Sir Arthur Conan Doyle nechal Sherlocka Holmese zahynout v povídce Poslední případ. Jeho fiktivní hrdina se v ní při střetu s padouchem profesorem Moriartym zřítí 4. května 1891 do Reichenbašských vodopádů ve švýcarských Alpách.

Autora prostě už po šesti letech nebavilo sepisovat další detektivky. Navíc mu vadilo, že Holmes zcela zastiňoval jeho další rozsáhlou literární tvorbu, a tak se jej rozhodl sprovodit ze světa. Povídka vyšla v prosinci 1893 a čtenáři byli zděšeni. Šestadvacátý případ jejich milovaného detektiva měl být poslední?

Reakce se pohybovaly od smutku (fanoušci dokonce vyšli do ulic s černými páskami na ruce) přes sepisování petic na Holmesovo „oživení“ až po hněv. Jedna dáma prý sira Arthura pronásledovala v Londýně po ulici a dokonce jej praštila deštníkem. Časopis The Strand Magazine, který Holmesovy příběhy vydával, přišel o 20 tisíc předplatitelů a dostával spousty nenávistných dopisů.

Detektivovo zmrtvýchvstání

Doyle nátlaku veřejnosti odolával osm let. Když mu začaly docházet peníze, ustoupil a probudil Sherlocka Holmese zpět k životu. Zpočátku jen tak napůl. Nový román na pokračování (shodou okolností ten nejslavnější – Pes baskervillský) totiž dějově zařadil ještě do doby před Holmesovou smrtí.

Nakonec ale pan spisovatel povolil úplně a o dva roky později v Prázdném domě (1903) odhalil, že Sherlock Holmes vlastně vůbec nezemřel, ale smrt pouze fingoval, aby se zbavil své nemesis, profesora Moriartyho.

Od té doby už Doyle netrucoval a poctivě pokračoval v psaní dalších příběhů slavného detektiva – až do své smrti v červenci 1930. Nakonec mu věnoval čtyři romány a 56 povídek.