Při vzniku samostatné republiky mělo podle Koneckého Česko dva základní zahraničněpolitické cíle, a to vstup do Evropské unie a NATO. Členství v alianci znamenalo podle diplomata jasné ukotvení na Západě, což se promítá i do prosperity, neboť investoři chtějí působit v zemích s jasným ukotvením a bezpečnostním rámcem.

Za 25 let členství v NATO nastal obrovský skok ve stavu českých ozbrojených sil, míní Konecký. Vojáci, kteří prošli několika misemi, podle něj mají respekt u všech ostatních armád včetně americké.

Aliance je podle Koneckého zároveň institucí, v níž se vede klíčový dialog s USA. Česko se dostává k informacím, expertize a hodnocením, které by bez členství v NATO nebylo možné získat, uvedl. Zvyšuje to váhu Česka v mezinárodních vztazích i jeho možnosti prosazovat své zájmy.

Česku podle diplomata velmi zvyšuje profil současná iniciativa na zajištění munice pro Ukrajinu napadenou Ruskem v zemích mimo EU. S návrhem přišel premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU na počátku února. O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů o dva týdny později informoval prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci. Do pomoci se zapojí 18 států, první granáty by měla Ukrajina dostat do několika měsíců.

"Pokud někde boxujeme nad svou váhovou kategorii, je to v téhle oblasti," řekl Konecký. "Unisono zaznívá, že to je naprosto unikátní věc, která přichází ve složité době pro Ukrajinu," poznamenal. Co se týče české podpory Ukrajiny, jde podle Koneckého o historickou záležitost, která znamená, že i země velikosti ČR může poskytnout zásadní a unikátní pomoc.

Středoevropské země jsou podle Koneckého v NATO vnímané jako takové, které mají specifickou znalost v souvislosti s východní Evropou či Balkánem. Je jim nasloucháno, míní. Domnívá se, že přestože se ve výrocích ohledně války na Ukrajině některé země liší, všichni členové aliance vidí situaci naprosto jasně v tom smyslu, že je evidentní, kdo je agresor a kdo se brání.

Například Maďarsko či Slovensko se neshodují s Českem v náhledu na příčiny konfliktu i na vojenskou pomoc Ukrajině, kterou posílat odmítají. Co se týče reálné politiky uvnitř EU a NATO, zpomalování a zablokování kroků nenastává, míní Konecký. "Existuje určitá rétorická rovina, ale pak je praktická rovina," doplnil. Výroky některých zemí mají politické a reputační náklady, nesouvisí ale s akceschopností struktur, dodal.

V Praze se 30. a 31. května uskuteční neformální setkání ministrů zahraničí států NATO. Podobná jednání podle Koneckého slouží k diskusím nad nejsložitějšími a nejproblematičtějšími tématy, na nichž je potřeba najít shodu před summitem NATO, který se letos koná v červenci ve Washingtonu. Dopředu proto nelze specifikovat konkrétní témata, která budou ministři v Praze rozebírat.