Německá policie do konce září zaznamenala zhruba 58 000 případů nedovoleného překročení hranic, loni to bylo asi 35 000 případů. Největší nápor zažívá Sasko, které leží u hranic s ČR - od ledna do září se tam měsíční počty osob zadržených bez patřičných dokladů zdesetinásobily.

Podle dat policie letos počty nedovolených překročení hranic kontinuálně rostou. V lednu bylo takových případů 4436, v červenci 6941, v srpnu 8846 a v září 12 720. V Sasku počet případů stoupl ze 488 v lednu na 4713 v září. Právě tato spolková země slouží jako vstupní brána do Německa pro migranty, kteří v Evropě využívají takzvanou balkánskou trasu, která vede přes Slovensko a Česko.

Nezákonné překročení hranic znamená, že přes německé hranice se dostane cizinec bez patřičných dokladů, které by mu umožnily legální pobyt. Tito lidé pak často žádají o udělení azylu nebo ochranu.

Německo kvůli rostoucímu počtu migrantů prodloužilo o dalšího půl roku kontroly na hranicích s Rakouskem a posílilo namátkové kontroly na hranicích s ČR. Zástupci policejních odborů i opozice vládu vyzvali, aby na německo-českých hranicích zavedla stálé kontroly, to se ale zatím nestalo.

Balkánská migrační trasa vede do Německa především přes Rakousko. Kvůli četnějším kontrolám na rakousko-německé a rakousko-maďarské hranici se ale migranti snaží do Německa dostat přes Slovensko a Česko. Česká republika proto koncem září dočasně obnovila stálé kontroly na česko-slovenské hranici, které pravděpodobně budou pokračovat i v listopadu. Kontroly na hranicích se Slovenskem kvůli migrantům provádí i Rakousko.

Německá média dnes s odvoláním na policii uvedla, že jen během středy saští policisté u hranic s Českem zadrželi 20 osob bez dokumentů - Syřany ve věku od šesti do 48 let - a čtyři pravděpodobné převaděče. Policejní hlídky a celníci na silnici 174, která vede přes Krušné hory a spojuje Chomutov se Saskou Kamenicí (Chemnitz), nejprve zastavili auto s českou poznávací značkou, kde měl potřebné dokumenty jen 44letý řidič, ale žádný ze čtyř spolujezdců. Podobné to bylo i v dalších čtyřech případech, tři z kontrolovaných aut řídili Češi.

Vražda malé Loly ve Francii přitáhla pozornost k mezerám při vyhošťování

Nebývale krutá vražda 12leté Loly ve Francii rozpoutala veřejnou debatu o nedostatcích systému pro vyhošťování cizinců, kteří přijdou o právo pobývat legálně v zemi. Francouzská vláda ve středu připustila, že by v otázce těchto migrantů „mohla postupovat lépe“. Lolu v pátek uškrtila mladá žena z Alžírska, která přijela na studentské vízum a kterou úřady po jeho propadnutí vyzvaly k bezodkladnému odjezdu.

„Snažíme se ze všech sil, aby rozhodnutí o vyhoštění byla následována jejich reálným uskutečněním. Samozřejmě ale můžeme pracovat lépe,“ uvedl po jednání vlády její mluvčí Olivier Véran. Podíl cizinců, kteří po rozhodnutí úřadů skutečně odjedou, je podle Vérana nejvyšší od dob prezidenta Nicolase Sarkozyho, který zemi vedl v letech 2007 až 2012. Proti loňsku stoupl počet vyhoštěných Alžířanů téměř dvacetkrát, dodal Véran, ale upřesnil, že loňské statistiky ovlivnila pandemie covidu-19.

Deník Le Figaro ve své analýze připomíná i další kriminální případy, jejich pachatelé byli cizinci, na které se vztahoval příkaz opustit Francii označovaný zkratkou OQTF. Loni v květnu katolického kněze Oliviera Maira zabil čtyřicetiletý Rwanďan, který dostal pokyn odjet už třikrát a rok před vraždou byl zadržen za zapálení katedrály v Nantes. V srpnu 2020 dvacetiletou studentku napadl a znásilnil muž, který tvrdí, že je z Kosova a vztahovaly se na něj dva OQTF. Pobouření loni v květnu vyvolal i útok dvou mladých Alžířanů na důchodkyni, kterou jeden z nich ohrožoval nožem a druhý, který měl být vyhoštěn, ji znásilnil.

Ve Francii neexistují oficiální statistiky o kriminalitě cizinců. Sledování, zda po rozhodnutí úřadů skutečně odjeli, je problematické, neboť na opuštění země mají 30 dní. Po uplynutí této doby je mnohdy těžké je dohledat a rozhodnutí vykonat. Ministr vnitra Gérald Darmanin v srpnu zveřejnil údaje o podílu cizinců na trestné činnosti.

Podle statistik „48 procent osob zatčených za trestnou činnost v Paříži, 55 procent v Marseille a 39 procent v Lyonu jsou cizinci“, řekl Darmanin. „Cizinec, který se dopustí závažného deliktu, musí být velmi rychle vyhoštěn, protože plive na zemi, která ho přijala,“ dodal ministr vnitra.