"Veškerá ta těžká práce se vyplatila a uzavřeli jsme dohodu. Bůh žehnej našemu lidu," řekl agentuře Reuters íránský diplomat, který si přál zůstat v anonymitě. Uzavření dohody agentuře potvrdil i jiný íránský představitel.

Vysoce postavený západní diplomat řekl, že dohody bylo dosaženo po vyřešení posledních zbylých překážek. Dohoda tak podle něj například zahrnuje kompromis mezi Washingtonem a Teheránem, který umožní inspektorům OSN prosazovat v rámci svých monitorovacích misí i návštěvy íránských vojenských zařízení. To dosud Írán tvrdě odmítal.

Omezení jaderného programu za zrušení sankcí 

V úterý se ve Vídni uskutečnila "poslední" schůzka ministrů zúčastněných zemí, po které následovala tisková konference k závěrům jednání. Na tiskové konferenci pronesli společné prohlášení šéf íránské diplomacie Mohammad Džavád Zaríf a ministryně zahraničí EU Federica Mogheriniová. Byl tak ukončen třináct let trvajících spor, který komplikoval vztahy mezi Íránem a Západem. 

Cílem jednání je dosáhnout konečné dohody o omezení íránského jaderného programu výměnou za odvolání ekonomických sankcí proti Íránu. Dohoda by měla rozptýlit obavy Západu, že íránský jaderný program by mohl být zneužit k výrobě jaderné bomby. Írán tuto možnost dlouhodobě popírá. Jeho jaderný program prý slouží pouze mírovým účelům.

Současné kolo rozhovorů USA, Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo jednají s Íránem v rakouské metropoli, trvá už třetí týden. Konečný dokument měl být podle původního harmonogramu hotov už do 30. června, postupně byl ale termín prodlužován až na pondělí. Ani tento termín ale nakonec nebyl dodržen.

Dohoda má jediný sporný bod 

Klíčovým tématem jednání se stala otázka, v jakém rozsahu může Írán obohacovat uran. Teherán nyní disponuje zhruba 19 tisíci centrifugami k získávání obohaceného uranu. Mocnosti původně chtěly, aby se Írán technologie obohacování vzdal úplně, teď jen usilují o jeho snížení.

Podle úmluvy umožní Írán kontrolu zařízení a sníží své jaderné kapacity, na oplátku budou postupně zrušeny sankce. Mocnosti řadily mezi kontrolovaná zařízení také vojenské objekty. Íránské vedení však předem vyloučilo zpřístupnění vojenských zařízení mezinárodním inspekcím.

Izrael dohodu okamžitě odsoudil 

Izraelský ministr kultury a bývalý mluvčí izraelské armády Miri Regev prohlásil, že Írán dohodou získal "povolení zabíjet" a že USA nesmějí smlouvu ratifikovat.

"Dohoda je špatná pro svobodný svět, špatná pro lidstvo," řekl člen vlády konzervativního premiéra Benjamina Netanjahua. Ten označil dohodu za "historickou chybu" pro celý svět. "Írán se blíží k získání jaderné bomby a disponuje miliardami dolarů na terorismus a útoky," řekl šéf izraelské vlády na Twitteru.

Íránská islámská republika neuznává Izrael a podporuje jeho nepřátele z řad arabských radikálů. V USA působí silná židovská lobby a republikánská většina v Kongresu kritizuje novou otevřenost demokratické vlády Baracka Obamy vůči Íránu.

Vidí ale současně zájem na nynějším posílení vztahů obou zemí, které mají společného nepřítele v podobě obávaného Islámského státu.

"Tato dohoda vkládá do íránského teroristického režimu naděje, že se změní a zároveň dělá vše pro to, aby se neměnil," řekl  Netanjahu. Varoval, že po uzavření dohody s Teheránem se svět stává "daleko nebezpečnějším".

Opakuje se podle něho chyba, jaká se dříve stala v případě smlouvy se Severní Koreou. Mezinárodním inspektorům se nepodařilo zabránit tomu, aby režim v Pchjongjangu nepracoval na vývoji atomové zbraně.

Putin čeká, že teď Spojené státy nerozmístí obranný systém v Evropě

Dohodu uvítal i íránský prezident Hasan Rúhání. V Íránu se očekávají velké oslavy kompromisu, který íránští představitelé prezentují obyvatelům jako "velmi dobrý" pro Írán.

Kladně se vyjádřil také ruský prezident Vladimir Putin. Jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury Reuters dnes navíc vyjádřil ve Vídni naději, že Spojené státy "splní slib, že nerozmístí obranné raketové systémy v Evropě, jakmile se dosáhne dohody o íránském jádru".

Obama věří, že dohoda s Teheránem umožní mezinárodnímu společenství ověřovat, že Írán nevyrábí jadernou zbraň. Ujistil, že odvolání sankcí bude postupné podle toho, jak bude Írán naplňovat dohodu. Ta podle něj také dokazuje účinnost diplomacie ve světě. Na adresu Kongresu zdůraznil, že bude vetovat jakýkoli text, který bude dohodu blokovat.

Američtí politici jsou vůči nové dohodě opatrní 

Obamovi spolustraníci po oznámení dohody s Íránem prezidentovi opatrně gratulovali, ale upozornili hlavu státu, že v příštích týdnech dokument pozorně prostudují. Demokratický senátor Chris Murphy podle AP prohlásil, že musí prozkoumat, zda smlouva s Íránem "náležitě chrání zájmy USA a jejich spojenců".

Kongres bude o smlouvě hlasovat pravděpodobně v září, Obama má ale podle expertů dostatek exekutivních pravomocí, aby případný nesouhlas poslanců se zrušením protiíránských sankcí zvrátil.

Republikáni, jak se očekávalo, se proti smlouvě s veškerým důrazem postavili. Podle šéfa Sněmovny reprezentantů Johna Boehnera se Obama zpronevěřil svým vlastním politickým cílům.

Smlouva prý vyvolá závody v jaderném zbrojení po celém světě. Dohoda podle Boehnera dává Íránu miliardy dolarů díky uvolnění sankcí, a zároveň dostatek času k vytvoření kapacit pro vývoj atomové zbraně.