrubím z Ruska zajišťuje, v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to technickými problémy, a to opožděným návratem ruských kompresorových turbín z Kanady.

Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. To by zhatilo plán naplnit zásobníky na zimu a prohloubilo plynovou krizi, která si vyžádala mimořádná opatření vlád a vysoké účty pro spotřebitele. 

Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze a zakázalo vývoz zdrojů energie

Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu. Soubor opatření, která začnou platit od srpna, má zemi připravit na nadcházející zimu, uvedl šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás.

Těžba zemního plynu by se podle plánů maďarské vlády měla zvýšit ze současných 1,5 na dvě miliardy metrů krychlových ročně. Vláda navíc uložila ministrovi zahraničí Péteru Szijjártovi, aby zajistil dodatečné dodávky plynu ze zahraničí. Zásobníky plynu jsou teď v Maďarsku naplněny ze 44 procent, což představuje asi čtvrtinu roční spotřeby.

Na „nejvyšší možnou úroveň“ by se měla zvýšit i domácí produkce hnědého uhlí, které zásobuje stárnoucí elektrárnu Mátra. Její plánované uzavření bude zrušeno. Zákaz vývozu zdrojů energie se týká i palivového dříví.

Stávajícím jaderným blokům v Maďarsku by podle představ kabinetu Viktora Orbána měla být prodloužena životnost. Na dnešním jednání skupiny zemí C5 (Maďarsko, Česko, Rakousko, Slovensko a Slovinsko) ministr Szijjártó rovněž uvedl, že bude uspíšena stavba nové elektrárny Paks II. Stavební práce by podle něj mohly začít už v příštím roce.

Tržní ceny plynu a elektřiny v Maďarsku vzrostly pěti- až šestinásobně a je „vysoce pravděpodobné“, že v Evropě nebude dostatek plynu na zimní měsíce, uvedl Gulyás. Dodal, že navržená opatření mají takovému scénáři zabránit. Zrušení cenového stropu u elektřiny a plynu se podle něj nedotkne tří čtvrtin domácností.

„Plýtvání si už nikde nemůžeme dovolit. Měly by být zváženy všechny alternativy, které motivují k co nejšetrnějšímu využívání energií v hospodářství,“ dodal Gulyás.

Koncem června podepsal premiér Orbán dekret, který vládu v případě nouze zmocňuje k převzetí dohledu nad důležitými energetickými podniky a provozovatelem sítě pro přepravu plynu FGSZ.

V Evropě panuje napětí kolem dodávek plynu z Ruska. Maďarsko podle ratingové agentury Fitch společně s Českou republikou a Slovenskem tvoří trojici zemí, které jsou v rámci střední a východní Evropy nejvíce ohroženy případným náhlým zastavením dodávek ruského plynu do Evropské unie v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Rusko se na dodávkách plynu do Maďarska podílí zhruba z 85 procent, na dodávkách ropy z 65 procent. Maďarsko navíc pokrývá dovozem z Ruska také část své spotřeby elektřiny.

Zdroje: