Izrael bránil vzniku dohody s Íránem, jak jen mohl. Na Američany tlačili izraelští politici, kteří se je snažili přesvědčit, že smlouva uvrhne celý blízkovýchodní region do nebezpečí. Izraelská kampaň ale nakonec selhala. A nová dohoda odhalila trhlinu v americko-izraelských vztazích.

Izraelští odpůrci dohody si prohru vysvětlovali tím, že jejich oponenti dokázali světovou veřejnosti předložit pozitiva, která nová smlouva přinese, a zároveň ji naopak uklidnit, že ze strany Íránu nehrozí skutečné nebezpečí jaderného útoku.

Proti dohodě se sice stavěli od počátku republikáni, debatu o ní ale brzy zastínila témata související s nadcházejícími prezidentskými volbami od e-mailového skandálu Hillary Clintonové po skandálního Donalda Trumpa. Postupem času to začalo vypadat, že dokonce i republikáni ztratili o Írán zájem. 

Situaci nepřispělo, že ani samotná židovská komunita ve Spojených státech nebyla v názorech na dohodu s Íránem jednotná. Z ankety amerického časopisu The Jewish Journal vyplynulo, že 53 procent Židů v USA novou dohodu podporuje a jen 35 procent ji odmítá.

Anketa také ukázala, že smlouvu s Íránem podporují většinou liberálové, kteří mezi americkými Židy převažují. 

Zdá se, že zatímco američtí židé směřují doleva, izraelská zahraniční politika se naopak kloní doprava. Navíc poslední volby v Izraeli ukázaly, že politici se spíše zabývají domácími tématy a nijak zvlášť neusilují o územní kompromis, což je myšlenka, kterou zastává většina amerických židů.  

Mezi americkými konzervativci ovšem stále zůstává "tvrdé jádro" příznivců Izraele, kteří dohodu s Íránem vnímají jako snahu o vyhlazení židovského státu. Pro ně je premiér Benjamin Netanjahu hrdinou, kterému jde jen o přežití Izraele. Je ovšem nutné dodat, že tato skupina nemá na americkou veřejnost příliš velký vliv.