Ministerstvo financí ČR zpracovalo pololetní aktualizaci pravidelné publikace Fiskální výhled České republiky. Dokument přináší informace o současném a střednědobém fiskálním vývoji sektoru vládních institucí, my vám z něj přinášíme to nejdůležitější.

Makroekonomický vývoj

V roce 2014 se hrubý domácí produkt zvýšil o 2 procenta. Pro rok 2015 počítá Ministerstvo financí (MF) s hospodářským růstem ve výši 2,7 procenta. V letech 2016 až 2018 by pak měl hospodářský růst mírně zpomalit až na konečných 2,3 procenta. Hlavním tahounem růstu je domácí poptávka, především spotřeba domácností (letos se počítá s růstem o 2,8 procenta), podpořena nízkou inflací.

Rovněž domácí investice firem by měly solidně růst. Pro letošní rok se počítá se zvýšením hrubé tvorby fixního kapitálu o 5,3 procenta a pro rok příští o 4,2 procenta. Do roku 2018 by měla investiční aktivita zpomalit až na 3 procenta roční růst. Zahraniční obchod by měl být z hlediska příspěvku k růstu HDP neutrální, jelikož se počítá se zpomalováním ekonomik hlavních obchodních partnerů, zejména Německa.

Cenová hladina se již delší dobu téměř nezvyšuje, letos se počítá s jejím růstem o 0,3 procenta. Do roku 2018 by se pak inflace měla pohybovat při dolní hranici koridoru inflačního cíle České národní banky, který je nastaven v rozmezí 1 až 3 procenta ročně.

Ministerstvo financí očekává v souvislosti s pozitivním vývojem ekonomického výkonu české ekonomiky rovněž postupné zlepšování na trhu práce. Podle jeho predikce by se měl podíl nezaměstnaných do roku 2018 snížit na 5,3 procenta (nejnovější údaj k 30.4.2015 dosáhl hodnoty 6,7 procenta). 

Mzdy a platy by v letech 2015 až 2018 měly růst průměrně 4procentním tempem. K tomu poznamenejme, že kvůli používání nové metodiky vypadají data o vývoji nezaměstnanosti příznivěji než jaká je skutečnost. Úprava metodiky vedla k tomu, že ačkoliv procentuálně počet nezaměstnaných klesá, v absolutních číslech je bez práce stále více lidí. 

Záměry fiskální politiky

Ministerstvo financí ve svém dokumentu kritizuje fiskální politiku v období vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase za to, že se snažily snižovat nerovnováhu veřejných financí i v době hospodářské recese. Podle odhadu se prý tato konsolidace podepsala na vzniku záporné produkční mezery ve výši 3 procent v roce 2013. 

Záporná produkční mezera znamená, že skutečný výkon ekonomiky zaostává za svými potenciálními možnostmi. Ministerstvo deklaruje, že restriktivní fiskální politika byla opuštěna na začátku roku 2014. Byly prý nastartovány vládní investice, které do té doby soustavně klesaly, píše MF.

MF zdůrazňuje, že chce postupně zavést mechanismy, které by měly efektivně bránit daňovým únikům. Od roku 2016 to má být elektronická evidence tržeb a kontrolní hlášení DPH. Postupně má být dále rozšířen mechanismus přenesení daňové povinnosti u DPH.

MF říká, že v roce 2015 dojde ke zvýšení strukturálního deficitu rozpočtu na 1,7 procenta HDP, a to díky navýšení mezd a platů ve vládním sektoru a valorizaci sociálních dávek, ale díky těmto opatřením má dojít k uzavření mezery výstupu již koncem tohoto roku.

Celkový deficit vládních institucí má letos dosáhnout 1,9 procenta HDP, ale do roku 2018 MF očekává jeho snížení až na 0,6 procenta. Strukturální deficit má na konci roku 2018 klesnout na 1,1 procenta HDP. Ministerstvo to kromě vyššího výběru daní díky nižším daňovým únikům přisuzuje také efektivnějšímu využívání státní pokladny.

Výhled příjmů

Daňové příjmy se mají v letech 2015 až 2018 zvýšit o 116 miliard korun. Průměrně tak mají daňové příjmy růst o 2,35 procenta ročně. V případě DPH se její vybraný objem má ve stejném období zvýšit o 57 miliard. Průměrný roční přírůstek vybraných daní z přidané hodnoty tak má dosáhnout 2,5 procenta. Výběr daní tak má vesměs kopírovat hospodářský růst. 

Zejména u DPH je to v přímém kontrastu s tím, co si od zavedení elektronické evidence tržeb slibuje ministr financí Babiš. Má-li zavedení EET znamenat razantní nárůst výběru DPH, pak ten musí růst rychleji než hrubý domácí produkt. U spotřební daně počítá MF pouze s 5miliardovým nárůstem v letech 2015 až 2018.

Výhled výdajů

Celkové výdaje vlády se mají za období 2015 až 2018 zvýšit o 117 miliard korun. Z toho vládní spotřeba o 55 miliard, sociální transfery o 52 miliard korun. Vládní investice však mají být v roce 2018 v porovnání s rokem 2015 nižší o 29 miliard a jen o 19 miliard vyšší než v roce 2014. Poměrně pozitivně se mají vyvíjet výdaje ne dluhovou službu.

V roce 2014 nás úroky z dluhu stály 56 miliard, v roce 2018 to bude pouze o 1 miliardu víc. Zde zřejmě vláda bude sklízet ovoce fiskální restrikce předchozích vlád, díky níž patří české vládní dluhopisy k nejatraktivnějším. Úroková sazba českých vládních dluhopisů se v roce 2014 pohybovala prakticky na stejné úrovni jako u dluhopisů německé vlády.

Vývoj dluhu

Dluh vládního sektoru se v období 2012 až 2015 pohyboval mírně nad hranicí 40 procent HDP s tím, že měl klesající tendenci. Průměr zemí EU 28 pak činí více než 80 procent HDP. Vzhledem k lepšímu očekávanému vývoji každoročních sald vládních rozpočtů a nízkým úrokovým sazbám českých vládních dluhopisů se dá očekávat, že podíl dluhu k HDP bude i nadále stagnovat, případně se mírně snižovat.

Fiskální výhled je ministerstvem financí vydáván pololetně, a to vždy na základě aktuálních údajů nejen ze statistik vládních institucí, ale i aktuálního vývoje makroekonomických ukazatelů.

zdroj: Ekonomický deník