S takovými závěry přišli po analýze satelitních dat rakouští klimatičtí vědci z Univerzity Štýrský Hradec. Evropa podle nich trpí intenzivním suchem od roku 2018 v nečekaném rozsahu, upozornila televize CNBC.

Následky jsme přitom začali cítit loni. Kvůli rekordním teplotám a nedostatku srážek totiž v Evropě vysychaly řeky a přehrady. Vedro v kombinaci se suchem vedlo k obavám z nedostatečné produkce potravin a energie. To mohlo ještě více zvednout ceny, kterou již beztak vysoké kvůli válce na Ukrajině. Tyto hrozby přitom stále přetrvávají. Evropská observatoř pro sledování sucha (EDO) již začátkem letošního roku upozornila na nezvykle teplou zimu.

Zima byla v Evropě suchá a teplá s nedostatkem sněhu. Sníh je přitom před perným létem klíčový k zavlažení půdy a doplnění zásob podzemní vody. Podmínky na konci zimy přirovnala observatoř k loňské zimě.

Teplá zima a rekordní teploty během letošního jara si vybírají daň na řekách a sjezdovkách. Hladina vodních nádrží v Itálii klesla na hranici obvykle spojovanou s letními vlnami veder, což vyvolává obavy z vážných problémů v zemědělství.

Děje se nepředstavitelné

Ve Španělsku a Francii vypukly kvůli nedostatku vody protesty. Právě v prvně zmíněné zemi se v dubnu vyšplhaly teploty téměř na 40 stupňů Celsia, což vzbudilo obavy z letních veder. Stát se postupně mění ve vyprahlou poušť.

Španělská vláda proto schválila minulý měsíc záchranný balíček ve výši 2,2 miliardy eur ve snaze zmírnit dopady sucha. Tato investice půjde do uhlíkově neutrálních projektů na odsávání mořské vody.

Sucho uznal jako jeden z největších dlouhodobých problémů i španělský premiér Pedro Sánchez. „Španělská vláda a já jsme si vědomi toho, že téma sucha bude jednou z ústředních politických debat v nadcházejících letech,“ řekl.

Podle posledních dostupných údajů EDO ohrožuje sucho asi čtvrtinu evropských států, přičemž osm procent regionu se nachází ve stavu zvýšené pohotovosti. Hlavního autora studie rakouského týmu Torstena Mayera-Gürra rozsah sucha v Evropě překvapil.

„Před několika lety bych si nikdy nedokázal představit, že voda zde v Evropě bude problém, zejména v Německu nebo Rakousku,“ přiznal vědec. Ve Francii je tento nedostatek natolik závažný, že tamní úřady vyhlásily krizový stav sucha.

V některých oblastech se podle webu The Independent rozhodly v rámci příprav na léto zakázat mytí automobilů pitnou vodou a prodej zahradních bazénů. Jaké letošní léto v Evropě bude, přiblížila zástupkyně ředitele Copernicus Climate Change Service Samantha Burgessová.

Proč se vědci obávají léta

Výhled na letošní léto v některých částech Evropy podle ní nevypadá tak děsivě jako před měsícem. Srážky v jižní Evropě pomohly v posledních týdnech doplnit vodu v nádržích a zavlažit půdu.

Sucho však stále ohrožuje hlavně Francii, Španělsko a Portugalsko na jihu a rovněž velké části severní Evropy. V rámci bezpečnosti bychom podle ní měli změnit způsob, jak s vodou nakládáme.

„Myslím si, že některé události z loňského roku byly pro mnohé evropské činitele skutečně probuzením,“ sdělila CNBC Burgessová. Řada expertů se navíc obává příchodu „krutého léta“. Jedním z důvodů je i návrat klimatického jevu El Niño.

Ten se očekává během léta až podzimu v silnější podobě. Teploty by mohly podle klimatologů lámat historické rekordy. Světová meteorologická organizace (WMO) podle listu The Guardian varovala před dopady, které pocítí celý svět.