Šéfka unijní exekutivy vystoupila den před mimořádnou radou ministrů zodpovědných za energetiku, která byla svolána s cílem přijmout soubor opatření zahrnující pravidla společných nákupů plynu nebo normu, která umožní urychlit výstavbu elektráren využívajících obnovitelné zdroje. Na těchto bodech už členské země unie našly shodu, definitivní schválení ale zdržuje spor ohledně cenového stropu na plyn.

Podle von der Leyenové je přijetí všech navržených opatření klíčové pro připravenost na příští zimu a „každý den průtahů přichází s cenovkou“. Uvedla, že EU je připravena do konce března spustit první proces slučování poptávky po plynu. „Na to ale potřebujeme dohodu na krizovém nařízení, které jsme navrhli 18. října, a to hned,“ řekla von der Leyenová.

We came a long way.

But our work won't be done until everyone has access to affordable, secure, clean energy.

Our focus:

Intensify outreach to global partners

Make joint purchasing a reality

Scale up, speed up renewables rollout

More investments in the energy transition pic.twitter.com/nfokYoRbTT

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) December 12, 2022

Jednání o tomto a dalších bodech navazují na sérii kroků učiněných od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu. EU začala nahrazovat ruská fosilní paliva ropou a plynem z jiných zemí, jako je Norsko, Spojené státy nebo Ázerbájdžán, dohodla se na úsporách plynu a výrazně zvýšila kapacitu solárních či větrných elektráren.

„Výsledek všech těchto kroků je ten, že jsme pro tuto zimu v bezpečí. Ruské vydírání selhalo,“ prohlásila von der Leyenová v odkaze na prudké snížení dodávek plynu z Ruska. Zatímco unii se daří tento výpadek pokrývat zkapalněným zemním plynem (LNG), cena suroviny se stále pohybuje vysoko nad průměrem z minulých let, což působí problémy domácnostem i firmám napříč členskými zeměmi.

Příští rok může být z energetického hlediska složitější než letošní

Šéfka EK o situaci mluvila po jednání s výkonným ředitelem Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatihem Birolem, který na tiskové konferenci varoval, že příští rok může být z energetického hlediska výrazně složitější než ten letošní. Předpověď vysvětloval možným odstřižením EU od ruského plynu, potenciálním nedostatkem LNG a nezvykle teplým počasím z uplynulých měsíců.

Fatih Birol | zdroj: Profimedia  

IEA v listopadu odhadla, že Evropa by mohla v letním období čelit výpadku dodávek až 30 miliard metrů krychlových zemního plynu. Dnes Birol dodal, že nebýt krizových opatření EU, mohl být příští rok tento výpadek dvojnásobný. Von der Leyenová vyjádřila přesvědčení, že unii se příští rok podaří zajistit podobný objem LNG jako letos.

Odpověď na současnou krizi vidí šéfka unijní exekutivy také v dalším zvyšování investic do přechodu na ekologičtější zdroje energie. V nejbližší době se proto EK chystá navrhnout zvýšit rozpočet unijního plánu pro odklon od ruských fosilních paliv. Krok označila také za část reakce na americkou podporu domácí výroby elektromobilů a dalších výrobky přispívajících k takzvané zelené transformaci.

V delším výhledu je podle von der Leyenové potřeba nový unijní fond. „Budeme pracovat na vytvoření... fondu, abychom zajistili, že Evropa bude nadále globálním lídrem v čistých technologiích,“ řekla předsedkyně komise. Avizovala při tom revizi víceletého rozpočtu EU.