Dopadu cenových výkyvů na obyvatele a firmy má předejít povinné uzavírání takzvaných rozdílových smluv při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. Tento krok by měl také snížit vliv ceny plynu na cenu elektřiny, aniž by změnil princip její tvorby, který některé státy kritizují. Aby návrh vstoupil v platnost, musí jej schválit členské státy a Evropský parlament.

Evropský blok začal reformu trhu chystat loni v létě, když se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a dalších faktorů dostaly na rekordní úroveň ceny plynu i na ně navázané ceny elektřiny. Část zemí včetně Francie, Španělska či Řecka od té doby prosazuje změnu výpočtu cen elektřiny a její přizpůsobení rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů. Řada dalších států v čele s Německem či Nizozemskem ovšem hovoří jen o krátkodobém cenovém výkyvu a varuje před výraznými zásahy do trhu, který dlouhá léta fungoval.

„Tak jako ve všech našich návrzích chceme také otevřít větší možnosti nahrazování fosilních paliv obnovitelnými zdroji energie. A tady se dostáváme k potřebě oddělit ceny elektřiny od plynu. V momentě, kdy nahradíme plyn obnovitelnými zdroji, ten problém přestane být urgentní,“ uvedla místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Dnešní návrh komise plyn ani další fosilní zdroj uhlí ze systému tvorby cen přímo nevylučuje. Počítá ale s posílením vlivu levnějších zdrojů - jako je solární, větrná či jaderná energie - prostřednictvím dlouhodobých kontaktů. Vedle smluv o nákupu elektřiny známých pod anglickou zkratkou PPA mezi soukromými subjekty to budou zejména dvoucestné rozdílové kontrakty (CFD). Ty uzavře stát či jiný veřejný subjekt s výrobcem elektřiny, který si činí nárok na veřejnou podporu. Smlouva zajistí odběratelům dlouhodobou pevnou cenu elektřiny. Pokud se její tržní cena zvýší, může stát nadbytečné příjmy rozdělit mezi spotřebitele, pokud naopak klesne, doplatí výrobci rozdíl od ceny stanovené ve smlouvě.

„Tyto dva nástroje budou klíčem ke zvýšení stability a předvídatelnosti nákladů na energie v celé EU, budou proto hrát zásadní roli v posílení konkurenceschopnosti EU,“ prohlásila eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

Unijní země se loni za českého předsednictví shodly na souboru dočasných krizových opatření včetně zastropování cen plynu. Komise chce nyní dát státům možnost omezovat ceny elektřiny v době jejich kritického růstu. Tento mimořádný stav by měla vyhlašovat sama unijní exekutiva.

Návrh počítá mimo jiné i s tím, že si klienti budou moci u všech dodavatelů vybírat z více variant smluv a vždy budou mít k dispozici kontrakt s fixní cenou. Měli by dostat i právo prodat do sítě nespotřebovanou elektřinu, kterou vyprodukují například jejich solární panely. Státy by také měly určit dodavatele poslední instance, kteří zajistí odběratelům elektřinu v případě nouze.

„Opatření bude mít konkrétně pro Českou republiku přínos například v situacích, jako byl pád Bohemia Energy. Státu tehdy trvalo dlouho, než zareagoval. Náš dnešní návrh takové situace předvídá a navrhuje, co členské státy mohou udělat, aby se omezilo riziko na spotřebitele nebo malé firmy,“ dodala Jourová.

Europoslanci si nedají pokoj: Nové budovy v EU by od roku 2028 měly být bezemisní

Europoslanci dnes přijali návrh nových opatření, která mají v Evropské unii podpořit renovaci budov. Všechny nové budovy by od roku 2028 měly být podle návrhu bezemisní a některé současné budovy by musely projít renovací. O finální znění právního předpisu zatím nejde, o tom bude Evropský parlament (EP) jednat s členskými státy.

Navrhovaná revize směrnice o energetické náročnosti budov má za cíl snížit emise, vytvořit nová pracovní místa, omezit energetickou závislost na ruských fosilních palivech i snížit účty za energie. Kritici však návrh odmítají jako nepřijatelný pro malé podniky a rodiny. Budovy jsou v unijním bloku podle zprávy Evropské komise (EK) zodpovědné za 40 procent spotřeby energie a za 36 procent emisí skleníkových plynů.

Pokud se členské státy zastoupené v Radě EU s parlamentem na aktuálním znění dohodnou, budou muset mít všechny nové budovy od roku 2028 nulové emise a být vybaveny solárními technologiemi, pokud to bude technicky proveditelné a ekonomicky vhodné. Ve znění návrhu jsou už teď výjimky, například pro historické budovy.

Obytné budovy by podle návrhu měly do roku 2030 dosáhnout minimálně třídy energetické náročnosti E, do roku 2033 pak třídy D, a to na stupnici od A do G. Písmeno G označuje 15 procent energeticky nejnáročnějších budov daného členského státu. I tato část opatření počítá s určitými výjimkami a posunutými lhůtami.

Návrh ale podle kritiků nebere dostatečný ohled na menší podniky a rodiny. Za nereálná označila opatření i česká místopředsedkyně EP Dita Charanzová. „(V opatření) chybí finanční řešení na podporu instalování solárních panelů a také chybí alternativní zdroje v případě zrušení topení fosilními palivy. Musíme si říct, co je skutečně reálné, abychom svými rozhodnutími finančně nezatížili občany,“ uvedla Charanzová v prohlášení.

Podle českého europoslance Alexandra Vondry z frakce konzervativců je opatření „komunistickým“ řešením. „Já bych rád, aby řešení tohohle problému bylo kapitalistické a člověk měl možnost volby. Tohle jsou zase nějaké příkazy a zákazy,“ řekl Vondra.

Pro opatření naopak zvedl ruku český europoslanec Mikuláš Peksa z frakce Zelených, podle kterého by pro majitele nemovitostí představovalo logickou investici. „Investice to bude v tom smyslu, že když velmi neúčinný dům zateplíme, tak náklady na to vydané se nám za nějakých deset let vrátí v úsporách za energie...pokud sám majitel budovy nebude mít zdroje, aby to financoval sám, je tu Evropská investiční banka, která na tyto aktivity poskytne komerčním bankám v jednotlivých státech úvěr a od těch si pak cíleně půjčí lidé. Člověku, který do svého domu takto investuje, se v ideálním případě zaplatí ten úvěr a ještě vydělá něco navíc,“ tvrdí Peksa.