Extrémní experiment jednoho muže děsí i fascinuje. Za 14 let chce dosáhnout nesmrtelnosti

Biohacker Bryan Johnson, často označovaný za ultimátního biohackera, tvrdí, že během příštích patnácti let dosáhne nesmrtelnosti. Podle něj je cílem rok 2039, kdy mu bude chronologicky 62 let. Přestože připouští, že dnes ještě neexistuje přesný postup, jak nesmrtelnosti dosáhnout, věří, že klíčovou roli sehrají umělá inteligence, biotechnologie a extrémně detailní měření lidského těla.

Johnson tvrdí, že s každým dalším rokem zůstává na stejném biologickém věku. Za posledních šest let podle svých slov proměnil tělo vyčerpaného dvaačtyřicetiletého muže v organismus, který v mnoha ohledech funguje na úrovni osmnáctiletého. Zmiňuje zejména kardiovaskulární zdraví, sílu, plodnost a hormonální rovnováhu. Zároveň otevřeně přiznává, že ne všechno je vratné. Jeho mozek odpovídá biologickému věku 42 let a má mírnou až střední ztrátu sluchu v levém uchu.

Cesta k nesmrtelnosti a role přírody

Johnson svůj cíl zasazuje do širšího kontextu lidských dějin. Podle něj jde o nejstarší posedlost lidstva, která byla po tisíce let nedosažitelná. Tvrdí však, že situace se zásadně změnila v posledních dvou letech, kdy se poprvé v historii otevřelo reálné okno pro vědomou bytost, aby o věčný život mohla skutečně usilovat. Nejde podle něj o fyzikální problém, ale o úkol biologického inženýrství, který evoluce už v přírodě vyřešila.

zdroj: Profimedia.cz

Jako důkaz uvádí živočichy, kteří jsou prakticky nestárnoucí. Patří mezi ně například medúza Turritopsis dohrnii, schopná vracet své buňky do mladistvého stavu, nebo sladkovodní nezmar, který se neustále regeneruje. Humři si zase udržují DNA díky velmi aktivní telomeráze. Podle Johnsona je pouze otázkou času, než se tyto mechanismy podaří přenést na člověka.

AI, biohacking a extrémní experimenty

Zásadní roli má podle Johnsona umělá inteligence, která se rychle mění z pouhého asistenta ve skutečného vědce. Díky AI, pokročilému sledování biomarkerů a neustálému vyhodnocování dat vzniká uzavřená zpětnovazební smyčka, která dramaticky urychluje vývoj nových terapií. Právě proto považuje rok 2039 za realistický cíl.

zdroj: Profimedia.cz

Johnson sám sebe označuje za živý důkaz konceptu. Tvrdí, že měří biologický věk každého orgánu zvlášť, aplikuje nejnovější vědecké poznatky o zpomalování stárnutí, znovu měří výsledky a celý proces opakuje. Ročně ho tento životní styl stojí přibližně dva miliony dolarů. Jeho každodenní pětihodinová rutina zahrnuje cvičení, řadu terapií, doplňky stravy a detailní sledování tělesných funkcí, včetně nočního měření erekcí. V minulosti také přiznal krevní transfúze od svého dospívajícího syna a užívání psychedelických hub.

Kontroverzi vyvolalo i jeho tvrzení, že si nechává v laboratorních podmínkách pěstovat tisíce klonů vlastních orgánů, na kterých testuje léky a biohackerské postupy ještě předtím, než je aplikuje na sobě. Detaily těchto experimentů však zůstávají nejasné.

Johnson zároveň ostře kritizuje současnou civilizaci. Podle něj je lidstvo sebevražedným druhem, který se zbytečně ničí špatnou stravou, životním stylem a chováním firem, jež profitují z produktů škodících zdraví. Kritizuje také devastaci planety a skutečnost, že tyto destruktivní vzorce jsou často oslavovány jako ctnosti.

Přestože žádný člověk nikdy nesmrtelnosti nedosáhl, někteří vědci se domnívají, že výrazné prodloužení lidského života je v příštích desetiletích reálné. Výzkumník biologie stárnutí Stephen Austad například tvrdí, že první člověk, který se dožije 150 let, už možná žije. Johnson však míří ještě dál. Nesmrtelnost považuje za nejvíc vzrušující cíl, jaký si lze představit, a věří, že současná generace má jedinečnou šanci stát u zlomu v dějinách lidstva.