V zemích jako Itálie, Maďarsko nebo Rakousko lídři korporací spolupracují či aktivně podporují autoritářské strany ve vládě nebo s šancí na vládnutí, píše organizace Corporate Europe Observatory (CEO) a označuje to za "ukázku cynické reálpolitiky".

Organizace vyhodnotila výsledky hlasování ze 14 plenárních zasedání Evropského parlamentu z let 2014 – 2019 týkající se klíčových témat populistických stran.

Šlo o momenty, kdy europoslanci hlasovali třeba o zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců, o vyšším zdanění nadnárodních firem či o odklonu od využívání fosilních paliv.

"Pohrdání" chudými pracujícími 

Výsledek? Žádná ze sledovaných stran nepodpořila zavedení minimální výše korporátní daně na úrovni 25 procent v rámci celé EU, ale skoro všechny naopak hlasovaly proti návrhu zřídit celounijní úřad pro boj s daňovými úniky, nebo se hlasování zdržely.

Žádná ze stran kromě jediné nepodpořila návrh směrnice zaručující "důstojné pracovní podmínky" pro všechny zaměstnance a všechny strany až na jednu odmítly postupné ukončení dotací na fosilní paliva. Výsledky všech sledovaných hlasování k vidění ZDE.

"Je to pohrdání politikou namířenou na podporu lidí s nižšími příjmy a pracujících," hodnotí reálné kroky populistů v europarlamentu Corporate Europe Observatory.

Autoři studie mezi čtrnáct sledovaných stran zařadili vedle maďarského Fideszu, rakouských Svobodných, italské Ligy či německé AfD také hnutí ANO premiéra Andreje Babiše.

Europoslanci za ANO odmítli podle analýzy 11 ze 14 sledovaných opatření, jimiž se Evropský parlament zabýval, včetně těch proti daňovým únikům.

Odmítli také návrh na minimální délku otcovské dovolené, opatření zaručující důstojné pracovní podmínky pro všechny či kroky ke zmírnění platových rozdílů mezi muži a ženami.

Zástupci Babišova hnutí se postavili i proti ukončení dotací na fosilní paliva. Vysloužili si tím (stejně jako skoro všichni další čeští zástupci v europarlamentu) titul "klimatických dinosaurů".

Přátelé ocelářů a automobilek 

Kromě rozporu mezi rétorikou populistických stran a jejich hlasováním v europarlamentu připomíná analýza CEO i vazby jednotlivých partají na vlivné byznysmeny – v protikladu k jejich vlastní sebeprezentaci jako bojovníků proti elitám a jako obránců "obyčejných lidí".

Vedle příkladu Andreje Babiše – politika, velkopodnikatele a mediálního magnáta v jedné osobě – zmiňuje třeba byznysové vazby lídra evropského populistického hnutí, italského vicepremiéra Mattea Salviniho a jeho strany Liga.

Ta podle analýzy udržuje úzké vazby s lobbistickými skupinami jako je třeba Confindustria, asociace italských zaměstnavatelů a pobočka celoevropské podnikatelské lobby BusinessEurope.

"V téhle vládě plně věříme straně Liga," připomíná dokument výrok šéfa Confindustrie Vincenza Boccii.

Podobné vztahy se světem byznysu udržuje i rakouská strana Svobodných, která krátce po vydání analýzy (ta vyšla v polovině května, pozn. red.) kvůli aféře svého předsedy přestala být součástí rakouské vlády.

Svobodní mají podle dokumentu "silné vazby" na ocelářský, automobilový a rafinérský průmysl, což se odrazilo i v ekonomickém programu strany. Jako příklad uvádí analýza hornorakouského politika za Svobodné Manfreda Haimbuchnera – v Horních Rakousích mají závody třeba ocelárny Voestalpine nebo automobilka BMW.

Analýza také obsáhle připomíná korupční aféry všech sledovaných stran nebo různá podezření i potvrzené delikty s jejich nelegálním financováním. V případě Česka a hnutí ANO zmiňuje i kauzu Čapí hnízdo a podezření z dotačního podvodu Andreje Babiše.

Tyto kauzy podkopávají další narativ populistů, který sami o sobě šíří – tedy že oni jsou jediní, kdo si v politice neušpinil ruce a nenechali se uplatit.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky