Kolik dětí z rodin cizinců úřady v posledních letech odebraly či kolik opuštěných chlapců a děvčat s jiným občanstvím se dostalo do náhradní české rodiny, statistika ale nesleduje.

"Pokud se jedná o nezletilé děti, tak naše české úřady postupují podle toho, jak mají. Je úplně jedno, jestli ty děti jsou děti cizinců. Je jedno, jaké mají občanství. Podstatné je, že žijí teď v České republice a že se jim děje něco špatného. Nám je úplně jedno, jakého původu to dítě je, my musíme přistupovat ke všem stejně," uvedla Marksová. Pokud se podle ní "sociálka" dozví o ohrožení dětí, musí zasáhnout a "jde i do rodin cizinců".

Sociální pracovníci loni podle výkazů ministerstva podali soudu návrh na rychlé řešení situace v 2177 případech dětí, které neměly řádnou péči a jejichž vývoj, či dokonce život byly vážně ohroženy.

V celkem 508 případech sociálka navrhovala umístit dítě do zařízení pro okamžitou pomoc, ve 416 k profesionálním pěstounům. Nezájem rodičů o potomka měl soud potvrdit v 236 kauzách. Občanství dětí se ve statistice nerozlišuje.

Děti cizinců se dostávají i do zařízení pro okamžitou pomoc, jako jsou třeba klokánky. "Stává se to. Není to pro nás nic překvapivého," řekl šéf Fondu ohrožených dětí Jan Vaněk. Fond klokánky provozuje.

Těmito dětskými azylovými domy podle Vaňka tak prošly třeba slovenské, vietnamské či bulharské děti. V některých případech děvčata a chlapci pobyli v zařízení jen pár dní, než se dostali k příbuzným.

Otázku rozvířil případ Michalákové

Pozornost k ochraně dětí přitáhl případ sourozenců Michalákových, které norská sociální služba odebrala české matce a otci v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se sice nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.

Norské úřady v září rozhodly o zbavení Evy Michalákové rodičovské odpovědnosti k oběma jejím synům. Mladší hoch má jít do adopce. Matka se odvolala.

Podle informací od českých sociálních pracovníků se děti cizinců dostávají do adopce i v Česku. České úřady ale důsledně zjišťují u příslušných institucí v zemi původu, jestli je osvojení možné. Přes velvyslanectví se pátrá po příbuzných. Až když se potvrdí, že nikdo z rodiny nežije, nebo se nechce či nemůže postarat, je možné v ČR opuštěné dítě umístit do náhradní rodiny.

Ředitel brněnského Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán už dřív řekl, že považuje norské rozhodnutí v kauze Michalákových za nepřijatelné, když matka jeví o chlapce zájem.

Podle poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09) norský model péče potlačuje význam biologické rodiny a upřednostňuje pěstouny. Politička už dřív uvedla, že se ministerstvo práce pod vedením Marksové snaží norský systém do Česka zavést. Resort totiž spolupracuje s norskými institucemi na projektu k ochraně dětí, má také peníze z norských fondů.

Podle Marksová poslankyně šíří "naprosto nesmyslné informace" a zřejmě "ztrácí soudnost". Ministryně uvedla, že její úřad se naopak snaží posílit služby pro rodiny, aby se počet odebíraných dětí snížil.